30. 7. 2013

Mučení jako omluva

Nejspíš by se slušelo začít omluvou. Je mi moc líto, jak dlouho jste museli čekat na to, až se ozvu, zvlášť poté, co jsem Vám dala možnost ovlivnit mé mučení. Bohužel den předtím se věci trochu nepovedly a když jsem viděla to množství Vašich komentářů, trochu jsem se vylekala. Nebudu se v tom nijak víc nimrat, nevyšlo mi to, je to moje vina a opravdu mě to mrzí.

Snad Vaše naštvání trochu zmírní popis toho, co jsem dělala o víkendu. Rodiče odjeli na dovolenou a já dostala za úkol "hlídat" jejich dům. Trochu jsem se doma nudila při těch strašných vedrech a v hlavě se mi začala ozývat moje submisivní stránka. Chvilku jsem jen tak fantazírovala ale za chvilku už moje hlava začala nekontrolovatelně splétat plány na moje mučení. Také jsem si vzpomněla na svůj sen ještě z her na uvěznění a to spát ve sklepě. Kdy jindy než při takových vedrech v domě, který mám sama pro sebe, napadlo mě.


Bohužel ale mají rodiče všechny místnosti ve sklepě docela zaplněné harampádím a tak jsem musela nejprve připravit svoje vězení. Vybrala jsem si nejmenší místnost a vynosila z ní několik krabic, lyže, různé sportovní náčiní a jeden regál, takže uvnitř bylo konečně prázdno. Úkol jsem si samozřejmě ztížila tím, že jsem měla podpatky, roubík, kotníky asi 30cm od sebe a zápěstí spoutaná na stejnou vzdálenost. Do večera a spaní ale ještě zbývalo docela dost času, tak jsem se vrhla na mučení, abych neměla ten spánek tak jednoduchý. Přenesla jsem si dolů mučící vybavení a začala.

Nechala jsem si boty a roubík, sundala si podprsenku a kalhotky zařízla. Na každý pysk jsem připnula 4 kolíčky a na každý kolíček pověsila malé závaží. Mezi kotníky jsem si dala rozporku a předklonila se. Na prsa jsem připnula po pěti kolíčcích, tak že prostřední tři byly na bradavkách a měly na sobě malá závaží. Ruce jsem si svázala za zády a vytáhla nahoru přes trubky, které sklepem vedou. Musela jsem tak zůstat předkloněná. Už delší dobu jsem nebyla takto jednoduše a přitom účelně svázaná a mučená. Tato pozice začne být po nějakém času nepříjemná a vydržet v ní bez zbytečných pohybů je těžké. Každý pohyb ale rozhoupával zaváží na kolíčcích a to, jak jistě víte, bolí. Do toho všeho se ještě přes kuličkový roubík hnaly ven sliny. Čekala jsem, až roztaje kostka ledu, která mě měla uvolnit a vzrušeně si užívala známe pocity mučené selfsubky. Nohy na podpatcích, záda a ruce vykloubené nahoru mě postupně bolely čím dál víc, do toho se přidávala bolest pysků a bradavek, přesto jsem cítila, jak jsem vlhká. Když led konečně roztál, uvolnila jsem si ruce a strhla si kolíčky. Sundávání po delší době navíc pod závažím bolelo opravdu hodně, ale ještě víc bolelo následné připínání svorek a kolíčků na stejná místa.

Další na programu bylo totiž důkladné prošukání. Na pysky jsem vrátila přes velkou bolest kolíčky a roztáhla za ně kundičku. Na bradavky jsem si přicvakla svorky a na ně zavěsila závaží. Dildo jsem připevnila na zárubně a provazy kolem stehen zabezpečila, abych z něj nemohla vysednout. V zadku jsem měla už tou dobou střední anální kolík, který jsem se snažila nevytlačit. Kalhotky jsem si svlékla a propocené po celém dni je použila jako dokonale nechutný a ponižující roubík. Na závěr jsem přivázala ruce napříč do rohu zárubní. Stála jsem tedy stále s rozporkou v botech na vysokém podpatku, zadkem k jedné straně zárubní, kde do mé roztažené kundičky pronikalo dildo. V zadku jsem měla kolík a na bradavkách svorky se závažím, byla jsem předkloněná a ruce jsem měla uvázané u zárubní naproti. Tentokrát jsem nečekala na žádný led, sama jsem si určila 200 přírazů (bez orgasmu) a začala je plnit. Při každém přírazu se samozřejmě velmi bolestivě rozhoupalo závaží na bradavkách. Musela jsem si také dávat pauzy, abych se neudělala, takže jsem takto strávila docela dost času. Po předchozím rozmučení mě bolely nejen pysky a bradavky, ale i nohy z nepohodlného stání. Když jsem konečně napočítala dvoustý přísun, byla jsem už opravdu unavená.

Bylo už po setmění a já si začala připravovat své uvěznění. Dlouho jsem přemýšlela, jak moc na sebe budu přísná, ale vzhledem k tomu, že sklep nemá dlažbu, ale jen beton, dotáhla jsem si jen slabou malou pěnovou karimatku, na které se běžně cvičí. Dala jsem ji do rohu a zavřela za sebou dveře, které jsem zevnitř zamkla. Na dveře jsem páskou přilepila hodiny ke kterým jsem přidělala klíč tak, aby spadl za cca 8 hodin. Sama jsem stála uvnitř nahá a začala se svazováním. Zabezpečila jsem k sobě kotníky, kolena a stehna. Následovala příprava pro zápěstí, ale ještě než nebylo cesty zpět, zavázala jsem si oči páskou. Poté už jsem prostrčila zápěstí připravenými pouty u stropu v místě, kde před mým zásahem bylo světlo. Výšku jsem vypočítala tak, abych buď stála s pokrčenými koleny nebo klečela velmi napjatá. Během chvilky mě bolely jak nohy, tak ruce, které jsem musela napínat, když jsem chtěla měnit polohu. Nevěděla jsem, co je pro mě lepší a dlouho nedokázala udržet ani jednu polohu. Byla jsem už na pokraji vyčerpání, když led uvolnil klíček a já si mohla osvobodit ruce od stropu. Stále jsem ale byla svázaná a se zavázanýma očima neměla vůbec přehled, kam mám doskákat, abych byla u karimatky. Nakonec se mi to povedlo a já se sesunula a unavená usnula. V noci jsem se několikrát probudila a vždy se trochu vyděsila tmy kolem a stále relativně chladných zdí. Zároveň jsem ale byla velmi vzrušená. Naposledy mě probudil cinkot klíče dopadajícího na zem a já se ho vydala hledat. Nebylo to vůbec jednoduché, ale podařilo se mi ho najít. Odemkla jsem dveře do sklepa a sundala si pásku z očí. Celá jsem se rozvázala a protáhla se. Bylo to velmi vzrušující spát takto v kobce, ale také i s ohledem na předchozí mučení velmi vysilující.

Po sprše a snídani se mi ještě nechtělo končit a tak jsem na sebe vymyslela doslovné peklo. Část svého vybavení jsem přenesla do zahradního domku (nebo možná spíš takové menší kůlničky). Donesla jsem si tam i dostatek vody. V domě jsem si na sebe vzala akorát staré vytahané tričko, zamkla dům a klíče od něj schovala v druhém rohu zahrady, než je kůlnička. Došla jsem do zahradního domku, zavřela za sebou a roztrhala okamžitě tričko na cáry. Protože sousedi vidí na naši zahradu, jediná možnost, jak se dostat do domu, byla vyčkat na setmění. Zatím jsem tedy měla před sebou celý horký den plný mučení. Neváhala jsem tedy a hned začala. Mezi kotníky jsem opět umístila rozporku, tu jsem navíc připevnila pevně k podlaze. Na pysky jsem připnula svorky a zavěsila na ně kyblík. Na bradavkách byly také svorky, které přes kladku u stropu držely 1,5l petku s vodou, ze které vedla hadička do mých úst. Ruce jsem měla svázané za zády a čekala až roztaje spousta ledu, držící zámek. Bradavky mě samozřejmě pekelně bolely a tahaly už od začátku, snažila jsem se jim pomoci a pila, jak to jen šlo. Do toho jsem samozřejmě jako všichni ostatní v republice trpěla nehorázným vedrem. Po chvilce mi v láhvi zbývala už jen třetina obsahu, ale tu jsem se bála vypít tak brzy, protože jsem měla tušení, že se z tohoto spoutání jen tak nevymaním a nechtěla jsem zůstat na suchu. Bradavky sice stále výrazně protestovaly, ale strach z dehydratace byl větší. Po chvilce, co jsem takto stála jsem samozřejmě potřebovala čůrat. Nejsem žádným přívržencem piss praktik, ale tentokrát jsem se musela zapřít, protože dnešek bych jinak nevydržela a když už jsem se s tím musela nějak vyrovnat, udělala jsem to alespoň tak, aby to mělo nějaké využití. Ano hádáte správně, močila jsem do kyblíku, který mi tím tahal stále více svorky na pyscích. Netuším, jak dlouho jsem takto stála. Přestože jsem měla už všechnu vodu vypitou, bradavky stále pobolívaly. Pysky mě táhly opravdu dost a ponížení z toho všeho bylo obrovské. Naštěstí se konečně uvolnily klíče a já se mohla odpoutat.

Další na programu byla hogtie. Svázala jsem si kotníky, kolena i stehna. Uvázala provazovou podprsenku i provazové kalhotky a nakonec stáhla zápěstí ke kotníkům. Ležela jsem si na prsou a tlačila si na ně. Před hlavou jsem měla misku s vodou, kdybych se chtěla napít. Vedro v kůlničce bylo strašlivé a nikde žádný závan, který by mě ochladil. Unavená ze všech mučení jsem si párkrát zavřela oči, ale bolest na prsou (ležela jsem na hrubé dřevěné podlaze) a zdřevěnělé končetiny mi nedovolovaly kvalitní odpočinek. Nakonec jsem musela trochu ustoupit (po kolikráte už) ze své důstojnosti a napít se z misky. Přestože by se dalo napsat, že ležet svázaná v takovém vedru několik hodin v kůlničce je nuda, mě to právě velmi vzrušovalo, ta nemožnost dělat nic jiného, jen přetrpět svůj naplánovaný úděl. Když jsem se konečně mohla rozvázat a protáhnout se, vypadalo to, že už se začíná blížit večer, ale s jistotou jsem to nevěděla, protože žádný ukazatel času jsem si s sebou nebrala. Další mučení jsem ale vymyšlené měla.

Okolo pasu jsem si uvázala provaz a protáhla ho mezi nohama dozadu. Stoupla jsem si na špičky a uvázala ho ke stropu. Potom jsem se předklonila a na bradavky opět dala skřipce. Okem v podlaze (to je obrovská výhoda kůlničky, dá se tu navrtat cokoliv kamkoliv) protáhla provaz od jedné ke druhé a utáhla co to šlo. Ruce jsem si nakonec spoutala za zády. Musela jsem stát na špičkách, aby se mi provaz nezařezával tolik do pičky a zároveň jsem musela být kvůli bradavkám předkloněná. Byla to hrozná pozice. Už po pár minutách jsem měla pocit že to nemám šanci vydržet ani o vteřinu déle a celá jsem se v tom horku rozklepala. Bradavky byly tak zmučené, že jejich bolest nešlo ignorovat a byly to jediné, na co jsem se mohla soustředit. Několikrát jsem se rozhodla, že se narovnám i za cenu toho, že si je strhnu, ale skřipce byly tak pevné, že to nebylo vůbec lehké a mě vždy po neúspěšném extrémně bolestivém pokusu opustila odvaha. Nakonec mi ale nezbylo nic jiného, než si je takto strhnout. Bolelo to tak, že jsem možná i vykřikla, určitě jsem ale brečela. Zůstala mi tak akorát bolest od provazu v kundě, ale i ta stačila. Neustále jsem bojovala na špičkách o trochu klidu a když mi povolily nohy, dostalo se mi jen dalšího mučení. Do toho všeho stále to prokleté vedro.

Závěrem jsem se opět svázala do kozelce a čekala příchod tmy. Když konečně přišla, začalo i pršet, takže návrat do domu byl o to bezpečnější. Jako závěr mě při dešti napadlo poslední vyvrcholení mého odpustku. Oblečená jsem vyšla na malou terásku před ložnici rodičů. Připravila potřebné provazy a zase se odplížila dovnitř. Tam jsem si dala do zadku kolík, do pičky velký vibrátor a na každé prso připevnila 10 kolíčků a na každý pysk aspoň 2. Vše jsem zajistila provazovými tangy. Opatrně jsem se vyplížila ven. Pokud totiž ležím, nikdo mě na terase nemůže vidět. V sílícím dešti jsem se roztáhla za provazy do X a pustila vibrátor. Byl to opravdu intenzivní zážitek, nechat se zkrápět silným deštěm (docela to bolí), ležet venku na terase a u toho se nechat uspokojovat vibrátorem. Díky dešti jsem se ani nebála svých vzdechů a užila si dva nádherné a neskutečně intenzivní orgasmy.

10 komentářů:

  1. Anonymní30/7/13 23:13

    ahuj moc krásné musím taky zase něco podniknout Tereza

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonymní31/7/13 11:11

      A dáš vědět jak to dopadlo ? :-)

      Vymazat
    2. Terko, jestli tě to namotivuje, je to jen dobře :-)

      Vymazat
  2. Anonymní31/7/13 21:28

    No rekneme, ze jako omluva to postaci, ale moc si na to nezvykej. Kdysi si slibovala, ze sem das ilustrace ci maluvky, zkus dyz tak nejakou svou pristi polohu nacrtnout nebo najit ekvi. obrazek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem se snažila něco načrtnout, ale jsem na to opravdu neschopná, není třeba nějaký software, kde by šli "ohýbat" postavičky (nemusí být 3d) a pak to exportovat?

      Vymazat
  3. Anonymní1/8/13 14:20

    jako omluva je to ksvělé ale stejně je tu mučení o kterém jsme kolektivně hlasovali a vymýšleli a navíc by to už tedy chtělo přispívat pravidelně a né jednou za měsíc ač chápu pracovní vytíženost a tak ale pokud máš i tenhle závazek tak by ses jemu měla věnovat :) jinak máš moc fajn blog a rád si ho čtu zas a znova :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chápu jak to myslíš, ale bohužel zatímco spoustu věcí jde dělat z donucení (zvlášť na tomto blogu si o tom asi nemusíme moc vyprávět;), psát aspoň trochu zajímavě na blog z donucení moc nejde. Do toho musí mít člověk chuť a ta bohužel vždycky není. Možná mi to nebudeš věřit, ale samotnou mě mrzí, když není nálada, protože psaní si dost užívám.

      Vymazat
    2. Anonymní2/8/13 15:09

      Já Ti to věřím a chápu Tě. Jsem taky submisiv kluk mladý a nezkušený. Jo do věcí co se týče BDSM se dá donutit snadno zvlášt když k tomu máš sklony, ale non-BDSM věci jsou za hranou povinnosti z submise. Kdybys chtěla můžeme si popovídat o všem skrz e-mail pokud bys chtěla můj je : ferda.triska@seznam.cz můžem se třeba vzájemně motivovat, vymýšlet pro tebe nové věci a nebo jen tak oživotě jak chceš :) máš můj velký obdiv (y)

      Vymazat
  4. Anonymní2/8/13 14:36

    Kdy bude další povídaní ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Něco teď dávám dohromady, ale něco obsáhlejšího asi snad během týdne.

      Vymazat