Vánoční dárek

Dnes se nebudu nějak dlouze rozepisovat, jen bych se s vámi chtěla podělit o radosti a strasti spojené s dárkem od Lenky. Před odjezdem z Prahy k rodičům jsme si vyměnili dárky a já k tomu svému dostala přísně nakázáno otevřít ho až o půlnoci na štědrý den. Moje zvědavost byla velká, ale vydržela jsem to. Když už celá rodina spala, konečně odbila půlnoc a já se pustila do rozbalování. Byla jsem překvapená, když jsem uvnitř našla vibrační vajíčko OhMiBod, ale ještě víc mě překvapil Lenčin přiložený dopis.

Předvánoční shon

Jak sami vidíte, předvídat, kdy napíšu další příspěvek, nedokážu bohužel ani já sama. Mrzí mě, pokud jste si o mě dělali starost nebo sem chodili zbytečně. Nebudu psát, že se polepším, protože někdy jednoduše je nálada na spoustu dobrodružství a psaní a jindy ne.

Dnes mám pro vás ale takovou malou útěchu. Většina lidí nesnáší předvánoční nákupní centra přeplněná lidmi, ale na skryté mučení na veřejnosti si nemůžete přeci přát nic lepšího. Kolem je nespočet nakupujících a právě proto, je riziko, že si vás někdo bude detailně prohlížet menší, na druhou stranu to prodírání se davem je za správné konstelace velmi vzrušující.

Překvapení!

Důvody, proč čtete tento příspěvek až teď jsou vlastně dva. První se týká mé práce, pracovala jsem prakticky na více než plný úvazek a do toho se ještě snažila zvládnout školu, osobní život, koníčky a trochu selfbondage. Když už jsem náhodou měla po tom všem trochu času, neměla jsem ani sílu ani chuť trávit ho u psaní článků a internetu vůbec. Vám všem věrným čtenářům se za to omlouvám, ale doufám, že mě pochopíte. Navíc už jsem podnikla kroky k nápravě a jako aspoň malou náhradu má blog novou hlavičku. Druhým důvodem byl prostý fakt, že se neděle po posledním příspěvku neodehrála tak, jak bylo plánováno a náhradní program nebyl dostatečně zajímavý,  abych o něm psala.

Nicméně o (snad) překvapivý příspěvek nepřijdete, protože nakonec se na něj dostalo o čtrnáct dní později. Abych ještě chvíli prodloužila napětí, neprozradím Vám vše hned, ale vězte, že to stálo hodně přemlouvání a mého odhodlávání se. Ani těsně před začátkem jsem netušila, jestli dělám dobře a jestli je to vlastně to, co chci. Ale to už jsem na své čerstvě osprchované a navoněné tělo navlékala černé punčochy a připínala je k podvazkovému pásu stejné barvy.

Vibrace v MHD

Celý tento článek jsem sepsala už včera kolem šesté, dnes si jdu prohlédnout blog a on nikde. Asi jsem se trochu uklikla a místo publikování ho jen uložila :-(

Celý týden jsem byla v jednom kole. Kombinace práce a začínající školy je časově náročnější a mnohem více vyčerpávající, než jsem čekala. Navíc jsem se dopracovala k docela tvrdému víkendovému zadání - stihnout 12 orgasmů. Někdo mi psal, že si prý až příliš užívám, tak posuďte, jestli je to jenom o užívání si.

Trochu se mi podařilo dospat únavu a ranní ptáče ze mě dnes opravdu nebylo. Po probuzení, jsem už ale veškerou pozornost věnovala dnešnímu programu. Samozřejmě nejdřív bylo nutné u snídaně promyslet všechny detaily, ale potom jsem už zamířila před šatní skříň a začala s přípravami. První jsem do sebe strčila vibrační vajíčko a anální kuličky. Uvnitř je držel provaz, který se ostře zařezával mezi pysky. Přes něj jsem si oblékla nízké kalhotky, kterými jsem si celý týdne vždy po orgasmu vytřela kundičku. Už byly docela cítit a já doufala, že další vrstva oblečení to schová.

Následoval podvazkový pás a na něj připnuté tělové punčochy. Nakonec jsem si oblékla dlouhou černou sukni a do lodiček vložila zrnka rýže. Pokračovala jsem velmi těsnou provazovou podprsenkou a přes ní si oblékla už jenom mikinu s kapsou na břichu. Když jsem na sebe koukala do zrcadla, vypadal celek dost nevyváženě. Pěkné lodičky, potom běžná sukně a nahoře mikina, ale nedalo se nic dělat. Ještě než jsem vyšla z bytu, svázala jsem k sobě stehna těsně nad koleny na asi 5cm vzdálenost.

Malý selfúnos

Obyčejně píšu spíš o delších a tvrdších způsobech selfbondage, ale tentokrát se s Vámi podělím i o kratší páteční zážitek. Po mé nehodě na kole rodiče trvali na tom, abych si do Prahy vzala původně máminu Fabii, takže přestože vlastně nikam nejezdím, mám auto. Dopsání Velkých Trestů mě dostalo do bondage nálady, a tak jsem se rozhodla spojit obojí dohromady.

Při psaní posledních dvou dílů Velkého Trestu jsem seděla na křesle víceméně svobodně. Na místě mě držely čtyři kolíčky na pyscích, které byly přivázány k židli a krásně mi roztahovaly kundičku. Další kolíčky byly na bradavkách. Provázky od nich vedly k zápěstím, a tak když jsem udělala nějaký nečekaný prudký pohyb, buď jsem si je rovnou strhla, nebo aspoň řádně vytahala bradavky. Toto všechno píšu jednak proto, abych se pochlubila, a také proto, abyste věděli, že se nešetřím, přestože podle dnešního příspěvku by to tak možná vypadat mohlo.

Do bytu jsem se dostala až kolem sedmé, takže jsem na nic moc nečekala, sbalila provazy, pouta,  lepící pásku, budík a šla k autu. Chtěla jsem, aby moje hra byla co nejvíc jako "opravdový únos", takže jsem se ani nepřevlékla a měla na sobě to, co celý den v práci. Uznávám, že většina žen asi zrovna bílá šňůrková tanga a bílý korzet, na kterém visí tělové punčochy, do kanceláře nenosí, ale to je jen detail. Na sobě jsem ještě měla bílou formální košili, úzkou sukni nad kolena a černé sáčko. Samozřejmě nemohly chybět černé boty na vysokém podpatku, ve kterých řídit po Praze není vůbec snadné ani když jedete jen pár kilometrů.

Velký Trest část 3.

Čekala mě závěrečná část Velkého Trestu. Protože jsem se musela na místo dostat veřejnou dopravou, nahota samozřejmě nepřipadala v úvahu. Začala jsem tedy u černého podvazkového pásu doplněného černými punčochami. Pokračovala jsem bílou košilí a zelenočernou károvanou sukní. Toto oblečení jsem vybrala proto, aby mi ke všemu ladil batoh, ve kterém ponesu všechny potřebné věci na místo určení. Takto jsem vypadala jako (pravda trochu starší a vyzývavější) školačka. Školačky ale nosí i podprsenku a kalhotky. První zmíněný díl oblečení jsem neměla v plánu, druhý ano. Před ním jsem ale ještě potřebovala zaplnit své dírky. Do pičky jsem vsunula svůj nejmenší vibrátor a anál si vyplnila malým kolíkem. Přes to všechno jsem přetáhla bílá tanga. Na záda jsem si dala svůj batůžek s výbavou a vydala se na cestu.

Trvalo mi více než 30 minut, než jsem se hromadnou dopravou dostala k příměstskému autobusu. Už při nasedání do něj jsem cítila, že kalhotky jsou už delší dobu vlhké. Celou cestu metrem mě vzrušovalo, co mám uvnitř sebe a hlavně co všechno bude následovat. V autobusu moje vzrušení ještě stoupalo. Lidé postupně vystupovali a já zabrala strategické místo úplně vzadu. Když čtyři řady přede mnou už nikdo neseděl, pustila jsem vibrátor na nejnižší otáčky. Doufala jsem, že hluk od motoru přehluší ten typický jemný vrkot. Exhibicionistka ve mně dosáhla další úrovně (je to vůbec exhibicionismus, když čekám, až se vylidní natolik, aby si toho nikdo nevšiml – napište mi do komentářů) a moje vzrušení také. Když jsem po pár minutách vystupovala, byla jsem už blízko docela silného orgasmu.

Velký Trest část 2.

Je několik způsobů, jak dostat vosk z těla a ti, kdo četli předchozí příběhy, tuší, že mám nejraději kartáče. I teď jsem je připevnila na hranu vany, svázala si ruce za zády a snažila se veškerý vosk seškrabat. Pysky bolely už od vosku a kolíčků a kartáče tu bolest jen dále násobily. Nejhorší bylo dostat pryč vosk, který zatekl trochu hlouběji do kundičky, část se mi i přes velkou snahu nepovedla a musela jsem to udělat dodatečně s rozvázanýma rukama. Teď už jsem nestála před zrcadlem pokrytá bílým voskem, ale celá červená.

Čas oběda byl dávno pryč a já už měla docela velký hlad. Rychle jsem si tedy nasadila pouta na zápěstí a kotníky, abych nevypadla z role, a šla něco lehkého sníst. Je zvláštní, jak málo stačí, aby se z obyčejného oběda stala další část vašeho ponížení i když vás nikdo nevidí. Pokračování mého mučení už mělo mít bolestnější charakter. Přisunula jsem k jídelnímu stolu ještě jeden menší a přivázala je k sobě tak, aby mezi nimi byl dostatek prostoru a aby se nemohly pohnout ani k sobě ani od sebe. Na větší stůl jsem položila notebook a na lustr pověsila dva provazy. Kolíčky jsem měla už nachystané tak, aby každý byl na konci asi půlmetrového provázku. Začala jsem na prsou ale vynechala jsem bradavky, i tak se mi povedlo na každé dostat 15 kolíčků. Dalších 10 jsem dala na pysky, které už nebyly úplně "čerstvé" a jasně to daly bolestí najevo. Dalších 10 kolíčků jsem připnula na břicho a nakonec všechny provázky svázala k sobě do jediného bodu.

Moje návštěva v nemocnici

Je mi líto, že jsem Vás všechny zanedbávala ale na druhou stranu Vás uklidním. Rozhodně jsem nebyla v nemocnici kvůli ničemu spojenému s tímto blogem. Důvod je mnohem jednodušší. Jela jsem se projet na kole a srazilo mě auto. Spíš mi tedy jen lehce ťuklo o zadní kolo a samozřejmě ujelo. Bohužel jsem spadla tak hloupě, že jsem si kromě naraženin a pár ranek přivodila dost nepěkný otřes mozku (přestože jsem přilbu měla!). V nemocnici si mě tak docela dlouho nechávali na pozorování, navíc jsem totiž měla nějaké otoky. Teď už jsem zdravá, hlava se mi netočí a brzy už budu ve své původní formě. Nejdřív Vám ale zkusím dopsat průběh Velkého Trestu. A protože jsem znovu nadržená, už to psaní si užiju :-)

Velký Trest část 1.

Včera jsem po dlouhém plánování a přemýšlení začala s Velkým Trestem za to, jak jsem potichu opustila svůj starý blog. Přišla mi spousta nápadů (většina z vás je ale posílala přímo na mail a nepsala do komentářů). Některé jsem použila, jiné si upravila nebo schovala na příště a další byly pro mě (a někdy i pro jakéhokoliv jiného příslušníka druhu homo sapiens sapiens) nerealizovatelné. Nebudu Vám hned na začátku prozrazovat, jak jsem si vše užila nebo ne, jen prozradím, že při psaní sedím na drátěnkách (trest za chyby v minulém příspěvku) a rozhodně to není pohodlné.

Ráno jsem se tak těšila a zároveň bála, že jsem pořádně nemohla dospat. Nechtěla jsem ale být na dnešek unavená, takže jsem se vždy snažila ještě usnout a vstávala jsem před devátou. Při snídani a v koupelně jsem si užívala poslední minuty před přerodem v trestanou subku. Už ale nešlo utéct a tak jsem brzy stála na chodbě nalíčená lehce vyzývavě, na vysokých červených podpatcích, v černých punčochách na podvazkovém pásu, krátké černé sukýnce, miniaturních červených tangách, červené podprsence a bílém triku s výstřihem. Vzala jsem do ruky stříkačku upravenou na nasávání bradavek a postupně je nechala naběhnout a gumičkou je zajistila ztopořené. Do kundičky jsem si vsunula venušiny kuličky a vydala se na nákupy.

Do obchodního centra jsem vcházela již vzrušená. Viděla jsem, jak se na mě docela dost lidí dívá a zároveň netuší, jak moje naběhlé bradavky s každým krokem třou o podprsenku a vysílají mi smíšené signály. První mojí zastávkou bylo WC. Tam jsem si svlékla kalhotky a strčila si je do pusy. Pysky jsem spojila k sobě třemi kolíčky a vyšla z kabinky. V zrcadle jsem zkontrolovala, že když se snažím, není téměř vidět, že mám v ústech svá malá červená tanga. Jakmile jsem opustila bezpečí záchodů, pocítila jsem obrovské vzrušení z toho, že nikdo netuší, že mám na jazyku svoje vlastní prádlo. Procházela jsem obchodem a házela do košíku vše, co mi ještě chybělo k dnešnímu plánu. Ve frontě u pokladny jsem se začala obávat, co se stane, když se mě bude pokladní na něco ptát. Představa ponížení při vyndávání kalhotek z pusy spolehlivě vlhčila kuličky uvnitř mé píči. Naštěstí se mi povedlo zaplatit bez problémů a já se vydala pěšky domů. Normálně je to asi dvacetiminutová procházka, ale na takových podpatcích a při nemožnosti normálně dýchat jsem přišla do bytu mnohem později a kompletně připravená na další mučení. Cestou jsem se několikrát proklínala za kolíčky, kterými jsem "sešila" svoje pysky, i rozdrážděné bradavky hned na začátku dne.

Oddech ale nebyl na programu. Nachystala jsem vše potřebné do koupelny a svlékla se. Jedině kalhotky zůstaly v puse a pro jistotu jsem je tam ještě zafixovala lepící páskou. Postupně jsem provazy dala jen velmi malé možnosti pohybu svým nohám a zadku. Klečela jsem na všech čtyřech a provazy obmotávaly moje kotníky, kolena stehna a pas. Navíc byl kolem obou palců na noze uvázán uzlík a tak jsem příliš nemohla ani hýbat chodidly. Chvilku jsem zaváhala, ale potom jsem si začala do teplé kundy cpát kostku ledu. Bylo to k nevydržení. Strašný pocit, nejraději bych ji dala pryč jen po prvním doteku, ale Velký Trest si žádal ještě další dvě. Rychle a přitom s ohromným přemáháním jsem je nakonec dostala dovnitř a pysky pro jistotu zavřela k sobě šesti kolíčky. Stále mi byl led uvnitř vrcholně nepříjemný, tak jsem spěchala i se zapalováním svíček. Poslední rychlá kontrola únikových postupů a už mám ruce v poutech.

První kapky vosku začaly dopadat na moji prdel a chodidla záhy. Sice jsem sebou vždy trochu cukla, ale téměř veškerou moji pozornost si žádal led v pičce. Věděla jsem, že i jedna kostka je na mě až až a chtěla si to pro dnešek udělat extrémnější, ale možná jsem to už přehnala. Nedá se napsat, že bych cítila přímo bolest, ale bylo to opravdu krutě nepříjemné. Přeci jen po nějaké chvíli jsem byla schopná vnímat i něco jiného. Cítila jsem jak mi po stehnech stékají zároveň ledové kapky i vosk. Kontrast mrazu v kundě a žhnoucího vosku na prdeli byl obrovský. Brzy jsem měla nejen půlky a chodidla pokrytá voskem. Část kapek se dostala i na pysky, stehna a k análu. Svíček bylo opravdu hodně a tak i vrstva, kterou vytvořil kapající vosk byla poměrně silná. Nakonec ale svíčky dohořely a z jedné z nich odpadl klíč a já se mohla osvobodit.

První, co jsem udělala, bylo osvobození kundičky. Hned poté jsem dala nové svíce na své držáky a trochu je přemístila. Lehla jsem si na záda a pod zadek dala drátěnky. Roztáhla jsem nohy a i pouta na ruce jsem si připravila tak, abych ležela svázaná do X. Zapálila jsem svíčky a ruce strčila do připravených pout. Nevím, jestli to bylo chybějícím ledem, který mě plně zaměstnával, nebo můj zadek není tak citlivý, ale při první kapce jsem sebou trhla mnohem více. I při každé další. Bolest z horka jsem prožívala mnohem intenzivněji, zvlášť když vosk začal kapat na poštěváček a zatékat mezi pysky. Takto jsem trpěla znovu, dokud svíčky nedohořely a tím neuvolnily cestu klíčku. Osvobodila jsem se a postavila se před zrcadlo pokrytá bílým voskem od prsou až po stehna.

Pokračování brzy :-)

Svátek

Jak jste mnozí postřehli, v pátek jsem měla svátek. Oslavit jsem ho ale chtěla až v sobotu, protože jsem ještě musela do práce a potom jsem jela s rodiči domů (ano, v "tom" autě). Začala jsem ale už o den dříve tím, že jsem si zabalila do kufru vše, co by se mi mohlo hodit. Před nástupem do auta jsem si do kundičky strčila venušiny kuličky a do zadku ty anální. Vše jsem zafixovala provazovými kalhotkami. Tentokrát takovými těmi složitějšími, co stahují i půlky a zařezávají se do nich, obzvlášť když na nich sedíte. Sedla jsem si dozadu tak, aby na mě táta neviděl ve zpětném zrcátku, na bradavky si připnula kolíčky a schovala je pod podprsenku. Takto jsem s přestávkou v půlce absolvovala celou téměř dvouhodinovou cestu autem. Doma v pokoji jsem si vyndala vše z dírek a strávila zbytek dne s rodiči.

Na noc jsem si akorát svázala nohy v kotnících a kolenou a ruce před tělem. Vzbudila jsem se sice několikrát, ale i tak jsem v sobotu vstávala docela vyspalá. Přes den až někdy do pěti, kdy rodiče odcházeli ke známým sdělovat si zážitky z dovolených, jsem na selfbondage téměř nepomyslela. Jakmile ale překročili práh, zamkla jsem se v pokoji a pustila se do díla. Protože jsem dnes měla svátek, nechtěla jsem se zaměřit na maximální bolest a ponížení (i když na ně samozřejmě taky došlo), ale spíš na velké potěšení.

Potrestejte mě a poraďte mi s nákupem

Shodou okolností se mi sešly už dva maily od lidí, kteří četli můj starý blog a tvrdí, že by mi nemělo tak lehce projít, že jsem ho beze slova opustila. Musím s nimi souhlasit a je mi líto, že se tak stalo. Takže navrhuji, pokud máte nápad, jak bych měla být dostatečně potrestána, napište jej do komentářů, sama jsem zvědavá a chtěla bych něco dost intenzivního, bolestivého a ponižujícího. Jenom upozorním - žádná moč, žádné výkaly, žádná krev, žádná elektřina, žádné veřejné odhalování a žádné foto.

Druhá shoda náhod je, že mám dnes svátek a tím, že chodím na brigádu si k němu mohu i něco dopřát. Co byste mi doporučili. Téměř jistě půjdu do koženého pásu cudnosti, je ještě něco, co bych neměla opomenout?

Díky za Vaše tipy a návrhy

Vaše Selfsubka Petra

Středeční večer

Ve středu během dne jsem se zaregistrovala na bdsmlife.cz a dostala docela rychle spoustu mailů. Samozřejmě jsem se snažila na všechny poctivě odpovědět a to ve mně umocnilo moje vzrušení. Začala jsem si tedy vymýšlet pozdně večerní program. Jakmile jsem si v hlavě načrtla alespoň hrubé obrysy dnešního mučení, opustila jsem počítač a vrhla se do detailních příprav.

Jako první jsem nachystala konferenční stolek. Vše jsem z něj sklidila a přivázala nebo přilepila páskou jeho nohy k topení a ostatnímu nábytku i podlaze, aby se nemohl pohnout ani o centimetr. Ke klice dveří naproti stolu jsem připevnila malou kladku a připravila si do ní provaz. Nakonec jsem musela vymyslet způsob, jak dostanu později židli, ke které je připevněn vibrátor dostatečně blízko, ale zase ne úplně. Nakonec to tak těžké nebylo. Stačilo zadní nohy židle uvázat k pohovce a ke předním přivízat nitky, za které si ji potom přitáhnu. Vše jsem rozměřila a začala vázat.

Půjčené auto

To, co vám premiérově popíšu na tomto blogu, se stalo zhruba před týdnem. Rodiče odlétali na dovolenou a auto nechali před mým bytem. Klíče mi svěřili s tím, ať si aspoň udělám výlet, když už přes prázdniny trčím v práci. Nic takového jsem neplánovala, jezdit sama autem na výlety po okolí Prahy zrovna není moje představa o relaxu. Až jedno odpoledne mne něco napadlo, den poté jsem měla přijít do práce až po obědě, takže nic nebránilo tomu, naplánovat si zajímavý večer.

Nejdříve jsem se ale rozhodla se na přípravy pořádně obléknout. Začala jsem černými punčochami a podvazkovým pásem. Obula jsem se do lodiček na 8cm podpatku a oblékla si černou úzkou krátkou sukni. Vše jsem zakončila černou krajkovou podprsenkou a bílou lehce průsvitnou halenkou s ponechaným výstřihem. Krátce řečeno jsem vypadala jako o trochu lepší kurva. Zlatý hřeb ale přišel nakonec. Do své pičky jsem nechala vklouznout venušiny kuličky a do zadku zase ty anální. Ty první mám ráda, ty druhé nesnáším. Oboje jsem pro jistotu zachytila na místě pořádně utaženým provazem mezi nohama.

Restart

Nejdříve bych se chtěla omluvit všem, kdo četli moje příběhy na blog.cz, že jsem přestala bez vysvětlení přispívat. 

Zkusím Vám stručně shrnout, co se se mnou prakticky třičtvrtě roku dělo. Nejdříve jsem byla nadšená, jak se Jirka zapojil do mého světa. Postupně se ale začal dost měnit. Nejdříve mi zakázal blog, odůvodnil to ale tak, že téměř nešlo nic namítat. Časem jsem ale měla pocit, že si mě váží, čím dál tím méně. Stala jsem se pro něj jen fackovací pannou a šukací hračkou. To se mi ale příčilo a držela mě jen naivní představa, že se to zlepší a on pochopí o co mi jde. Trvalo mi docelo dlouho, než jsem pochopila, že tak to dál nepůjde a rozhodla se vše ukončit. 

Dalších několik měsíců jsem o bdsm ani selfbondage nechtěla ani slyšet. Nečekala jsem, že mě jeden člověk dokáže tak rozhodit, ale stalo se. Koncem jara už jsem ale znovu začínala procházet své oblíbené weby a potom už byl jen kousek zpět k selfbondage. Začala jsem velmi jemně, ale teď už mám zase náladu, dělat věci pořádně.

Co se u mě změnilo? Našla jsem si kancelářskou brigádu na zhruba 20 hodin týdně a školy jsem měla a budu mít méně, v součtu mám ale o trochu méně času. Myslím, že víc vím, co chci a užívám si života snad více než kdy předtím. A taky mám novou dobrou selfbondage kamarádku Lenku. Teď asi vás, kdo máte rádi girl-girl action, zklamu, ale lesbička ani bisexuálka nejsem. Není to tak, že bychom se navzájem mučili a svazovali, jen si píšeme a příležitostně i vyprávíme svoje nápady a jsme navzájem svoje pojistky, kdyby se něco zvrtlo. Naštěstí zatím nebylo nic třeba.

Překopírovala jsem sem prakticky celý obsah svého starého blogu (selfsubka.blog.cz), takže pokud byste si chtěli přečíst něco z mé minulosti, máte šanci. Bohužel komentáře zůstanou jen v původní verzi. Nevím, jak často se mi podaří sem přispívat, ale už se těším, až budu opět celá vzrušená prožívat znovu své mučení při líčení na blog. Možná přidám i popis svých fantazií. Doufám, že se Vám bude líbit.

Selfsubka Petra