Překvapení pod kabátem

Tento příběh už mám rozepsaný docela dlouho, jen jsem měla problém dotáhnout jeho publikaci do konce. Tak si pojďte připomenout, že bylo i období, kdy se dal nosit zimní kabát.

Nemyslete si, že jediné, co pro bdsm dělám jsou dobrodružství mimo můj byt. Jen se mi právě o těchto zážitcích nejlépe píše, protože mají v sobě zvláštní prvek vzrušení. Přecijen se mi mnohem hůře popisuje zážitek z tříhodinového spoutání doma, než z vycházky mezi lidi, při které jsem byla tajně spoutaná a mučená. Tím jsem vám také vyzradila dnešní pointu a mohla bych možná skončit. Zkusím to ale trochu rozvést.



Ještě, než začnu s líčením svých zážitků s pouty, musím se vám svěřit s malým experimentem, který právě zkouším. Po mé abstinenci od sexy prádla jsem si všimla, že když jsem jej opět začala pravidelně nosit, mnohem víc jsem si jej užívala. Abych si uchovala tento pocit výjimečnosti, rozhodla jsem se, že prosinec a leden vyhlásím plně oblečenými měsíci. Znamená to jediné, během těchto dvou msíců, nebudu nosit žádné prádlo, které nezakrývá alespoň úplně celý zadek (jinak řečeno kalhotky musí mít nohavičky alespoň do úrovně rozkroku, nebo níže).

Samozřejmě jsem okamžitě narazila na zjevný problém - nic takového doma nemám. Tedy nakonec jsem našla jakési 2 sportovní modely, které by nejspíš šlo použít, ale to bylo dost málo. Naštěstí mám svůj fond na bohulibé aktivity a tak jsem začala procházet fyzické i online obchody. Rychle jsem si odnesla jednu radu pro snížení sebevědomí: jestli si myslíte, že máte postavu akorát, nezkoušejte hledat na sebe stahovací prádlo. Skoro určitě totiž existuje.

Brzy jsem měla potřebné potrfolio naprosto nezáživných a mnohdy stahujících kalhotek, některých dokonce s delšími nohavicemi nebo naopak protaženými na břicho, abych s ním mohla pokrýt vše, co jsem potřebovala a musím přiznat, že jsem si docela oblíbila zejména stahovací prádlo a to hlavně proto, že mi svým zvráceným způsobem stále připomíná, že jsem selfsubka. Další mučící aspekt tohoto prádla je představa, kolik zábavnějších hraček jsem si mohla koupit místo něj :)

Osoby a obsazení

Teď už ale k mé procházce večerní zimní Prahou. Mám jeden starší tmavě modrý kabát, který už jsem snad několik let nevytáhla ze skříně. Dnes ale nadešel den, kdy mu vrátím jeho zašlou slávu. Bohužel se tím asi trochu snížila jeho použitelnost, ale bez obětí není zábava. Abych příliš nepředbíhala, musím se ještě trochu vrátit.


Včera při plánování jsem přišla na to, že pro hladký chod dnešního úkolu si musím udělit výjimku z velkého prádla. Večer jsem si tedy sundala velké stahovací kalhotky a oblékla malá krajková tanga, ve kterých jsem šla spát.Čistě pro jistotu jsem si svázala nohy v kotnících a zápěstí před tělem. Dopoledne potom utíkalo jako normálně a před jedenáctou už jsem stála oblečená v běžeckých legínách (spod kterých se při pozorném pohledu rýsovala tanga) a bundě na zastávce autobusu. Nechala jsem se odvézt blízko parku a šla si do něj zaběhat. Zhruba v půlce, v místech, kde nevede mnoho cestiček a kde není mnoho lidí jsem se schovala do křoví a rychle si sundala svá tanga. Na ně jsem potom provázkem přivázala klíč a schovala je poblíž.


Pokračovala jsem ve svém běhu a potom se nechala mhd odvézt domů. Tam jsem se umyla a začala chystat. Samozřejmě nepřipadalo v úvahu žádné prádlo, ale spíš symbolicky jsem si oblékla korzet, na který jsem také poslední roky zapomněla. Je červenočerný a nezakrývá prsa, naopak je nadzvedává. Před jeho oblečením jsem ale ještě musela vyřešit spoustu dalších věcí. Například čím se vyplním. Do zadku jsem nakonec zvolila jen kovový princess plug (ale docela velký), za to do kundičky jsem si nacpala velké dildo. Vše jsem zajistila velmi utaženým provazem s vhodně umístěným uzlem hned nad poštěváčkem. Nebylo to rozhodně nic pohodlného.


Opatrně jsem si pak natáhla punčochy a místo na podvazkový pás jsem je uchytila za kolíčky na pysky. Ty jsem musela vytáhnout zespod provazu držícího dildo a na komfortu to vůbec nepřidalo. Ale vypadalo to úžasně. Konečně přišel na řadu zmíněný korzet a hned po něm obojek. Na vystrčené bradavky jsem připnula svorky a spojila je provazem, který procházel okem obojku a lehce nadzvedával celá prsa. Pod tyto svorky jsem dala druhé, spojené řetízkem a orientované dolů, takže zábava pro prsa byla zaručená.


Zbývaly poslední kroky. Obula jsem si svoje zimní černé botičky na vysokém úzkém podpatku. Na zápěstí jsem si připravila drobná ale pevná kožená pouta a na pysky od kundičky připnula pevné svorky, raději dvoje na každou stranu. Oblékla jsem si kabát s prostřiženými kapsami a šálem zakryla obojek. Nakonec jsem strčila ruce do kapes a mezi pouty na zápěstích a řetzem od svorek na pyscích zaklapla zámky. Vyšla jsem na chodbu a velmi nešikovně za sebou zaklapla dveře.

Cesta

Pomalu jsem se vydala směrem na zastávku autobusu. Každý krok byl těžký. Cítila jsem, jak mi punčochy tahají za kolíčky na pyscích a svorky jak se tam jemně pohybují. Dildo ani anální kolík nebyly při chůzi zrovna příjemné a bradavky bolely už teď na začátku. V autobuse se ukázala neplánovaná, ale nakonec velmi vzrušující vlastnost mého outfitu. Protože jsem se nemohla přidržet tyče, bylo by lepší sedět. Ale kabát byl tak akorát krátký, aby schoval lemy punčoch, když jsem stála, a navíc měl vepředu poslední knoflík relativně vysoko, takže při sezení začal postupně odhalovat to, co určitě mělo zůstat skryto. Brzy jsem na si to uvědomila a raději sedačku preventivně opustila, dokud si toho nikdo nevšiml a snažila se na jehlách vybalancovat nástrahy mhd.


Autobus se brzy začal plnit a já doufala, že se na moje místo pěkně v rohu, kde jsem mohla mít docela slušnou stabilitu, se nebude nikdo příliš tlačit. Veškerá bolest a nepohodlí byla zatím příjemně vzrušující. Stejně jako množství lidí kolem. Konečně jsem vystoupila na své cílové zastávce a velmi neohrabaně se vypotácela z autobusu. Čekaly mě teď alespoň 2 km chůze.


Tady to už začalo být trochu náročnější. Okolí a ani vstup do parku rozhodně nebyly prázdné a já jsem velmi intenzivně vnímala pohledy mužů na mé odhalené nohy v lesklých průhledných silonkách, které rozhodně nebyly v tomto ročním období obvyklou volbou. Snažím se dělat spíš drobné krůčky. Je to lepší jak pro mé pysky, tak pro moje bradavky. Proklínám se za to, jak jsem utáhla provaz mezi bradavkami a obojkem. I když mám hlavu dolů, neustále mi tahá za bradavky a prsa, která se při každém pohybu zhoupnou, tomu příliš nepomáhají.


Zároveň se ve mě ale každým krokem zavrtí dildo a já si nemohu a nechci pomoci, mě se to prostě strašně líbí. Sice jsem mučená a vystavená, ale jsem i proto neskutečně nadržená. Nejraději bych si někde našla lavičku a o ní se udělala. Nebo bych aspoň trochu pomohla tomu uzlíku nad poštěváčkem. To teď ale bohužel nejde.


Při procházce parkem se už začalo trošičku stmívat. Přesně v to jsem i doufala, když jsem celé dobrodružství plánovala. Postupně jsem se nořila hlouběji a hlouběji a bolest od kolíčků a svorek mi dávala najevo, že bych neměla příliš otálet. Konečně jsem se blížila k místu, kde jsem předtím ukryla své nošené a propocené kalhotky spolu s klíčem ke svým poutům. Musela jsem se bolestivě a hodně zvláštně předklonit, abych mohla pusou kalhotky sundat. Potom mi dalo docela dost práce, abych bez použití rukou dokázala celé kalhotky nasoukat do pusy a tu zavřít, tak aby nikdo neviděl, že je mám uvnitř. Takto jsem se vydala na cestu domů.


Zejména bolest na bradavkách už začínala být nesnesitelná, ale zároveň jsem cítila, jak mi kolem dilda teče vzrušením kundička a chladí mě na obnažených stehnech. Blížila jsem se zpět na osvětlená místa a doufala, že opravdu nejsou vidět kalhotky v mé puse. Jistotu jsem ale dostala až po několika minutách, kdy jsem se mohla zkontrolovat v odrazu ve výloze. Obrovské zklamání přišlo na zastávce autobusu. Myslela jsem, že jezdí velmi často, ale další měl jet až za 13 minut. Mně všechno bolelo a začínala mi být zima. Napadlo mě jen jedno řešení. Trochu jsem se vrátila a vyšla k lavičce, která byla trochu krytá. Rozhlédla jsem se kolem a velmi neobratně jsem se o ni začala třít tak, abych způsobila torchu větší pohyb dilda uvnitř mé kundičky. Bohužel dildo bylo docela dobře držené provazem a bylo velké, takže příliš prostoru k pohybu nemělo. Snažila jsem se tak několik minut, způsobila si tím spoustu bolesti, ale jinak mělo moje snažení jen dva výsledky. Byla jsem ještě nadrženější a bylo mi konečně teplo.


Vrátila jsem se na zastávku a snažila se nevnímat bolest. To ale moc nešlo a chvilkami jsem dostávala nekontrolovatelný třes, od toho, jak moc mě bolely zejména bradavky, ale i svorky na pyscích. Vlastně jsem byla ráda, že mám v puse kalhotky, protože jsem si do nich mohla alespoň tiše sténat. Cesta autobusem byla příšerná. Raději jsem ani nezvedala hlavu, protože bych si tím víc tahala za bradavky, ale i tak jsem cítila, jak na mě civí minimálně dva muži. Chtělo se mi brečet bolestí a už mi nezbývalo příliš sil, abych se tvářila, že se nic neděje. Nemohla jsem se soustředit na nic jiného, než na touhu vystoupit a doma se vysvobodit. Cesta autobusem ale byla ještě dlouhá. Nechápu, jak mě to všechno, mohlo stále vzrušovat, ale znovu jsem cítila na stehnech trochu vlhko.


Bolest a ponížení na veřejnosti a já z toho stále teču. Je mi ze sebe trochu špatně a zároveň jsem na sebe strašně hrdá (jestli je to to správné slovo). Nevím sice proč, ale jsem. Užívám si svých kalhotek v puse, užívám si, že jsem pod kabátem prakticky nahá, užívám si vyplněné dírky a svým způsobem si i užívám i veškerou bolest od svorek a kolíčků. Cítím, že mě to celé dostalo do transu. Snažím se svaly zpracovávat dildo uvnitř, ale je to prostě moc málo. Jsem nadržená, ale nestačí to. 


Konečně autobus staví na mé zastávce a mně zbývá už jen kousek domů. Hlavní dveře si otevřu čipovou kartou v náprsní kapse a už skoro stojím před dveřmi do svého bytu. Raději jsem se několikrát dobře rozhlédla po chodbě, než jsem nadzvedla kabát a snažila se co nejrychleji si odemknout. Jak se dalo čekam, řádně jsem při tom vytahala své pysky, protože jsem nebyla úplně šikovná a zápěstím dělala větší než bezpečné pohyby. Nakonec jsem se ale dostala do bytu.

Doma

Zabouchla jsem za sebou dveře, vyplyvla kalhotky na botník a zhluboka si oddechla. Svorky na pyscích a bradavkách mi ale nedávaly příliš času na rozjímání a tak jsem pohotově nahmatala poslintané kalhotky a klíč na nich, abych se mohla začít osvobozovat. Uvolnila jsem si zápěstí a sundala kabát. Tím jsem měla za sebou tu jednoduchou část. Přešla jsem na bradavky a sundala si první svorku vedoucí k obojku. Jak jsem ji měla na sobě dlouho a byla pořádně zakousnutá, bolest při sundávání byla nepopsatelná. Okamžitě jsem se zkroutila a nečekaně vykřikla. Vyděsilo mě to, protože to nebyla zdaleka poslední svorka, která musela dolů.

Raději jsem začala uvažovat o roubíku a napadl mě jeden velmi ponižující. Rozvázala jsem si rychle provaz mezi nohama a vytáhla velké dildo z kundičky. To jsem si okamžitě vrazila do pusy a zajistila ho šátkem. Takto jsem byla připravená na další porci utrpení. Dloho jsem se odhodlávala a potom zakousnutá do dilda, ještě obaleného mou šťávou, jsem zvládla sundat svorku i z druhého prsa. Chyběly tedy ještě spodní. Ani nevím, na kolikátý pokus jsem konečně sebrala dostatek odvahy, a svorky si sundala. To už jsem měla na tváři slzavé údolí a upřímně se nenáviděla za celý tento nápad.

To ale nebyl ani zdaleka konec mého dnešního utrpení. Dildo zůstalo jako roubík, jinak jsem se celá svlékla a na nohy obula botičky na jehlách. Kolem krku jsem měla místo obojku řetěz. Stoupla jsem si nad malou židličku na které byl obří anální kužel. Ani netuším, jak se ke mně dostal, já sama mám snad dost rozumu, abych si nic takového nekoupila, ale nedávno jsem ho objevila mezi svou sbírkou neřestí a teď přišla jeho slavná chvíle. Kotníky jsem pod židličkou spojila masivním řetězem na zámek, ale nechala jsem jim trochu volnosti. Kolem pasu jsem si připravila další řetěz a ten zámky přimkla k jinému, který procházel pod židličkou a to tak, že jsem i když byly všechny řetězy napjaté, nemohla jsem vstát dostatečně na to, abych vstala zadkem z kužele. Nakonec jsem už jen zápěstí zacvakla k řetězu na krku a moje další mučení mohlo začít.

Moje situace byla jednoduchá a ďábelská. Mohla jsem téměř vysednout z kužele naraženého do zadku, ale to jsem musela stát na pokrčených nohou obutých do velmi nepohodlných střevíčků. Nebo jsem mohla uvolnit svaly, ale anální potom jsem si zarážela anální kužel velmi nepohodlně a hluboko. Většinu doby jsem volila takovou poloviční variantu, kdy jsem část váhy držela na nohách a část zadkem na kuželu, ale nebylo to rozhodně nic pohodlného. Svaly na nohách potřebovaly čím dál častěji odpočinek a já si kužel zarážela tak hluboko, jak jsem snad ještě nezažila. Chvílemi mě chytal třes do svalů, ale nedalo se dělat nic jiného, než si zvyknout na bolest análu a ponížení. Když se konečně uvolnil klíč k mým zámkům, osvobodila jsem se a úplně unavená si šla dát horkou vanu a velkou nálož sebelásky.