Jak se píše

Včera jsem vůbec nestihla popsat svůj úterní zážitek (Oslava napsané písemky), ale aspoň jsem stihla naplánovat, jak ho sepíšu. A tím vůbec nemyslím osnovu, ani stylistiku. Dnes jsem totiž vyrazila ven. Ještě dnes cítím hlavně na svojí kundičce některé ozvěny úterka. To mi ale nezabránilo pořádně si psaní blogu užít. Použila jsem některé nápady, které jste mi poslali mailem a za které vám moc děkuji. Bohužel teď už sedím venku, bez připojení na internet, takže nemůžu napsat, kdo přišel s čím, ale věřím, že své myšlenky si poznáte.

Doma jsem se tedy připravila následovně. Do kundičky jsem si strčila relativně tlustý (trochu to při zavádění bolí), ale krátší vibrátor. Dokonce i do análu jsem si strčila stejný kolík, jaký jsem měla ve vlaku, přestože ho nemám ráda a zažívám pocit ponížení pokaždé, když mám něco v zadku. Přes ně jsem si oblékla těsná a pevná tanga, která jsem si kdysi koupila právě k tomuto účelu. Pak přišel na řadu podvazkový pás a černé punčochy. Sukýnku jsem si vybrala záměrně tak, aby mi při sezení nechávala kousek lemu punčoch odkrytý. Dlouho jsem přemýšlela, co s bradavkami. Rozhodně jsem nechtěla, aby bylo z dálky vidět, že na nich mám něco připnuté, zároveň jsem se ale nechtěla vzdát myšlenky na nějaké alespoň lehké mučení. Nakonec jsem se rozhodla pro takové svorky, co vypadají jako pinzeta. Nasadila jsem je na každou bradavku tak, aby směřovaly "dovnitř" a trochu je stáhla šňůrkou, abych měla bradavky o trochu blíž k sobě. Vzala jsem si přes to volnější podprsenku a tričko. Z dálky nebylo vůbec nic poznat, ale zblízka bylo divné, proč mám tak zvláštně vypnuté tričko mezi bradavkami.

Vzala jsem do ruky tašku s notebookem, na nohy nasadila úterní jehly a vydala se asi půl kilometru od bytu na jednu z laviček v parku. Chůze byla velmi vzrušující. Vibrátor jsem sice měla zapnutý na minimální otáčky, ale i tak jsem byla celá vlhká snad po prvních deseti krocích. Na ulici jsem měla pocit, že to na mně musí každý poznat. Obzvlášť kolík v análu byl dost nepříjemný. Lehce se pohupující prsa občas také nepříjemně zatahala za svorky na bradavkách. Když jsem došla do parku, moc volných laviček už tam nebylo. Jakmile jsem jednu uviděla, zamířila jsem k ní a nebrala ohled na to, že je je vedle ní ještě jedna a naproti jsou další dvě. Jen co jsem dosedla (a tím si do sebe pořádně zarazila hlavně anální kolík), zvedl se mladý pár s dětmi z laviček naproti a odcházeli. Rychle jsem se rozhlédla a protože starší paní na vedlejší lavičce vypadala naprosto zaujatě svým bulvárem, vyndala jsem dvě drátěnky na nádobí z tašky a položila je vedle sebe. Hned potom jsem si na ně sedla (holým zadkem, samozřejmě) a tím je skryla před okolním světem).

Teď zbývalo už jen zapnout notebook a začít psát. Zhruba ve třetině prvního článku jsem byla už natolik vzrušená vzpomínkami i svým mučením na veřejnosti, že i ten minimální výkon vibrátoru stačil, aby se o mě pokoušel orgasmus. Bylo to slastné a hrozné zároveň, všude kolem bylo plno lidí, na lavičce naproti randící puberťáci, vedle mě stále čtenářka Aha a po pěšině proudící lidé na procházce, běžci a semtam i cyklista. Musela jsem věnovat veškerou svou energii, aby na mě nebyl orgasmus poznat. Nevím jestli se mi to úplně povedlo, ale žádné divné pohledy jsem nezaregistrovala. Snad kromě pohledu randícího mladíka, kterého ale už předtím zaujal lem mé punčochy.

Jak jsem psala dál, moje vzrušení rostlo. Jednak jsem si v hlavě znovu přehrávala to skvělé úterý, ale hlavně mě vzrušovalo, že sedím na drátěnkách, v kundičce i análu mám zastrkané hračky, bradavky mi mučí svorky a navíc jsem se uděla venku, mezi naprosto neznámými lidmi. Při psaní předchozího zážitku jsem se udělala ještě jednou, to už ale vedle mne neseděl nikdo, takže jsem se nemusela tolik hlídat a dokonce jsem se mohla i zatahat za bradavky a tím prožitek zintenzivnit. Když jsem začala psát předchozí odstavec, zastavili se u vedlejší lavičky tři běžci. Vidím, jak na mě pokukují a mám pocit, že minimálně jeden se až příliš často kouká na moje prsa. Že by něco tušil? Ta obava mě neskutečně rozhicovala. Přestože vibrátor jede na úplné minimum, mám co dělat, abych oddálila orgasmus. Nejsem si jistá, jestli bych ho dokázala skrýt. Říkám si v duchu, co když něco ví, co když tuší, že jsem nacpaná uměláky jak ta nejnadrženější děvka, ale tyhle myšlenky mě ještě víc přibližují vrcholu. Snažím se vydržet, dokonce se snažím myslet na něco nudného a naprosto asexuálního, ale nejde to. Vibrátor pomalu ale jistě dělá svou práci. Občas sebou trošku pohnu, jako bych chtěla blížící se orgasmu sklepat, ale jediný efekt je ještě větší vzrušení z toho, jak mi drátěnky mučí zadek. Konečně se rozbíhají. Konečně a já se můžu uvolnit a nechat se unášet orgasmem. Tedy nechat se unášet, ale i tak se snažím kontrolovat, co kdyby se ohlédli.

Teď už mě čeká jen cesta domů. Vstanu z lavičky, drátěnky a notebook dám zpátky do kapsy a budu si užívat ponižující chůzi prostitutky - vysoké podpatky, krátká sukně a obě dírky plné. A jakmile příjdu domů, odešlu oba své zážitky na blog a potom se uvolním ze svého dnešního mučení.

Oslava napsané písemky

Bohužel na mě dolehly školní povinnosti mnohem víc, než jsem čekala a tak to minulou středu bylo naposledy, co jsem si užívala selfbondage. Navíc od pátka už zase nosím kalhotky a sedím jak chci (někdy možná napíšu o tom, jaké bylo dodržovat tyto věci po dobu jednoho týdne). Takže jakmile jsem vyšla ze dveří učebny, v hlavě jsem měla jen jedno - jak si co nejvíce užít zbytek dne, samozřejmě po svém.

Celou cestu v mhd jsem přemýšlela, co se sebou budu dělat. Neměla jsem totiž žádný předem připravený plán. Postupně se mi však dařilo sestavit kostru dnešního večera. Čím přesněji jsem si v hlavě představovala svá dnešní muka, tím více jsem vlhnula mezi nohama. Od autobusu domů jsem téměř běžela, tak moc jsem se nemohla dočkat, až budu zase svázaná a bezmocná. Za dveřmi jsem se okamžitě svlékla a pokračovala dál jen v kalhotkách, které jsem později doplnila sexy černými samodržícími punčochami se vzorem. Obula jsem si krásné černé botičky na nejdelších jehlách, které jsem si kdy koupila. Pod podpatkem a přes nárt jsem protáhla řetízek a zajistila ho na každé noze malým zámkem. Nachystala jsem si vše potřebné a nakonec jsem pozamykala všechny dveře z chodby ven kromě dveří do místnosti, přes kterou se chodí na terasu. Z této místnosti jsem předtím odnesla vše, do čeho bych se mohla obléci. Rychle jsem přes sebe přehodila starší triko a všechny klíče (včetně těch od řetízků přes boty) jsem odnesla do nejvzdálenější části terasy. Triko jsem potom roztrhala.

Teď následovali opravdové přípravy. Do místnosti u terasy jsem položila klíček od pout, která použiju na ruce a kousek nad kliku nalepila další klíč. Potom jsem zamkla i tyto dveře a klíč od nic odnesla zavěsit ke dveřím na druhé straně chodby. Vzala jsem dlouhý provaz, udělala na něm různě velké uzly v různých vzdálenostech a napnula ho mezi klikami od dveří. Následovaly kolíčky, všemi jsem protáhla stejně dlouhý provaz a jeho konec uvázala na protější dveře. Ještě jsem si připravila osvobození pomocí mého notebooku a programu cd tray opener, který jsem nastavila na 2 hodiny. Teď už přede mnou byly opravdu jen mučící kroky.

Prvním bylo, že jsem si sundala velmi vlhké kalhotky a dala si je do pusy, kterou jsem přelepila páskou. Okamžitě se dostavil známý pocit ponížení z chutnání vlastních šťáv. Abych ho ještě prohloubila, začala jsem si kolem prsou připínat kolíčky až utvořily jakési dvě "U" kolem prsou, další jsem připnula na bradavky a pár jich přišlo i na břicho. Opatrně jsem překročila provaz a ten se mi okamžitě zařízl do rozkroku. Stoupla jsem si na přichystané knihy, aby se moje kundička dostala výš, ale nebylo to proto, aby si oddechla na dlouho. Kolem pasu jsem si totiž uvázala provaz a vedla ho zepředu mezi nohama za zády ho přes zámek spojila s provazem od horní strany dveří. Udělala jsem ho tak krátký, že jsem se musela předklonit, pokud jsem chtěla, aby se mi nezařezával tolik a zároveň, aby mě netáhli provázky od kolíčků. Na pysky jsem ještě připnula svorky (na každou stranu po dvou), a spojila je řetízkem vedoucím pod uzlíkovým provazem. Nakonec jsem rychle zaklapla ruce do připravených pout.

Před sebou jsem měla (teď už necelé) dvě hodiny následujícího mučení. Stála jsem v nepohodlných botách na špičkách a snažila se je udržet na knížkách pod nimi. Mezi nohama jsem měla dva provazy, ten který se do mě bude další dvě hodiny zařezávat byl přes zámek spojen vrchní stranou dveří za mnou. Právě klíč od tohoto zámku mi měl shodit můj notebook. Potom si budu muset dojít pro klíč od dveří u kterých stojím na druhý konec chodby a vrátit se s ním. Odemknu dveře k pokoji s terasou a když je otevřu, z druhé strany dveří bude nalepený klíč od zámku, který spojuje svorky od pysků pod provazem. Odemknu jej a překročím provaz. Pak budu muset vejít do pokoje, takže se ze mě strhnou všechny kolíčky. Najdu klíček od pout na rukou a osvobodím se. Budu muset ale zůstat nahá a v botách až do setmění, kdy si budu moci konečně dojít na terasu (kam je vidět z ostatních bytů) pro klíče od dalších místností a od svých bot.

Téměř záhy se dostavil ten pocit, který mi celý týden chyběl. Vzrušení z bolesti, kterou si působím a které se jen tak nevyhnu. Moje hlava byla najednou úplně čistá a stres byl pryč. Užívala jsem si bolesti, naschvál jsem se narovnávala a pokrčovala nohy tak, aby mě kolíčky tahaly ještě víc a provaz se mi zařezával snad až k pupíku. Pravděpodobně za to mohl i nedostatek orgasmů za posledních pár dnů, ale jak jsem si střídavě víc a míň zařezávala provaz mezi pysky, začala jsem cítit přicházející orgasmus. Nepolevovala jsem, ale i tak jsem se dlouhou dobu nemohla dostat přes hranu. Nevím, jak dlouho jsem se takto týrala, ale když jsem se konečně udělala, měla jsem pocit, že mám kundu nadranc. Kolíčky od toho neustálého tahání začaly bolet výrazně víc a pysky taktéž. Přeci jen to, co se houpalo na řetízcích a spojovalo svorky by se těžko dalo nazvat malým zámečkem.

Jak jsem tam stála, uvědomovala jsem si, že naděje na druhý orgasmus je téměř nulová. Opět jsem propadala do fáze zmučení. Všechno mě bolelo a navíc ty kalhotky v puse! Miluji a zároveň nesnáším tento druh roubíku. Když jsem kalhotky chvíli nenosila, dalo by se říci, že se mi potom i stýskalo, teď mi to přijde ale strašně ponižující a odporné. S tím ale teď nic neudělám. Spíš bych se měla snažit udržet se pořádně na nohou. Začaly mě pobolívat a sem tam musím jednu zvednout a alespoň trochu protáhnout. Moje botičky totiž rozhodně nejsou pohodlné. Dokonce jsem dvakrát nohy mimoděk povolila, ostrá bolest v rozkroku mě ale připomněla, že bych je měla opět rychle natáhnout. Bolely mě i záda. Byla jsem tak trochu předkloněná, abych ulevila kolíčkům i šňůře v pičce, ale to nešlo vydržet celou dobu. Jenže jakmile jsem se trochu narovnala, začaly moje prsa bolet, protože se provázky mezi kolíčky a dveřmi napnuly na maximum a když jsem se to snažila trochu vyvážit jemným pohybem vpřed, ozvala se pro změnu moje rozbolavěná píča.

Konečně jsem uslyšela zvuk svojí otevírané cd mechaniky a klíč spadl do mého dosahu. Co nejrychleji jsem se snažila odemknout zámek na provazu, který vedl mezi nohama a po chvilce snahy a dostatečné dávce bolesti, protože jsem se u toho dost kroutila, se mi to podařilo. Chvilku jsem zůstala stát a užívala si, že mě nic nedře na mojí kundičce. Potom jsem se ale vydala kupředu, pro druhý klíč. Sestoupila jsem nohama z knížek a provaz mezi dveřmi se mi okamžitě zaryl tam, kde byl ještě před minutou jiný. Toto postupování dopředu bylo mnohem bolestivější pro moji prcinku, protože zámek na svorkách se pokaždé rozhoupal a hlavně je něco úplně jiného, pokud vás provaz jen tlačí, nebo pokud si ho mezi pysky protahujete. Snažila jsem se i v tak vysokých podpatcích jít po špičkách, ale i tak jsem cítila velkou bolest. Navíc moje lýtka, ač se snažím sportovat, rozhodně nejsou na něco takového připravená. Každý uzel po cestě nevýslovně bolel a tím, že rozevíral ještě více pysky, bolely i svorky na nich.

Když jsem s úplně zmučenou kundou konečně došla na druhou stranu provazu a ukořistila klíč od dveří, před kterými jsem celou dobu stála, teměř jsem si nedovedla představit, jak se k nim zpátky dostanu. Naštěstí tím, že uzly přicházely zezadu, tlačily na trochu jiných místech. To ale neznamená, že to nebylo peklo a že jsem nebyla šťasná, když jsem za sebou nahmatala kliku dveří do pokoje s terasou. Zatím co se do mě zařezával provaz a některé kolíčky ze mě za velké bolesti odpadly, dokázala jsem odemknout a otevřít dveře do dalšího pokoje. Provaz najednou nebyl ani zdaleka tak napnutý a já tychle nahmatala klíč k zámku na svorkách na pyscích. Jenže chybička se vloudila! Nemohla jsem na něj s rukama spoutanýma za zády dosáhnout. Snažila jsem se ho na řetízku rozhoupat, ale výsledkem byla jen obrovská bolest pysků, jak za ně tahaly svorky. Začala jsem se smiřovat s tím, že budu muset svorky strhnout. Zkusila jsem všechny ostatní možnosti, ale nic z toho nevedlo k výsledku. Rozhodla jsem se dřepnout si, do oka zámku jsem dala podpatek a pořádně se nadechla. Dnes jsem nechtěla procházet tím dlouhým a mučivým rozhodováním, takže jsem se co nejrychleji postavila. Tušila jsem, že to bude bolestivé, ale vůbec jsem neměla tušení jak. Do očí se mi hrnuly slzy a jámyslela, že jsem si snad utrhla část kůže. Naštěstí to byl jen můj pocit, ale kdybych mohla, schoulila bych se do klubíčka a jen si mnula bolavou kundičku.

Před sebou jsem ale měla další úkol. Klíč od pout na rukou ležel až v polovině dalšího pokoje a já se k němu musela dostat. To ale znamenalo posavit se a pomalou chůzí vzad si z těla strhnout všechny kolíčky, přivázané na druhé straně chodby. Původně jsem z toho měla respekt, ale ten se po mojí čersvé zkušenosti změnil v obrovský strach. Postupně jsem napínala všechny provázky a musela se neskutečně přemlouvat, abych udělala další mini krůček. Po každém odtrhnutém kolíčku jsem okamžitě ztuhla a snažila se uklidnit zrychlený dech. Měla jsem tak dole ani ne čtvrtinu a už jsem měla pocit, že víc nesnesu. Fyzická bolest byla samozřejmě značná, ale ještě mnohem horší bylo vědomí, kolikrát to budu muset ještě zopakovat. Nakonec jsem se rozhodla, že udělám jeden rázný krok a tím je všechny strhnu. Byla jsem ale tak vyklepaná, že jsem nakročila snad dvacetkrát. Když mi to konečně vyšlo a všechny kolíčky ze mě odletěly, jenom jsem střídavě křičela a dýchala do roubíku. Zároveň mě to ale neskutečně vzrušilo. Mám ráda, když mě moje vlastní rozhodnutí způsobí takovou bolest. To, že vím, že se tomu nevyhnu, ale stejně tak se musím odhodlat mě příjde jako zajímavá forma psychologické selfbondage, jestli se to tak dá napsat.

Nakonec jsem dech uklidnila, odemkla si i pouta na rukou a vyndala si kalhotky z úst. Svalila jsem se na zem a začala si hladit všechna bolavá místa. Nejvíc dnešní mučení odnesla jednoznačně moje pička, byla bolavá, otlačená, trochu rozedřená, ale nic, co by přesahovalo rámec vzrušující hry. Přestože jsem byla v takovém stavu, nebyl pro mě problém, dosáhnout závěrečného orgasmu. Skutečnost, že každý dotek na mojí kudičce bolel, jakoby ani nebyla na škodu, ale spíš ku prospěchu věci. Potom jsem jen ležela na zemi a čekala až konečně zajde slunce a na terase bude tma. Musím přiznat, že jsem se i trochu nudila, přestože jsem si přinesla z chodby notebook. Když byla konečně naprostá tma, vyšla jsem rychle pro klíče a i když šance, že mě kdokoliv uvidí byla téměř nulová, dost jsem se bála, ale taky mě to lehce vzrušilo. Konečně jsem osvobodila i svoje nohy z botiček, sundala si punčochy a šla si dát svoji oblíbenou vanu.

Ještě, že včera pršelo

Začátkem týdne jsem dostala od Terezy zajímavý popis selfbondage, při které na vás kape vosk z hořících čajových svíček. Mělo to jediný problém, v mé koupelně byl nerealizovatelný. Už jsem se s tím začala smiřovat, vymýšlet nějaké ošizené varianty a nakonec ho nechala plavat.

Při návratu ze školy jsem byla úplně promrzlá (stále nenosím kalhotky a nosím sukně, které se dají vyhrnout tak, aby šlo sedět na holém zadku) a měla jsem úplně promáčené boty. Když jsem si je očišťovala před vstupem do bytu všimla jsem si, že rohož, na které stojím, by mohla vyřešit moje problémy se umístěním kalíšků se svíčkami nad moje spoutané tělo! Okamžitě jsem se otočila a jela ještě do nákupního centra pro 2 velká balení čajových svíček.

Když jsem už podruhé vstupovala do bytu, rovnou jsem si vzala rohož s sebou a hodila jí do koupelny. Začala jsem ji omývat, ale náhle jsem si uvědomila další problém. Nepočítala jsem s tím, že se dnes budu svazovat a neměla jsem připravený žádný ledový zámek. Nechtěla jsem používat žádnou variantu s přesným časovým úsekem a tak klíček v ledu zůstal v podstatě jedinou použitelnou možností. Koukla jsem na hodinky - bylo čtvrt na šest. Ihned jsem vystartovala k lednici a dala dělat led. Podle mých zkušeností, bych mohla kolem desáté začít, takže najednou byl času dostatek.

V relativním klidu jsem se tedy najedla, udělala nějaké věci do školy i mimo školu a přesunula se do koupelny, kde jsem začala připravovat "technické zázemí" dnešního mučení. Pokaždé si tuto fázy moc užívám a mám co dělat, abych si při tom nezačala dráždit svou většinou už vlhkou kundičku. Mám vyzkoušené (a ke stejnému závěru asi došla i Tereza), že vosk z čajových svíček bývá dost horký. Proto je dobré nechat ho padat z nějaké delší vzdálenosti a k tomu měla posloužit právě ta rohož. Po různých experimentech jsem se rozhodla použít dvě košťata položená mezi zástěnou k vaně a skříňkou a na ně lepící páskou připevnila rohož. Celý ten systém jsem ještě přilepila na koncích, ke všemu, co šlo, protože jsem nechtěla, aby se něco pokazilo a na mě místo kapek vosku padaly hořící svíčky. Připravila jsem také spoustu provazů vedoucích k pevným bodům po celé koupelně, které jsem později použila na své lepší zafixování pod kapajícím voskem. Na závěr příprav přišly na řadu samotné svíčky. Udělala jsem do nich různě velké dírky, na dně i na boku a rozestavila je v podstatě náhodně po celé rohoži (musím ale přiznat, že jejich většina byla tam, kde jsem očekávala svá prsa, kundu a stehna, takže náhodnost nebyla až taková, jak by se mohlo zdát) samozřejmě tak, aby vždy pod každou dírou ve svíčce byla i díra v rohoži. Teď už jen zbývalo počkat, až bude hotový led.

Měla jsem skoro pocit, jako by čekání na desátou hodinu (i když led už vypadal zmrzle, ale chtěla jsem mít jistotu, že je dokonalý) bylo součástí mučení. Skoro mi to připomělo ten pocit, když mi jeden můj bývalý přítel/pán oznámil, co dostanu za trest, ale že příjde až za pár hodin. To napětí, ty obavy byly velmi podobné, jen s tím rozdílem, že nyní jsem se na svém trestání sama aktivně podílela a na druhou stranu jsem věděla, že ani prosby a sliby ani psí pohled trest nezmírní.

Konečně bylo deset a já šla na věc. Donesla jsem vše, co budu potřebovat do koupelny. Při vylamování ledu s klíčkem jsem dostala nápad na další zpestření svého mučení. Nad malé dírky v rohožce jsem položila kostky ledu. Nebude na mě tak padat jen horký vosk, ale i ledové kapky. Začala jsem tím, že jsem zavěsila klíček tak, abych na něj určitě dosáhla, až se led roztopí. Také jsem si připravila pouta na ruce a přivázala je ke spodní části radiátoru. Teď přišel čas nasadit si roubík, to mi vždycky zrychlí dech. Tentokrát jsem nechtěla tolik slintat, takže kulička byla ze hry. Kalhotky teď nenosím, takže ty jsem také použít nemohla (jaký by mělo smysl používat čisté?). Vzala jsem si tedy takový s malým dildem uvnitř. Nemám ho moc ráda, přijdu si s ním jak děvka, která se učí správně kouřit, navíc nevypadá ani nijak úchvatně, ale pro dnešek ho budu muset vydržet.

Konečně přišel čas zapálit všechny svíčky a dát na rohož i těch pár kostek ledu. Následně jsem si připoutala kotníky k rozporce. Kolem pasu jsem si opět uvázala smyčku s volnými konci, tentokrát jsem ale použila velmi úzký provázek. Sedla jsem si na studené dlaždice a přivázala rozporku k umyvadlu. Potom jsem vzala do ruky zbylé provazy vedoucí od bidetu a od dveří a uvázala je těsně nad každým kolenem tak, abych byla pěkně rozevřená a mohla se jen minimálně pohybovat. Nakonec ještě strčit opět nalubrikovaný vibrátor (ten samý jako minule) do své mokré pičky a zajistit ho provázky. Jak už jsem psala, tentokrát byly mnohem užší a výrazněji se tak zařezávaly. Já jsem je ale použila, aby zabraly co nejméně místa a nechali tak mojí kundu co nejvíce odhalenou kapajícímu vosku. Navíc jsem je vedla tak, aby mi pěkně obepínaly poštěváček a ten tak byl ještě víc odhalený.

Naposledy jsem vše pohledem zkontrolovala a potom si zavázala oči šátkem. Dala jsem si záležet, abych opravdu nic neviděla a abych ho nemohla lehce sundat jen třením hlavy o podlahu. Nakonec jsem si lehla na zem, natáhla ruce za sebe, nahmatala pouta a zacvakla v nich zápěstí. Opět se mě zmocnil pocit naprostého odevzdání svému osudu, nyní ještě umocněný šátkem přes oči. Ležela jsem na studené zemi a čekala až na mě začne kapat ledová voda a horký vosk z rohože. Plánovala jsem to tak, aby mi vosk kapal do oblasti mezi horní stranou prsů a zhruba horní třetinou stehen a zpětně musím napsat, že se tak i dělo. Stehna jsem měla rozevřená a jak už jsem psala, až na vibrátor byla odhalená také moje kunda.

Skoro okamžitě potom, co jsem zacvakla pouta, pocítila jsem na svém těle první ledové kapky. Každá z nich posilovala moje vzrušení a hlavně ze začátku jsem sebou při každém jejich dopadu na své rozehřáté tělo alespoň maličko trhla. Vibrátor zatím dělal svou práci velmi dobře. Sice jsem cítila, že to není až tak dávno, co tam byl naposledy, ale to mi vůbec nezabránilo v prvním orgasmu. Mám pocit, že orgasmy se zavázanýma očima jsou intenzivnější než bez nich. Tak to bylo i tentokrát. Najednou jsem sebou škubla a lehounce vykřikla do roubíku - to dopadla na moje břicho první kapka vosku. A chvilku po ní další a další. Každá kapka vosku dost pálila a to bylo ještě zvýrazněné ledovými kapkami, které je střídaly. Po chvilce začali dopadat i na moje prsa a na vnitřní stranu stehen. To jsem právě prožívala svůj druhý orgasmus.

Chvilku po něm jsem napula všechny pouta a vykřikla do roubíku. To dopadl rozžhavený vosk přesně na můj poštěvák. Uvědomila jsem si, že svíčka zůstane na svém místě a tak jsem se snažila alespoň trochu uhýbat před proudem vosku. Výsledek byl ten, že jsem měla voskem pokapanou prakticky celou obnaženou pičku a další orgasmus. Teď už jsem téměř nevnímala kapající vodu, ale jen vosk. Strašně se mi líbila jeho nepravidelnost. Vůbec jsem nemohla odhadnout kdy a kam dopadne další kapka a jak velká a horká bude. Někdy jsem měla pocit, že na mě padá několik proudů, jindy se zase zdálo, že snad už je všechen vosk na mně, jak dlouho nic nespadlo. Zatímco vosk padal a stékal mi po prsou a stehnech, vibrátor ve mně zařídil další orgasmus. Tentokrát jsem nebyla ani zdaleka tak unavená, jak minule - moje pozice byla mnohem pohodlnější a nic mě tu netahalo za bradavky. Naopak, vosk byl svým způsobem příjemný i když stále bolestivý. Jediný moment, kdy jsem opět znovu vykřikla nastal, když začal vosk kapat na místo, kde vibrátor zajížděl do mojí píči. Vosk po něm stékal a protože jsem sebou trhala, nikdy pořádně nezaschnul a tak další várka vosku si znovu našla odhalené místo na mé kundě.

Nevím jak dlouho to trvalo, ale jednou už to přijít muselo. Evidentně došel vosk a já tak měla k vzrušování jen vibrátor. Bohužel bez bolestivých stimulů mi jde udělat se mnohem hůř a tak mi nezbýval než čekat až klíče povolí. Se svázanýma očima plyne čas strašně pomalu a já tak měla možnost si naplno vychutnat dildo ve svých ústech. Doteď jsem ho téměř nevnímala, ale najednou se dostavil známý pocit, že jsem nadržená děvka, co musí mít penis v kundě i v hubě. Nejhorší bylo, že jsem vůbec nemohla přijít na jiné myšlenky a tak konečně uvolněný klíč byl vlastně dvojí vysvobození.

Odemkla jsem si pouta a sundala šátek přes oči. Uvolnila jsem si i nohy, jen roubík, provaz mezi nohama a vibrátor zůstaly na svém místě. Teď předemnou stál ještě jeden úkol. Dostat ze sebe vosk. Už při přípravách jsem na to myslela a tak jsem na hranu vany připevnila dva kartáče. Jeden svisle a druhý vodorovně. Opět jsem sáhla po poutech a spoutala si ruce za zády. Byla jsem rozhodnutá takto zůstat, dokud ze sebe všechen vosk nedostanu. Začala jsem prsama, střídala jsem oba kartáče a přejížděla přes ně tělem. Po pár minutách byl vosk pryč, ale zároveň jsem měla od štětin dost poškrábaná prsa a rozbolavěné bradavky. Pokračovala jsem na břichu a potom se přesunula na stehna. Jsem na nich velmi citlivá a i teď to bylo znát. Na závěr jsem si schovala svoji kundu. Nasedla jsem na vodorovný kartáč a jezdila po něm tam a zpět. Vosk se začal odlupovat, ale zároveň štětiny nepříjemně dráždily už odhalené části mojí kundy. To ale nezabránilo mému nadrženému já v dalším orgasmu. Během něj jsem se třela o kartáč jak divá, i když na mně nebyla snad už ani kapička vosku. Však se mi za to má píča odměnila tím, že mě bolí ještě teď a ty úzké provázky na tom mají taky svou zásluhu.

Jakmile jsem si podruhé uvolnila ruce, vklouzla jsem do vany, napustila si teplou vodu a důkladně a se vší péčí se umyla. Podrážděná prsa a kundička sice trochu bolely, ale nebylo to nic, co by nešlo vydržet. Naopak, když jsem se myla mezi nohama, nedokázal jsem odolat a ještě jednou si pořádně projela svou nadrženou buchtičku. Když jsem vylezla z vany, jen jsem rychle uklidila všechny věci do jednoho rohu a šla spát.

Vaše Selfsubka Petra

Omluva za nedostatek času a odstavec o tom, proč nechci být něčí otrokyně

Nejdřiv bych chtěla poděkovat vám všem, kdo jste mi poslali mail nebo okomentovali něco tady na blogu. Zároveň se omlouvám těm, kterým jsem ještě nestihla odpovědět. Vaše ohlasy jsou pro mě obrovskou odměnou a výzvou zkusit zase něco dalšího.

Když jsem si pohrávala s myšlenkou založit si blog, popravdě jsem vůbec netušila, do čeho se pouštím. Samozřejmě na nějaké celkové hodnocení je ještě brzy, ale jsem moc ráda, že jsem začala blogovat. Zjistila jsem, že mě to nejen baví, ale i vzrušuje a motivuje k dalším prožitkům.

Jak už jsem psala, jsem opravdu ráda za každou vaši reakci, připomínku, výtku i za zprávy a komentáře. Bohužel mi občas trvá, než se dostanu k odpovědi. Mám svůj studentský život, který obnáší nejen chození do školy, ale i učení se doma. Chci stále věnovat dost času i lidem a činnostem, které mám ráda.

Pak přichází ke slovu sefbondage - vymyslet, realizovat a nyní I napsat na blog, jak to vše probíhalo. To všechno zabírá dost času. Věřím, že stejně jako já, ani vy nechcete, abych napsala "svázala jsem se, 2x se udělala a už byl konec". Proto prosím mějte trpělivost jak při čekání na nový zážitek, tak při očekávání mé odpovědi.

Často se mě v mailech ptáte, jestli se nechci stát vaší subinkou. Bohužel vás musím zklamat. Jsem naprosto spokojená tak, jak to je teď. Na selfbondage mě totiž vzrušuje i ta fáze vymýšlení a navíc mi příjde víc ponižující být mučena sama sebou. Uznávám, že je spousta věcí, kterých takto nedosáhnu, ale zatím mi nechybí. Dalším důvodem je právě můj nedostatek času. Nechci obětovat svůj program příkazům z mailu (nebo i slovním) a nechci být trestána za to, že jsem si dovolila neodpovědět do dvou hodin. Přestože mám submisivní a masochistické sklony, chci si sama rozhodovat o tom kdy a jak budu trýzněna.

To ovšem neznamená, že se nenechám inspirovat něčím, co mi doporučíte (například moje nenošení kalhotek a nekřížení nohou, nebo částečně i poslední zážitek o tom svědčí). Navíc s některými z vás si budu ráda mailovat i obecně o (nejen) bdsm životě.

Zároveň, když už jsem v tom omlouvání, se musím omluvit za to, že teď nějak blbne přidávání komentářů a vůbec celý blog. Za to ale nemůžu ani já, ani vy, ale pánové z blogu.cz

Doufám, že mě chápete a budete mě dál podporovat.

Vaše Selfsubka Petra

Pondělní čekání na tání

Nevím jestli je to tím, že chodím po světě bez kalhotek a sedím na holém zadku, nebo tím, že jsem začala psát tento blog, ale dnes jsem skoro celý den přemýšlela, co na sebe na večer vymyslím. Nebudu zastírat, že mi v tom pomohly i vaše maily. Několik z vás mi radilo vyzkoušet zamražený klíček od pout, tak jsem vás poslechla.

Dopoledne jsem dala do mrazáku mřížku na led a v ní provázek na kterém vysel klíček od zámku a vedle také dva provázky položené tak, aby zamrzly k sobě. Snažila jsem se, aby bylo ledu kolem provázků méně než kolem provazu ke klíčku. Cestou domů jsem ještě nakoupila kilo rýže a to rozhodně ne proto, že bych měla hlad.

Celé odpoledne jsem se vracela v myšlenkách ke svému večernímu plánu. Měla jsem i trochu strach, protože když jsou ve hře ledové osvobozovací mechanismy, je v tom vždy i prvek nejistoty. Jediné, co ještě zbývalo domyslet, byl nouzový únikový postup. Nakonec jsem se rozhodla pro modifikaci osvědčené metody - náhradní klíč jsem přivázala tak, aby jeho použití vylilo mou vlastní moč na můj oblíbený koberec. Zatím jsem naštěstí nikdy takový únik nepotřebovala a vždy vydržela až do konce. Nesnáším totiž veškeré piss aktivity a představa, že se mi moje vlastní moč vyleje na nádherný smetanový koberec s dlouhými chlupy ve mě vyvolává zhnusení a lítost najednou.

Teď ale k příjemnějším věcem. Do pokoje jsem si donesla vše, co budu potřebovat, včetně dvou kostek ledu. První z nich (tu s klíčkem od pout) jsem vzala a konec, kde je provázek jsem přivázala k lustru. Ten jsem samozřejmě zhasla, nechci přeci aby mi žárovka roztápěla led. Na osvětlení bohatě stačí lampičky a navíc je to takové intimnější (na druhou stranu, je-li ta možnost, občas rozsvítím vše co se dá a příjdu si tak mnohem odhalenější). Pak jsem ještě připravila svou únikovou cestu, o které píšu v předchozím odstavci a svlékla se donaha. Kolem krku jsem si dala obojek, který byl vyroben původně pro nějakého psa, ale mně se dokonale hodí. Je kožený a asi 3cm vysoký, nikde mě netlačí a přesto jakmile ho mám na krku, dokážu doslova vycítit přicházející mučení. Už s nasazeným obojkem jsem šla uvázat provazy k radiátoru, dveřím a skříni. Pod lustrem s klíčkem tvořili pomyslné písmeno T a přímo tam jsem rozsypala celý kilogram dlouhozrnné rýže.

Moje vzrušení a nedočkavost už byly ohromné a tak jsem neotálela a pokračovala v přípravách. Vzala jsem dokonale nalubrikovaný středně velký gumový vibrátor a celkem v pohodě ho vsunula do své roztoužené kundičky. Kolem pasu jsem si opět uvázala provaz a jeho konec protáhla mezi nohama, aby se mi za žádnou cenu nepovedlo dostat vibrátor pryč. To se později ukázalo jako velmi prozíravé. Už jen svázání kotníků neprobíhalo tak hladce a když jsem provaz použila i pod koleny, nad nimi a kolem stehen si omotala smyci jak jen nejvýš to šlo, rozhodně jsem uvnitř necítila zrovna příjemného společníka. Aby byl dojem dokonalý, svázala jsem k sobě i palce u nohou.

Na ruce jsem si připravila policejní pouta (k nim vysel onen klíček zamražen na lustru) a provlékla je pod provazem vedoucím rozkrokem. Uvázala jsem si provazovou podprsenku z provazů omotoných pod a nad prsama tak, že jsem je stáhla k sobě uprostřed a na stranách. Na prsa jsem si potom připnula svorky spojené řetízkem. Teď už začalo jít opravdu do tuhého. Snažila jsem se dělat poslední kroky co nejrychleji, abych si to ještě nerozmyslela, protože nepohodlí bylo již nepřehlédnutelné. A mělo to být ještě horší. Klekla jsem si doprostřed místnosti na nasypanou rýži a v tu chvíli se do mě zavrtal vibrátor ještě hlouběji. Navíc rýže opravdu tlačila již od první sekundy, zejména do kolen, a provazy poutající nohy se začaly lehce zařezávat do všeho, co nebyly kosti. Obzvlášť nepříjemné to bylo, když jsem seděla na patách místo toho, abych vzorně klečela. Ale to byl efekt, ve který jsem vlastně doufala.

Nyní bylo na řadě zařídit, abych se nemohla odplazit z rýže pryč nebo vstát. To druhé šlo už teď obtížně a když se k tomu přidaly provazy, jejichž konce jsem ze začátku uvázala na krajích místnosti a které jsem teď napnula a přivázala k provazům pod koleny, bylo to téměř nemožné. Dokonalé to ale bylo až v okamžiku, když byl třetí napnutý provaz omotán kolem šňůry, která k sobě poutala kotníky. Moje vzrušení stále sílilo, chtěla jsem si trochu pohrát s poštěváčkem, ale věděla jsem, že jestli si chci opravdu projít vším, co jsem naplánovala, musím svoje ruce dostat do pout co nejrychleji, jinak ve mě zvítězí moje touha udělat se co nejdříve a vyhnout se dlouhému mučení.

Zbývalo už jen pár detailů. Do úst jsem si opět vložila stejný kuličkový roubík, jaký jsem používala minule. Na řetízek mezi svorkami na bradavkách jsem pověsila těžítko, ale zároveň jsem na něj přivázala jeden konec provázku zamarazeného v ledu. Druhý konec jsem protáhla okem v obojku a tím zajistila, že mě bude váha těžítka tahat za bradavky až led roztaje, ne dříve. Nakonec jsem pustila naplno vibrátor, ovladač odhodila tak, abych na něj nedosáhla a po chvilce váhání zacvakla i pouta na zápěstích. Už nebylo cesty zpět.

Klečela jsem na rýži, provazy se mi zařezávaly do hohou, v mojí kundě byl doslova narvaný vibrátor a vrčel na plné obrátky. Na prsou jsem měla svorky a jen se děsila chvíle, kdy led povolí a bradavky budou zatížené plnou vahou těžítka. Po těle mi stékala ledová voda z kostky, která mě před těžítkem zatím chránila a sliny které mi vytékaly kolem roubíku. Byla jsem vzrušená na maximum. Každá kapka vody mě snad ještě víc rozehřívala a protože moje dírka dostávala pořádnou masáž, brzy jsem dosáhla prvního orgasmu.

Po něm ale nenásledovalo uklidnění. Vibrátor uvnitř dělal svou práci stále stejně vehementně a začal zadělávat na druhé opakování. A já se na něj těšila. Svorky jsem sice cítila, mnohem víc jsem se ale obávala momentu, až ledový zámek se závažím povolí. Rýže do kolenou tlačila, ale zatím se to dalo vydržet. Za chviličku jsem už vnímala jen svoje vzrušení, zrychlený dech a pulsující vlastní pičku v rytmu určeném neúnavným vibrátorem. V podstatě podobné pocity jsem zažívala i před třetím orgasmem. Jen mě vše bolelo o trochu více a trvalo to znatelně déle.

Najednou, jakoby z ničeho nic, bylo skoro všechno vzrušení pryč a na mne tvrdě dopadla realita. Bylo to skoro jak probuzení z erotického snu. Dokonce jsem cítila, jak mi šťávy stékají po svázaných stehnech a přišla si "použitá". Nohy mě bolely, kdykoliv jsem však chtěla ulehčit svalům a místo rovného klečení si zkusila sednout na paty, začaly mě nesnesitelně bolet svázané palce. Rýže, na které jsem klečela, byla tím nepříjemnější, čím více jsem se hýbala a protože mé tlačila, hýbala jsem se hodně. Vibrátor v kundě už přestal být navozovat hezké pocity a doslova terorizoval mou už tak rozmrdanou kundu. Svorky na bradavkách už výrazně bolely a já se děsila každé další ledové kapky signalizující blížící se pohromu pro moje prsa. Navic k tomu všemu jsem přes roubík slintala jak malé dítě a tím se cítila ještě více ponížená.

Najednou se mě zmocnila nutkavá touha tohle všechno zastavit. Zkoušela jsem se vyprostit, ale mělo to jen jeden výsledek, vše mě bolelo ještě víc. Tedy popravdě to mělo výsledků víc. Jednak přes nepříjemnosti, které páchal vibrátor uvnitř mojí píči, začal mě znovu i vzrušovat. Sama jsem ani nevěděla jestli z toho mám radost. O pár okamžiků později jsem už měla jasno - mám. Jak se blížilo další vyvrcholení, pomalu jsem zapomínala na vše, co mě bolelo. Vlastně ta bolest vzrušení ještě pomáhala!

Vrchol byl úžasný, ale kocovina z něj byla ještě horší, než ty předešlé. Doufala jsem, že se klíče uvolní co nejdříve, opravdu jsem věřila, že spadnou každou vteřinu. Místo toho ale spadlo závaží a já vyjekla do roubíku. Rozhodně víc bolestí, než překvapením. Měla jsem pocit, že mi ten náraz snad vyrval bradavky z těla. Dokonce jsem se i začala nekonrolovatelně třást a velmi zrychleně dýchat. Bylo mi do breku, měla jsem pocit, že tu bolest nevydržím už ani vteřinu. A do toho ten prokletý vibrátor. Moje kunda už doslova žhunala a i přesto se dokázala znovu vzrušit.

Tentokrát jsem už po orgasmu opravdu netoužila, strach z toho, co přijde po něm byl mnohem silnější než moje nadrženost. Přesto jsem k němu pomalu spěla. Já jsem už mnohokrát mučila svoje tělo a ono tak teď mučilo mě. Cítila jsem se strašně slabá a vyčerpaná, ale to mi nezabránilo zažít (ani nevím jestli užít si) těch pár slastných pocitů. A hned poté se vrátit zpátky do temnoty, kde byly jen bolest a vyčerpání. Psát jak zoufale jsem si přála, aby to všechno skončilo, by bylo nošením dříví do lesa. Bradavky, rýže, celá pička a vlastně každý provaz jsem dokonale cítila a svým zvrhlým způsobem jsem chvilkami cítila i uspokojení z toho, jak přísný plán jsem si na sebe vymyslela a že funguje ještě intenzivněji, než jsem doufala. S těmito myšlenkami se opět začalo pomalu šířit z mojí kundičky společně s bolestí i vzrušení.

Najednou jsem uslyšela zvuk, na který jsem celou dobu čekala. Z ničeho nic, když už byla cesta k úniku konečně volná, objevila jsem v sobě nečekanou odvahu a vůli (určitě povzbuzenou i očekávaným orgasmem) a rozhodla jsem se, že si dopřeju ještě jedno vyvrcholení. To ale přicházelo velmi pomalu. Byla jsem totiž už opravdu hodně vyčerpaná. Protože mě bradavky bolely už daleko za únosnou mez, nakonec jsem si ruce uvolnila dřív. Teď stál přede mnou jasný úkol - sundat si skřipce z bradavek. Mně ovšem trvalo dlouhou dobu a snad 10 marných pokusů, kdy jsem se už chystala osvobodit své bradavky, ale nakonec zase se strachem ucukla, než jsem se konečně odhodlala sundat si jeden skřipec. Bolest, která se šířila z bradavky na všechny strany byla snad stokrát horší než ta, kterou jsem pociťovala doposud. Vykřikla jsem a z oči se mi vyhrnuly slzy. Zároveň jsem upustila svorku se závažím a tak moje druhá bradavka začala také trpět víc, než předtím. Bylo to ale nesrovnatelné s bolestí té uvolněné.

Jakmile jsem se alespoň trochu vzpamatovala, chytla jsem jednou rukou houpající se závaží a odlehčila tak svému pravému prsu. Teď bylo ale nesmírně tězké donutit se oddělat zbývající svorku. Samozřejmě mi bylo jasné, že se tomu nedá vyhnout, ale rozhodně se mi do toho nechtělo. Nevím, jak je to možné, ale celá tato bradavková epizoda dost přispěla k mému vzrušení. Doslova jsem ho cítila narůstat každou vteřinu a když už jsem byla těsně na kraji, rychle a bez přemýšľení jsem sundala i druhou svorku. Bolest, ta šílená bolest se krásně slila s orgasmem a já jen křičela a třásla se. Když to všechno přešlo, rychle jsem rozvázala i zbytek provazů, vyndala vibrátor, odepla si roubík a naprosto vyčerpaná, ale zároveň i uspokojená a hrdá sama na sebe jsem lehla na postel a okamžitě usnula.

Probudila jsem se kolem čtvrté ráno. Nemám tušení, jak dlouho jsem spala, ale stále jsem se cítila rozlámana a všechny mučené části o sobě dávaly vědět. Rozhodla jsem se dát si vanu a potom se jít ještě prospat. V koupelně jsem si věnovala maximální pěči a tak jsem o půl páté znovu uléhala do postele, ale tentokrát jako šťastný, čistý a netrýzněný člověk.

Úkol na celý týden, pár střípků a anketa

Začnu tím úkolem na celý týden - v pátek ráno mi přišel mail od Ondry, který si přečetl můj blog a navrhl mi dodržovat týden pravidla popsaná v Příběhu O. To znamená nosit sukni, nenosit kalhotky a sedět jen na holém zadku. Také nedávat si nohu přes nohu a sedět s koleny tak, že mezi nimi bude místo na pěst.

Tou dobou jsem už měla částečně vymyšlené zpestření své cesty domů a rozhodně jsem to nehodlala vyměnit za toto, ale na druhou stranu mě to zaujalo a tak jsem se rozhodla začít dodržovat tato pravidla hned, jak přijedu domů.

Dnes je vlastně čtvrtý den a musím přiznat, že mě to pořád ještě vzrušuje a baví. Pravidlo o noze přes nohu pro mě bylo ze začátku nejkomplikovanější, stihla jsem ho porušit už asi 45x. Chůze bez kalhotek, obzvlášť když je takle větrno, taky není něco co bych běžně dělala a když sedím na holém zadku někde mezi lidmi a mám nohy trochu od sebe, přijdu si trochu jak děvka. Je to ponižující a zároveň vzrušující.

Tímto se tak trochu dostávám k tématu online výcviku. Zatím nehledám klasický výcvik po mailu, nicméně, jak si můžete přečíst výše, ráda se nechám inspirovat. Nechci totiž čekat u mailu na to, až si můj pán konečně udělá čas mi napsat a plánovat si úkoly tak, abych o nich stihla podat hlášení do večeře atd. Navíc bych přišla o tu část, při které se vymýšlí nejrůznější záludnosti a ta mě právě dost vzrušuje a považuju ji za plnohodnotnou součást selfbondage. Takže abych to shrnula - jsem vděčná za dobrý námět, protože sama od sebe bych se k jistým věcem nedonutila / nevymyslela je / nenapadlo mě je realizovat nebo bych na ne byla prostě moc líná, ale vaší otrokyní ve smyslu jeden na jednu se stát nehodlám.

Další ze čtenářu tohoto blogu mě požádal, abych si vyplnila profil na bfsmlife. Musím přiznat, že to bylo docela zábavné a vzrušující, ale je strašně těžké obodovat některé aktivity vždyť něco je mi nepříjemné a zároveň mě to velmi vzrušuje, co s tím? Navíc ne vše se dá při selfbondage provádět a ne vše má stejnou intenzitu. Ale profil je tam :-)

Závěrem bych chtěla uspořádat malou anketu. Asi jste si všimli, že nejčastěji nazývám svou oblast mezi nohama kundička. I tento název je pro mě trochu sprostý a vždy se trochu "vnitřně červenám", když ho používám. Proto bych se vás chtěla zeptat, mám se ponižovat tím, že budu užívat hrubější výrazy? A které? Buď vyberte něco z ankety nebo připište vlastní...

Cesta domů - vlakem

Ve čtvrtek mi bohužel už nezbylo dost času na nějaké větší hrátky potom, co jsem se vrátila z přednášky, tak jsem se rozhodla, že si okořením alespoň páteční cestu domů. Věděla jsem jistě, že chci něco zajímavějšího a drsnějšího než včera.

Moje cesta trvá asi 25 minut mhd, potom 2 hodiny vlakem s přestupem po půldruhé hodině a nakonec asi 10 minut pěšky od nádraží domů. Byla jsem tak vzrušená tím, co jsem si na sebe vymyslela, že jsem měla sbaleno během chvilky a už jsem se mohla věnovat jen přípravám mě samotné.

Začala jsem tím, že jsem si do kundičky strčila venušiny kuličky. Ty jsem zajistila opět provazovými kalhotkami, které jsem pořádně utáhla. Na pysky jsem si připnula na každou stranu 2 kolíčky. Vzala jsem si dlouhou a relativně širokou sukni bez rozparku. Někde jsem totiž kdysi četla, že může být docela vzrušující, chodit se svázanými koleny mezi lidmi a to se v mini moc nenápadně nedá. Svázala jsem si tedy k sobě stehna hned nad koleny a smyčku mezi nimi jsem omotala tak, aby byly od sebe cca 10cm. Nedali se dát o moc blíž a rozhodně nikam dál.

Co se týče prsou, využila jsem, že v pátek tak nepříjemně foukalo a tudíž nebylo nápadné vyjít ven v tlustém neforemném svetru. Ten skrýval další mučící lahůdku - konce provázků jsem utáhla kolem bradavek a za krkem je spojila tak, aby mi maličko, avšak neustále nadzvedávali moje prsa. Na tričko i podprsenku jsem se vykašlala a nechala se štípat svým svetrem.

Takto připravená jsem vyšla na autobus. Do kabelky jsem si připravila ještě středně velký anální kolík. Pokud bych už nevydržela to, co jsem na sebe připravila, chtěla jsem mít možnost (i když nepříjemné) změny. Když bych si sundala kolíčky z kundičky, musela bych si dva z nich připnout na uvolněné bradavky a do zadku si vsunout právě ten kolík.

Už chůze na autobus mi naznačila, že dnešní cesta domů nebude žádný med. Prsa docela poskakovala a kolíčky se o sebe občas zachytily a výrazně zabolely. Na druhou stranu jsem dobře cítila i uvnitř poskakující venušiny kuličky, provaz v rozkroku byl zatím taky spíš vzrušující, než nepříjemný a ta kolena! Jen co jsem vyšla na ulici, byla jsem vlhká, ten pocit spoutání venku, mezi nic netušícími lidmi mě prostě dostal. Myslím, že už když jsem přicházela k zastávce, zvládla jsem docela slušně předstírat normální chůzi na vysokých podpatcích.

Cesta mhd na vlak byla vzrušující, díky tomu neokusenému pocitu ze svázaných kolen a navíc bradavky a pysky už se začaly taky ozývat. Navíc svetr opravdu podle předpokladů štípal. Nejkomplikovanější bylo nastupování a vystupování do autobusů a tramvají, člověk rozhodně není zvyklý na to, že nemůže dát kolena pořádně od sebe.

Na nádraží jsem s radostí zjistila, že vlak výjimečně nemá zpoždění a pospíchala na nástupiště. Dostat se do vlaku už bylo s mým spoutáním dost nahraně, ale zvládla jsem to. Akorát kluk, který stál za mnou neskrýval své rozhořčení nad tím, jak dlouho mi to trvalo. Relativně rychle jsem našla kupé, kde seděli dva kluci (jeden kolm 20, druhý o trochu starší) a pár kolem pětatřiceti. Vklouzla jsem na volné místo v protisměru u chodbičky a doufala, že cesta uběhne co nejrychleji. Tou dobou už jsem totiž měla bradavky v jednom ohni a kolíčky na pyscích dost výrazně bolely.

Cesta vlakem byla příjemná snad jen v té části, kde uvnitř mne poskakovali kuličky. Ale ani to nestačilo na to, abych zapomněla na bolavou kundičku od zařezávajícího se provazu a hlavně kolíčků a bradavky neustále tažené nahoru. Snažila jsem se vydržet co nejdéle, dokonce jsem se i nevědomky začala kousat do rtů. Měla jsem pocit, že si toho jeden z maldíků všiml, ale to mi tou dobou až tak nevadilo. Nakonec jsem to nevydržela a vydala se s kabelkou na záchod. Tam jsem si ihned oddělala kolíčky z kundičky a málem jsem se z toho rozbrečela. Byla to nevýslovná bolest, ale věděla jsem, že déle už bych ty kolíčky nezvládla. Také jsem si uvolnila bradavky, to ale nebylo tak hrozné a rozhodně převládla úleva. Teď mě čekala ta horší část. Anální hračky nemám ráda, je to pro mě opravdu trest a tak jsem si zavádění kolíku vůbec neužila. Jakmile byl uvnitř, zajistila jsem ho provazem mezi nohama a začala přemýšlet, jak si dát kolíčky tak, aby nebyly přes svetr vidět. Nakonec jsem je připnula vodorovně, tak že směřovaly jakoby doprostřed a hlavně dost bolely!

Když jsem došla zpátky do kupé, byla jsem velmi vzrušená. Doznívala ještě trochu bolest pysků, ale chůze s kuličkami, análním kolíkem a svázanými koleny mě rozhodně dokázala rozproudit. Trochu jsem se bála, že si někdo všimne mých kolíčků, tak jsem před sebe pro jistotu vytáhla časopis a nenápadně si jím zakrývala prsa. Do přestupu zbývalo asi 3O minut a já doufala, že se ještě před vystoupením z tohoto vlaku vyměním vrátím své mučící prostředky do původního stavu.

To se mi také povedlo. Těsně před vystuoupením z prvního vlaku jsem vyšla opět z WC, tentokrát zase s kolíčkama na pyscích (jejich přípínání bolelo šíleně, přecijen si moje kundička asi dokonale neodpočinula), provázkem za bradavky (vzhledem k tomu, jak mě bolely pod kolíčky, se toto jevilo, jako ta lepší možnost) a opět prázdným análem. Při nasedání do vlaku domů mě opět vzrušila chůze se spoutanými koleny. Ve vlaku se dostavily pocity, které už jsem znala a já se nemohla dočkat až vystoupím a dojdu domů.

To jsem netušila, jak zrádná bude pěší chůze! Kuličky v kundičce a provaz mezi pysky mě začali výrazně vzrušovat a svázaná kolena to jen podporovala. Sice mě neskutečně bolely pysky a bradavky, ale vzrušení bylo silnější a dokonce jsem začala pociťovat přicházející orgasmus. Zkusila jsem zastavit a předstírat, že se skláním ke kufru, ale tím, že jsem se nepohybovala, vzrušení spíš ustávalo. Vydala jsem se tedy opět vpřed a nakonec jsem dosáhla orgasmu za chůze, trochu jsem zavrávorala a měla jsem co dělat, abych to na svázaných kolenech ustála. Když jsem konečně dorazila domů, sundala jsem si svetr a sukni a jen si lehla na postel.

Snad 5 minut jsem jen ležela, oddechoval a sbírala síly, abych si sundala z bolavých pysků kolíčky. Nakonec jsem se odhodlala a začala je oddělávat. Už jsem neměla vůbec sílu se ovládat a rozbrečela jsem se bolestí. Se slzami v očích jsem si ještě rozvázala kolena, provázkové kalhotky a provázek od bradavek a šla uplakaná, ale dokonale spokojená napustit si vanu...

Na skok ve škole

Ani jsem nečekala, že se včerejší zakládání blogu tak rozjede. Dnes ráno jsem vstala unavená, bolel mě zadek od kartáčů, prsa od kolíčků a trochu jsem cítila i své pysky. Přestože jsem včera měla na orgasmy bohatou noc, cítila jsem se dost nadržená. Bohužel na nic komplikovaného nebyl čas, už tak jsem zaspala první přednášku.

Začala jsem tím, že jsem si oblékla podvazkový pás (opravdu miluji podvazky, cítím se v nich trochu jako kurtizána a zároveň mě vzrušuje to riziko, že mi vykouknou zpod sukně) a připnula si tělové punčochy. Místo kalhotek jsem vzala relativně jemný provaz, uvázala ho kolem pasu a potom si ho protáhla mezi nohama. V úrovni poštěváčku jsem na něm udělala uzel, který mě lehce dráždil nejen při chůzi a celý provaz jsem dost přitáhla, aby se pořádně zařezával. Navrch jsem si vzala látkovou sukni kousek nad kolena, tričko, obula si botky na podpatku a vyrazila na autobus.

Celou cestu v mhd jsem stála, protože jsem si přikázala, že sedět smím pouze na holém zadku a to se mi na sedačkách, kam sedávají nejrůznější individua opravdu praktikovat nechtělo. V metru jsem na provaz mezi nohama téměř zapoměla, jen když jsem různě přešlapovala, vždy se mi připomněl. Nejhorší úsek mě čekal potom pěšky ke škole. Provaz se dost zařezával a navíc uzel vyrazně dráždil poštěváček. Ani jsem se nedokázala rozhodnout, jestli příjemně nebo nepříjemně.

Dřevěná lavice v posluchárně byla příjemně studená a krásně chladila mou rozbolavěnou prdélku. Jak přednáška plynula, začal se mi zadek trochu lepit na lavici a už to nebylo tak příjemné. Stejně tak se mi občas připoměl provaz mezi nohama, ale nebylo to nic hrozného. Vzrušovalo mě, že tu takto sedím a jsem jediná, kdo ví, co se děje pod mou sukní. Po přednášce si ke mně přisedla kamarádka a chtěla ještě něco dovysvětlit. Po vysvětlení jsem se už zvedala, ale na poslední chvíli mě napadlo, že podemnou může být trochu vlhko, z toho jak jsem seděla přímo na lavici a tak jsem musela čekat, než si kamarádka dopíše co potřebuje a až potom jít na autobus.

Chůze ze školy byla ještě horší než chůze do ní, sice jsem provaz mezi nohama při přednášce nějak moc nepociťovala, ale hodina a půl zařezávání udělaly svoje. Snažila jsem se jít velmi plynule a pomalu, protože tak to bylo nejméně nepříjemné. Naštěstí cesta mhd domů uběhla docela v pohodě a jen co dopíšu tento článek, odvážu si ty provázkové kalhotky, které už docela nepříjemně tlačí a půjdu se naobědvat.

Jak jsem stylově zakládala blog

První můj popisovaný zážitek, je vlastně velmi aktuální. Dnes jsem se rozhodla začít psát tento blog a rozhodla jsem se začít stylově. To znamená, že v průběhu psaní všech dnešních tří článků jsem zakoušela různá příkoří, která jsem na sebe vymyslela.

Úplně na začátku jsem se převlékla do svého oblíbeného prádla. Jsou to černá průhledná tanga, černá krajkovaná podprsenka, podvazkový pás a černé punčochy. Na nohy jsem si obula černé otevřené střevíčky na 6cm podpatku. Začala jsem tím, že jsem si černou stuhou přivázala kotníky k botám tak, aby nešly sundat. Vzala jsem potom bílou šňůru a přivázala jí kotníky k jednotlivým kolečkům otočné židle. Kolena jsem přivázala k područkám tak, abych je měla co nejdál od sebe (bohužel područky dovolily úhel asi 60°). Přes stehna jsem vedla další provaz, který je pevně přitiskl k sedáku mé židle. Na přitažení pasu k opěradlu jsem použila široký kožený pásek. Poté jsem se vrátila opět k provazům, jeden jsem vedla pod a druhý nad prsy tak, aby mi ještě trochu víc naplnily podprsenku. Na závěr přišel roubík - takový ten s červenou kuličkou. Můj má navíc ještě navíc očka po stranách a protože moje židle má opěradlo protažené až po hlavu, zafixovala jsem si hlavu tak, že jsem s ní mohla hýbat jen maličko. Na závěr jsem si ještě přivázala lokty k područkáma, aby se mi lépe psalo:-)

Takto vzorně usazená jsem se zaregistrovala a začala psát první článek. I když v něm nebylo nic moc erotického, byla jsem okamžitě vzrušená. Občas jsem si promnula nebo zatahala za bradavku, ale vydržela jsem nedotknout se vlastní kundičky. Vzrušovalo mě, jak se nemůžu téměř pohnout, navíc se mi v puse začaly hromadit sliny a po chvíli my už vytékali z pusy. Líbí se mi, jak je to ponižující, když mi nekontrolovatelně kapají sliny z úst s roubíkem, zvlášť když stékají po mém těle.

Než jsem začala psát druhý článek, rozhodla jsem se trochu si svůj posez zpříjemnit. Odtáhla jsem trochu podprsenku a na bradavky si připevnila kolíčky. Na každou jeden, podprsenka je potom hezky zatočila a přitlačila, takže bolest z nich byla o trochu intenzivnější. Taky jsem se rozhodla dát si po jednom kolíčku na stydké pysky. Když jsem se pustila do psaní, byla jsem ještě víc vzrušená, než předtím. Neodolala jsem a po každé větě si přitlačila ruku na prsa a tím je ještě víc potrápila. Ke konci už jsem cítila nejen bradavky, ale i kolíčky dole na kundičce. Jakmile jsem článek dopsala, začala jsem se jí věnovat.

Nejdřív jsem přilepila svůj vibrátor na sedák tak, aby jeho špička směřovala na místo, kde se pod kalhotkami skrýval můj poštěváček. Když jsem cítila, že se blížím k orgasmu, rychle jsem si strhla z bradavek kolíčky a vlna bolesti jen pomohla jeho příchodu a intenzitě.

Pak jsem se odvázala, lehla si na postel a vsunula vibrátor přímo do kundičky. Tam jsem ho zajistila kalhotkami a zatím si sundala podprsenku. Na prsa jsem si postupně dala 5 kolíčků na každé a na pysky jsem ten jeden doplnila dalšími třemi. Když jsem se blížila k novému orgasmu, strhla jsem si kolíčky na pyscích. Obzvlášť ten, co tam byl dlouho bolel téměř neskutečně. Ale podařilo se mi dosáhnout krásného a dlouhého orgasmu.

Možná by vás zajímalo, proč je těch posledních pár řádků tak stručných. Je to proto, že nyní tu sedím zpátky přivázaná k židli, ale moje posezení není zdaleka tak komfortní. Poté, co jsem se udělala vibrátorem, utřela jsem ho do svých kalhotek a ty jsem si svlékla. Vytřela jsem si jimi i vnitřek kundičky a potom si je dala místo roubíku do úst a přelepila páskou. To ponížení mě vzrušilo, ale zároveň ho nenávidím, mít na jazyku své vlastní šťávy - připadám si jak ta nejšpinavější štětka.

Než jsem si sedla zpátky na křeslo, položila jsem na sedák, na místo kam příjdou půlky mého zadku, dva kartáče na psy, které mají dost štiplavé štětiny. Ještě než jsem se usadila, uvázala jsem si velmi těsné a nepříjemně se zařezávající provazové kalhotky a zamkla tak jimi vibrační vajíčko uvnitř mé kundičky. Potom jsem se uvázala jako předtím a dala si záležet, abych přitáhla prdel co nejvíc na kartáče. Provazy kolem prsou jsem stáhla uprostřed a po stranách a projevilo se to téměř ihned, kůže pod kolíčky se vypnula a já je pocítila ještě intenzivněji.

Na pysky jsem dala zpátky kolíčky, na každou stranu stačily tři, ale tentokrát jsem jimi protáhla provázky a jejich konce uvázala k područkám. Natahovala jsem je, co to šlo, až mi při tom jednou dokonce vytryskly slzy.

Takže abych to shrnula. Sedím teď na židli, do mé zadnice se bolestivě zarývají dva kartáče a v puse mám kalhotky plné mých kundích šťáv a slin. Prsa mám lehce podvázaná a na nich už docela dlouho 5 kolíčků. Pysky mám za kolíčky vytažené tak, že to více už snad ani nejde a mezi ně se bolestivě zařezává provaz z uvázaných kalhotek. Uvnitř mě vibruje malé vajíčko, kterému dá dost práce přivézt mě k orgasmu (i tak už se mu to jednou povedlo) ale dokáže mě držet neskutečně dlouho na hraně, obzvlášť za pomoci dalších mučících nástrojů.

Nemohu se tedy dočkat, až konečně stisknu tlačítko zveřejnit. Poté si strhnu kolíčky z prsou, postupně si sundám i kolíčky z pysků a potom rukou jemně pomůžu vajíčku v jeho úkolu. Nakonec se rozvážu, osprchuju a půjdu spát. Nyní mám ale obrovský strach ze sundávání kolíčků, bojím se, jak hodně to bude bolet. Miluju tohle dilema, nechat nebo strhnout - velká bolest teď nebo ještě větší za chvíli.

Dobrou noc

Představení subinky Petry a blogu

Prvním článkem jsem se vám představila jako Petra. Teď bych se vám chtěla představit jako subinka. Tento blog jsem si založila, abych se s vámi podělila o své zážitky, utrpení a vzrušení, které prožívám při selfbondage (a ostatních podobných aktivitách, které by šli pojmenovat selftorture, selfhumiliation, ale určitě ne sebepoškozování. Já tomu všemu dohromady říkám pro jednoduchost selfbondage).

Rozhodně tu nehodlám vystavovat fotky (ani svoje a už vůbec ne nějaké cizí ukradené na webu), jestli se tu nějaká objeví, tak jedině jako "ilustrační foto". To samé platí pro videa. Zatím nemám v plánu psát ani povídky. Chci tu jen líčit svoje zážitky, protože mě znovu vzruší vzpomenout si na ně při psaní do počítače a navíc mi to příjde trochu ponižující, psát, co všechno si sama způsobuji, jak se při tom cítím, jestli jsem vlhká a jak jsem sama sebe ponížila různými způsoby.

Co tu můžete čekat? Používám provaz, kolíčky, vibrátory, anální kolíky, venušiny kuličky, vosk a potom samozřejmě nejrůznější sexy oblečení a prádélko. Nehodlám si však způsobovat krvavá zranění, dělat cokoliv se svými výkaly a udělám vše pro to, aby mé skryté hrátky na veřejnosti zůstaly skryté.

Stejně jako se snažím najít si každý týden čas na selfbondage (štve mě, i když se to nevyvede z důvodů fyziologických, takže sláva hormonální antikoncepci), budu se snažit zapsat tu každý týden i své zážitky. Když budu mít čas, popíšu i nějaký starší úkol, který jsem na sebe nastražila.

Závěrem se omlouvám všem, komu vadí, jak tento blog vypadá. Chtěla jsem něco jednoduchého, kam bych mohla psát a nechci věnovat několik hodin času jen tomu, aby byl obsah pěkně zabalen.

Představení Petry

Ahoj, já jsem Petra,

tak bych se asi představila, kdybysme se potkali někde jinde, než na těchto stránkách.Tady mě můžete oslovovat jak chcete. Nemám nic proti svému jménu, ale neurazím se ani při oslovení "otrokyně", "subinko" či "subko". Pokud chcete použít těžšího kalibru, komentář vám samozřejmě nesmažu, nicméně takové oslovení mi napovídá, že je tu něco, co z vašeho pohledu dělám špatně. Ale nechtěla jsem začít svůj první zápis diktováním, jak mě oslovovat, na to přece nemá subinka právo:-)

Takže se zkusím představit znovu. Je mi 22 a jsem studentka UK v Praze. Přestože jsem samozřejmě přes týden v hlavním městě, za svůj domov stále považuji své rodné maloměsto kam jezdím na víkendy. Ale pro vás bude asi zajímavější, jak vypadám. Mám hnědé lehce vlnité vlasy po ramena a oči jsou takové modrošedé, ale rozhodně mnohem víc modré než šedé. Měřím 171cm a vážím 56kg, mám sice ploché bříško a prsa tak dvaapůlky (na ty jsem docela pyšná, při sportu ještě nepřekážejí, ale dokážou zaplnit výstřih), ale mám problém s trochu většími boky a zadečkem. Není to žádná "prdel jak valach", ale je to část, která se mi na sobě líbí nejméně a i přes sportování se mi jí nedaří zbavit (asi proto, že mám prostě širší pánev). Ale aspoň mám další důvod se trestat;-)

Jak už jste asi vytušili, baví mě sportovat. Ráda jezdím na kole, in-linech, semtam i lezu, běhám, hraju tenis a mám ráda i turistiku. Kromě sportů mám ráda nakupování;-) cestování, koncerty a knížky. A samozřejmě skoro vše, co je spojené s BDSM!