Velký Trest část 1.

Včera jsem po dlouhém plánování a přemýšlení začala s Velkým Trestem za to, jak jsem potichu opustila svůj starý blog. Přišla mi spousta nápadů (většina z vás je ale posílala přímo na mail a nepsala do komentářů). Některé jsem použila, jiné si upravila nebo schovala na příště a další byly pro mě (a někdy i pro jakéhokoliv jiného příslušníka druhu homo sapiens sapiens) nerealizovatelné. Nebudu Vám hned na začátku prozrazovat, jak jsem si vše užila nebo ne, jen prozradím, že při psaní sedím na drátěnkách (trest za chyby v minulém příspěvku) a rozhodně to není pohodlné.

Ráno jsem se tak těšila a zároveň bála, že jsem pořádně nemohla dospat. Nechtěla jsem ale být na dnešek unavená, takže jsem se vždy snažila ještě usnout a vstávala jsem před devátou. Při snídani a v koupelně jsem si užívala poslední minuty před přerodem v trestanou subku. Už ale nešlo utéct a tak jsem brzy stála na chodbě nalíčená lehce vyzývavě, na vysokých červených podpatcích, v černých punčochách na podvazkovém pásu, krátké černé sukýnce, miniaturních červených tangách, červené podprsence a bílém triku s výstřihem. Vzala jsem do ruky stříkačku upravenou na nasávání bradavek a postupně je nechala naběhnout a gumičkou je zajistila ztopořené. Do kundičky jsem si vsunula venušiny kuličky a vydala se na nákupy.

Do obchodního centra jsem vcházela již vzrušená. Viděla jsem, jak se na mě docela dost lidí dívá a zároveň netuší, jak moje naběhlé bradavky s každým krokem třou o podprsenku a vysílají mi smíšené signály. První mojí zastávkou bylo WC. Tam jsem si svlékla kalhotky a strčila si je do pusy. Pysky jsem spojila k sobě třemi kolíčky a vyšla z kabinky. V zrcadle jsem zkontrolovala, že když se snažím, není téměř vidět, že mám v ústech svá malá červená tanga. Jakmile jsem opustila bezpečí záchodů, pocítila jsem obrovské vzrušení z toho, že nikdo netuší, že mám na jazyku svoje vlastní prádlo. Procházela jsem obchodem a házela do košíku vše, co mi ještě chybělo k dnešnímu plánu. Ve frontě u pokladny jsem se začala obávat, co se stane, když se mě bude pokladní na něco ptát. Představa ponížení při vyndávání kalhotek z pusy spolehlivě vlhčila kuličky uvnitř mé píči. Naštěstí se mi povedlo zaplatit bez problémů a já se vydala pěšky domů. Normálně je to asi dvacetiminutová procházka, ale na takových podpatcích a při nemožnosti normálně dýchat jsem přišla do bytu mnohem později a kompletně připravená na další mučení. Cestou jsem se několikrát proklínala za kolíčky, kterými jsem "sešila" svoje pysky, i rozdrážděné bradavky hned na začátku dne.

Oddech ale nebyl na programu. Nachystala jsem vše potřebné do koupelny a svlékla se. Jedině kalhotky zůstaly v puse a pro jistotu jsem je tam ještě zafixovala lepící páskou. Postupně jsem provazy dala jen velmi malé možnosti pohybu svým nohám a zadku. Klečela jsem na všech čtyřech a provazy obmotávaly moje kotníky, kolena stehna a pas. Navíc byl kolem obou palců na noze uvázán uzlík a tak jsem příliš nemohla ani hýbat chodidly. Chvilku jsem zaváhala, ale potom jsem si začala do teplé kundy cpát kostku ledu. Bylo to k nevydržení. Strašný pocit, nejraději bych ji dala pryč jen po prvním doteku, ale Velký Trest si žádal ještě další dvě. Rychle a přitom s ohromným přemáháním jsem je nakonec dostala dovnitř a pysky pro jistotu zavřela k sobě šesti kolíčky. Stále mi byl led uvnitř vrcholně nepříjemný, tak jsem spěchala i se zapalováním svíček. Poslední rychlá kontrola únikových postupů a už mám ruce v poutech.

První kapky vosku začaly dopadat na moji prdel a chodidla záhy. Sice jsem sebou vždy trochu cukla, ale téměř veškerou moji pozornost si žádal led v pičce. Věděla jsem, že i jedna kostka je na mě až až a chtěla si to pro dnešek udělat extrémnější, ale možná jsem to už přehnala. Nedá se napsat, že bych cítila přímo bolest, ale bylo to opravdu krutě nepříjemné. Přeci jen po nějaké chvíli jsem byla schopná vnímat i něco jiného. Cítila jsem jak mi po stehnech stékají zároveň ledové kapky i vosk. Kontrast mrazu v kundě a žhnoucího vosku na prdeli byl obrovský. Brzy jsem měla nejen půlky a chodidla pokrytá voskem. Část kapek se dostala i na pysky, stehna a k análu. Svíček bylo opravdu hodně a tak i vrstva, kterou vytvořil kapající vosk byla poměrně silná. Nakonec ale svíčky dohořely a z jedné z nich odpadl klíč a já se mohla osvobodit.

První, co jsem udělala, bylo osvobození kundičky. Hned poté jsem dala nové svíce na své držáky a trochu je přemístila. Lehla jsem si na záda a pod zadek dala drátěnky. Roztáhla jsem nohy a i pouta na ruce jsem si připravila tak, abych ležela svázaná do X. Zapálila jsem svíčky a ruce strčila do připravených pout. Nevím, jestli to bylo chybějícím ledem, který mě plně zaměstnával, nebo můj zadek není tak citlivý, ale při první kapce jsem sebou trhla mnohem více. I při každé další. Bolest z horka jsem prožívala mnohem intenzivněji, zvlášť když vosk začal kapat na poštěváček a zatékat mezi pysky. Takto jsem trpěla znovu, dokud svíčky nedohořely a tím neuvolnily cestu klíčku. Osvobodila jsem se a postavila se před zrcadlo pokrytá bílým voskem od prsou až po stehna.

Pokračování brzy :-)

Svátek

Jak jste mnozí postřehli, v pátek jsem měla svátek. Oslavit jsem ho ale chtěla až v sobotu, protože jsem ještě musela do práce a potom jsem jela s rodiči domů (ano, v "tom" autě). Začala jsem ale už o den dříve tím, že jsem si zabalila do kufru vše, co by se mi mohlo hodit. Před nástupem do auta jsem si do kundičky strčila venušiny kuličky a do zadku ty anální. Vše jsem zafixovala provazovými kalhotkami. Tentokrát takovými těmi složitějšími, co stahují i půlky a zařezávají se do nich, obzvlášť když na nich sedíte. Sedla jsem si dozadu tak, aby na mě táta neviděl ve zpětném zrcátku, na bradavky si připnula kolíčky a schovala je pod podprsenku. Takto jsem s přestávkou v půlce absolvovala celou téměř dvouhodinovou cestu autem. Doma v pokoji jsem si vyndala vše z dírek a strávila zbytek dne s rodiči.

Na noc jsem si akorát svázala nohy v kotnících a kolenou a ruce před tělem. Vzbudila jsem se sice několikrát, ale i tak jsem v sobotu vstávala docela vyspalá. Přes den až někdy do pěti, kdy rodiče odcházeli ke známým sdělovat si zážitky z dovolených, jsem na selfbondage téměř nepomyslela. Jakmile ale překročili práh, zamkla jsem se v pokoji a pustila se do díla. Protože jsem dnes měla svátek, nechtěla jsem se zaměřit na maximální bolest a ponížení (i když na ně samozřejmě taky došlo), ale spíš na velké potěšení.

Potrestejte mě a poraďte mi s nákupem

Shodou okolností se mi sešly už dva maily od lidí, kteří četli můj starý blog a tvrdí, že by mi nemělo tak lehce projít, že jsem ho beze slova opustila. Musím s nimi souhlasit a je mi líto, že se tak stalo. Takže navrhuji, pokud máte nápad, jak bych měla být dostatečně potrestána, napište jej do komentářů, sama jsem zvědavá a chtěla bych něco dost intenzivního, bolestivého a ponižujícího. Jenom upozorním - žádná moč, žádné výkaly, žádná krev, žádná elektřina, žádné veřejné odhalování a žádné foto.

Druhá shoda náhod je, že mám dnes svátek a tím, že chodím na brigádu si k němu mohu i něco dopřát. Co byste mi doporučili. Téměř jistě půjdu do koženého pásu cudnosti, je ještě něco, co bych neměla opomenout?

Díky za Vaše tipy a návrhy

Vaše Selfsubka Petra

Středeční večer

Ve středu během dne jsem se zaregistrovala na bdsmlife.cz a dostala docela rychle spoustu mailů. Samozřejmě jsem se snažila na všechny poctivě odpovědět a to ve mně umocnilo moje vzrušení. Začala jsem si tedy vymýšlet pozdně večerní program. Jakmile jsem si v hlavě načrtla alespoň hrubé obrysy dnešního mučení, opustila jsem počítač a vrhla se do detailních příprav.

Jako první jsem nachystala konferenční stolek. Vše jsem z něj sklidila a přivázala nebo přilepila páskou jeho nohy k topení a ostatnímu nábytku i podlaze, aby se nemohl pohnout ani o centimetr. Ke klice dveří naproti stolu jsem připevnila malou kladku a připravila si do ní provaz. Nakonec jsem musela vymyslet způsob, jak dostanu později židli, ke které je připevněn vibrátor dostatečně blízko, ale zase ne úplně. Nakonec to tak těžké nebylo. Stačilo zadní nohy židle uvázat k pohovce a ke předním přivízat nitky, za které si ji potom přitáhnu. Vše jsem rozměřila a začala vázat.

Půjčené auto

To, co vám premiérově popíšu na tomto blogu, se stalo zhruba před týdnem. Rodiče odlétali na dovolenou a auto nechali před mým bytem. Klíče mi svěřili s tím, ať si aspoň udělám výlet, když už přes prázdniny trčím v práci. Nic takového jsem neplánovala, jezdit sama autem na výlety po okolí Prahy zrovna není moje představa o relaxu. Až jedno odpoledne mne něco napadlo, den poté jsem měla přijít do práce až po obědě, takže nic nebránilo tomu, naplánovat si zajímavý večer.

Nejdříve jsem se ale rozhodla se na přípravy pořádně obléknout. Začala jsem černými punčochami a podvazkovým pásem. Obula jsem se do lodiček na 8cm podpatku a oblékla si černou úzkou krátkou sukni. Vše jsem zakončila černou krajkovou podprsenkou a bílou lehce průsvitnou halenkou s ponechaným výstřihem. Krátce řečeno jsem vypadala jako o trochu lepší kurva. Zlatý hřeb ale přišel nakonec. Do své pičky jsem nechala vklouznout venušiny kuličky a do zadku zase ty anální. Ty první mám ráda, ty druhé nesnáším. Oboje jsem pro jistotu zachytila na místě pořádně utaženým provazem mezi nohama.

Restart

Nejdříve bych se chtěla omluvit všem, kdo četli moje příběhy na blog.cz, že jsem přestala bez vysvětlení přispívat. 

Zkusím Vám stručně shrnout, co se se mnou prakticky třičtvrtě roku dělo. Nejdříve jsem byla nadšená, jak se Jirka zapojil do mého světa. Postupně se ale začal dost měnit. Nejdříve mi zakázal blog, odůvodnil to ale tak, že téměř nešlo nic namítat. Časem jsem ale měla pocit, že si mě váží, čím dál tím méně. Stala jsem se pro něj jen fackovací pannou a šukací hračkou. To se mi ale příčilo a držela mě jen naivní představa, že se to zlepší a on pochopí o co mi jde. Trvalo mi docelo dlouho, než jsem pochopila, že tak to dál nepůjde a rozhodla se vše ukončit. 

Dalších několik měsíců jsem o bdsm ani selfbondage nechtěla ani slyšet. Nečekala jsem, že mě jeden člověk dokáže tak rozhodit, ale stalo se. Koncem jara už jsem ale znovu začínala procházet své oblíbené weby a potom už byl jen kousek zpět k selfbondage. Začala jsem velmi jemně, ale teď už mám zase náladu, dělat věci pořádně.

Co se u mě změnilo? Našla jsem si kancelářskou brigádu na zhruba 20 hodin týdně a školy jsem měla a budu mít méně, v součtu mám ale o trochu méně času. Myslím, že víc vím, co chci a užívám si života snad více než kdy předtím. A taky mám novou dobrou selfbondage kamarádku Lenku. Teď asi vás, kdo máte rádi girl-girl action, zklamu, ale lesbička ani bisexuálka nejsem. Není to tak, že bychom se navzájem mučili a svazovali, jen si píšeme a příležitostně i vyprávíme svoje nápady a jsme navzájem svoje pojistky, kdyby se něco zvrtlo. Naštěstí zatím nebylo nic třeba.

Překopírovala jsem sem prakticky celý obsah svého starého blogu (selfsubka.blog.cz), takže pokud byste si chtěli přečíst něco z mé minulosti, máte šanci. Bohužel komentáře zůstanou jen v původní verzi. Nevím, jak často se mi podaří sem přispívat, ale už se těším, až budu opět celá vzrušená prožívat znovu své mučení při líčení na blog. Možná přidám i popis svých fantazií. Doufám, že se Vám bude líbit.

Selfsubka Petra