Malý selfúnos

Obyčejně píšu spíš o delších a tvrdších způsobech selfbondage, ale tentokrát se s Vámi podělím i o kratší páteční zážitek. Po mé nehodě na kole rodiče trvali na tom, abych si do Prahy vzala původně máminu Fabii, takže přestože vlastně nikam nejezdím, mám auto. Dopsání Velkých Trestů mě dostalo do bondage nálady, a tak jsem se rozhodla spojit obojí dohromady.

Při psaní posledních dvou dílů Velkého Trestu jsem seděla na křesle víceméně svobodně. Na místě mě držely čtyři kolíčky na pyscích, které byly přivázány k židli a krásně mi roztahovaly kundičku. Další kolíčky byly na bradavkách. Provázky od nich vedly k zápěstím, a tak když jsem udělala nějaký nečekaný prudký pohyb, buď jsem si je rovnou strhla, nebo aspoň řádně vytahala bradavky. Toto všechno píšu jednak proto, abych se pochlubila, a také proto, abyste věděli, že se nešetřím, přestože podle dnešního příspěvku by to tak možná vypadat mohlo.

Do bytu jsem se dostala až kolem sedmé, takže jsem na nic moc nečekala, sbalila provazy, pouta,  lepící pásku, budík a šla k autu. Chtěla jsem, aby moje hra byla co nejvíc jako "opravdový únos", takže jsem se ani nepřevlékla a měla na sobě to, co celý den v práci. Uznávám, že většina žen asi zrovna bílá šňůrková tanga a bílý korzet, na kterém visí tělové punčochy, do kanceláře nenosí, ale to je jen detail. Na sobě jsem ještě měla bílou formální košili, úzkou sukni nad kolena a černé sáčko. Samozřejmě nemohly chybět černé boty na vysokém podpatku, ve kterých řídit po Praze není vůbec snadné ani když jedete jen pár kilometrů.

Velký Trest část 3.

Čekala mě závěrečná část Velkého Trestu. Protože jsem se musela na místo dostat veřejnou dopravou, nahota samozřejmě nepřipadala v úvahu. Začala jsem tedy u černého podvazkového pásu doplněného černými punčochami. Pokračovala jsem bílou košilí a zelenočernou károvanou sukní. Toto oblečení jsem vybrala proto, aby mi ke všemu ladil batoh, ve kterém ponesu všechny potřebné věci na místo určení. Takto jsem vypadala jako (pravda trochu starší a vyzývavější) školačka. Školačky ale nosí i podprsenku a kalhotky. První zmíněný díl oblečení jsem neměla v plánu, druhý ano. Před ním jsem ale ještě potřebovala zaplnit své dírky. Do pičky jsem vsunula svůj nejmenší vibrátor a anál si vyplnila malým kolíkem. Přes to všechno jsem přetáhla bílá tanga. Na záda jsem si dala svůj batůžek s výbavou a vydala se na cestu.

Trvalo mi více než 30 minut, než jsem se hromadnou dopravou dostala k příměstskému autobusu. Už při nasedání do něj jsem cítila, že kalhotky jsou už delší dobu vlhké. Celou cestu metrem mě vzrušovalo, co mám uvnitř sebe a hlavně co všechno bude následovat. V autobusu moje vzrušení ještě stoupalo. Lidé postupně vystupovali a já zabrala strategické místo úplně vzadu. Když čtyři řady přede mnou už nikdo neseděl, pustila jsem vibrátor na nejnižší otáčky. Doufala jsem, že hluk od motoru přehluší ten typický jemný vrkot. Exhibicionistka ve mně dosáhla další úrovně (je to vůbec exhibicionismus, když čekám, až se vylidní natolik, aby si toho nikdo nevšiml – napište mi do komentářů) a moje vzrušení také. Když jsem po pár minutách vystupovala, byla jsem už blízko docela silného orgasmu.

Velký Trest část 2.

Je několik způsobů, jak dostat vosk z těla a ti, kdo četli předchozí příběhy, tuší, že mám nejraději kartáče. I teď jsem je připevnila na hranu vany, svázala si ruce za zády a snažila se veškerý vosk seškrabat. Pysky bolely už od vosku a kolíčků a kartáče tu bolest jen dále násobily. Nejhorší bylo dostat pryč vosk, který zatekl trochu hlouběji do kundičky, část se mi i přes velkou snahu nepovedla a musela jsem to udělat dodatečně s rozvázanýma rukama. Teď už jsem nestála před zrcadlem pokrytá bílým voskem, ale celá červená.

Čas oběda byl dávno pryč a já už měla docela velký hlad. Rychle jsem si tedy nasadila pouta na zápěstí a kotníky, abych nevypadla z role, a šla něco lehkého sníst. Je zvláštní, jak málo stačí, aby se z obyčejného oběda stala další část vašeho ponížení i když vás nikdo nevidí. Pokračování mého mučení už mělo mít bolestnější charakter. Přisunula jsem k jídelnímu stolu ještě jeden menší a přivázala je k sobě tak, aby mezi nimi byl dostatek prostoru a aby se nemohly pohnout ani k sobě ani od sebe. Na větší stůl jsem položila notebook a na lustr pověsila dva provazy. Kolíčky jsem měla už nachystané tak, aby každý byl na konci asi půlmetrového provázku. Začala jsem na prsou ale vynechala jsem bradavky, i tak se mi povedlo na každé dostat 15 kolíčků. Dalších 10 jsem dala na pysky, které už nebyly úplně "čerstvé" a jasně to daly bolestí najevo. Dalších 10 kolíčků jsem připnula na břicho a nakonec všechny provázky svázala k sobě do jediného bodu.

Moje návštěva v nemocnici

Je mi líto, že jsem Vás všechny zanedbávala ale na druhou stranu Vás uklidním. Rozhodně jsem nebyla v nemocnici kvůli ničemu spojenému s tímto blogem. Důvod je mnohem jednodušší. Jela jsem se projet na kole a srazilo mě auto. Spíš mi tedy jen lehce ťuklo o zadní kolo a samozřejmě ujelo. Bohužel jsem spadla tak hloupě, že jsem si kromě naraženin a pár ranek přivodila dost nepěkný otřes mozku (přestože jsem přilbu měla!). V nemocnici si mě tak docela dlouho nechávali na pozorování, navíc jsem totiž měla nějaké otoky. Teď už jsem zdravá, hlava se mi netočí a brzy už budu ve své původní formě. Nejdřív Vám ale zkusím dopsat průběh Velkého Trestu. A protože jsem znovu nadržená, už to psaní si užiju :-)