Sama doma a orgasmy

Je to už druhý víkend, který trávím doma. Dnes bych vám ráda krátce popsala, jak to vypadá s orgasmy v mém prakticky neustálém uvěznění. Naposledy jsem se udělala před týdnem v dešti a to jsem vám tady už popisovala. Od té doby jsem akorát stále nadrženější a nadrženější. Navíc je teď opravdu důvod mě trestat a tak nepředpokládám, že bych si orgasmus v blízké době vysloužila.

Na druhou stranu si na nedostatek vzrušení nemůžu stěžovat a to je na tom nejhorší. Většinou několikrát denně se musím přivézt na hranu orgasmu, ale udělat se nesmím. Je to strašně frustrující a ponižující. Víte, že by stačilo už jen maličko a vlna uspokojení by přišla, ale musíte přestat. Čím jsem nadrženější, tím jsou tyhle přestávky pro mě těžší. Je to opravdu krutý způsob mučení. Podobně funguje i povinné sledování porna bez možnosti se udělat.

Svou šanci jsem dostala ve čtvrtek. Ruce jsem si spoutala za zády a vytáhla co nejvýše, pode mnou byla rozsypaná rýže a já stála na špičkách. Na sobě jsem měla 40 kolíčků, v sobě velmi pomalu vibrující vajíčko a hodinu na to se udělat. Komplikace byla v tom, že jsem v rukou držela láhev s vodou, která by, kdybych jí pustila, vytrhla vajíčko a strhal kolíčky. Moje svázání bylo tak nepohodlné, že mě brzy začala bolet ramena a ruce a přestože jsem se pomalu dostávala k orgasmu, flaška mi spadla a mně zbyly jen doslova oči pro pláč. Takto jsem tedy promrhala svou šanci.

Dům vs byt a metropole vs maloměsto

Pozor v tomto příspěvku je menší než malé množství sexu:-) 

Letos je to poprvé, co mám na dva týdny celý dům rodičů pro sebe. A musím říct, že jsem nadšená, kolik možností skýtá takový dům se zahradou pro naše úchylné duše. Například každou noc spím ve sklepě. Vyklidila jsem nejmenší místnost a chodím navečer a ven smím až ráno. Skoro jako by mě někdo držel v zajetí. Dokonce i při různém mučení je dům pro mě příjemnější. Je svým způsobem intimější, neslyšíte sousedy, můžete si dovolit více. Já třeba dostala nařízeno chodit doma bosá, nahá s obojkem a mít zápěstí i kotníky spoutané od sebe na 30cm. Takto se dá dělat téměř cokoliv, ale zároveň si člověk přijde neustále jako něčí otrokyně.

Líbí se mi, že dům má terasu, kam není až tak vidět a zase zahradu, kam vidět trochu je, dá se s tím vyhrát mnohem víc, než v bytě v Praze. Přijdu si jako dítě, které dostalo novou hračku a teď koumá, co všechno by s ní mohlo dělat. Netuším, jestli by se mi to časem neohrálo jako byt, nejspíš ano, ale ty možnosti jsou prostě širší. V domě je i víc možností k čemu se připoutat. Prostě je pro mě dům mnohem lepší, jak to máte vy, kteří v něm bydlíte, dovedete si představit, že byste se podobně bavili v bytě?