Taky se vám zdá, že podle instagramu a facebooku je běhání snad nutnou podmínkou k tomu, aby vám nesmazali účet na sociálních sítích. Samozřejmě tento trend neminul ani mě, nejsem sice žádná výkonnostní běžkyně, ale občas se jdu po práci proběhnout také. Dnes vám ale samozřejmě nebudu psát o tom, jak rychle běžím 5km ani kolik nejvíc jsem uběhla, dnešní běhání bude trochu jiné.
Už od konce léta mě lákalo nějaké trošku pikantnější proběhnutí. Bohužel než jsem se k němu dostala, zaplavili lesy houbaři. Samozřejmě jim jejich bohaté košíky za srdce přeji, ale bohužel mají tu nepříjemnou vlastnost, že se vyskytují i mimo turistické cesty na místech kde by je nikdo nečekal. Projekt, který jsem si osobně pojmenovala jako "Běhej lesy" tak postupně upadal v zapomnění, než mě jeden pátek cestou z práce napadlo, že vlastně nemusím čekat do jara a chlad naopak může být nápomocen mému mučení. Počkala jsem si na víkend, doplánovala detaily a vyrazila za Prahu.
