Krátký text o krátkém odpoledni

Rozhodně se nedá popřít, že má pravidla na mě mají velký vliv. Jeden z těch méně očekávaných je, že jsem začala více cvičit a jakmile slezl sníh hlavně běhat. Ale možná bych neměla být překvapená, když si dám do pravidel, že kromě cvičení si nic do kundičky nestrkám a mám být 3 měsíce nadržená.

Sníh

Někdy se vše tak dobře sejde, že je to snad až k nevíře. Jako třeba jeden lednový víkend. Po vyčerpávajícím home office podle pravidel jsem tentokrát nešla pařit do barů, protože tuto kratochvíli jsem si odbyla už ve středu, ale vydala jsem se do rodného maloměsta. Moji rodiče se zase vydali na prodloužený víkend na hory, takže jsem měla dům jen pro sebe. A do toho předpověď slibující spoustu sněhu!

A potom, že práce nemůže být zábava

Včera (ve čtvrtek) večer jsem si znovu četla svá nově sepsaná pravidla pro práci na home office. Střelila jsem je tenkrát dost od boku a vůbec netuším, jak budou reálná. Je vlastně takový vtipný paradox - koupím si stůl na práci ve stoje, protože jsem četla o tom, jak je to zdravé a také efektivní a vůbec jak udělá skoro veškerou práci za mě a ještě se u toho stanu jen tak mimoděk nejlepší sportovkyní široko daleko a potom to celé pojmu úplně jinak. Nedělám si iluze, že bych tímto mola udělat více práce, ale pátky teď rozhodně nebudou nudné a budou mít alespoň nějakou strukturu. A že dlouhodobé stání na vysokých podpatcích je prospěšné zdraví si nejspíš také myslí jen mé nadržené já.

Vánoční kopírování

Venku je hotová spoušť, stmívá se, padá déšť a fouká. Naštěstí uvnitř je slyšet praskání dřeva v krbu a ve vzduchu voní směs jehličí a cukroví. Je na čase rozbalit si Vánoční dárek, který jsem si dala. Nikdo se ale nekouká, všichni jsou pryč a ještě několik hodin budou. Když zrovna krb mlčí, je nejhlasitějším zvukem tlukot mého srdce. Už se nemůžu dočkat, můj dárek je totiž možnost dosáhnout orgasmu, než mi budou od 1. ledna odebrány.

Vracím se ke svým starým rituálům. Svléknu se celá do naha a obleču si prádlo, ve kterém vše nachystám. Nerada chystám svou scénu úplně nahá, pokud pro to není žádný zvláštní důvod. To se raději na začátku obléknu a před spoutáním svléknu. Dnes nemusím nad prádlem moc uvažovat, obléknu si černé krajkové brazilky, protože ona je má také. Podprsenku nemá, ale já si ji na přípravu vezmu. Černou, tak aby ladila. Nebo ne, odkládám ji. Dům není tak prohřátý a tak místo podprsenky oblékám saténovou bílou košilku s černou krajkou. Už ani nevím, kdo mi ji dal, ale teď svůj úkol plní dobře - přijdu si sexy a ženská a to chci. Teď už jen makeup a trochu vlasy. To dříve nebylo často součástí rituálu a dělala jsem to spíš náhodně. Teď ale chci vypadat co nejlépe, i když to nikdo nevidí. Aspoň na záčatku. Navíc pohled na vizáž zničenou potem, vyčerpáním a slzami když vše skončí má také něco do sebe, nebo to tak necítíte?