Překvapení!

Důvody, proč čtete tento příspěvek až teď jsou vlastně dva. První se týká mé práce, pracovala jsem prakticky na více než plný úvazek a do toho se ještě snažila zvládnout školu, osobní život, koníčky a trochu selfbondage. Když už jsem náhodou měla po tom všem trochu času, neměla jsem ani sílu ani chuť trávit ho u psaní článků a internetu vůbec. Vám všem věrným čtenářům se za to omlouvám, ale doufám, že mě pochopíte. Navíc už jsem podnikla kroky k nápravě a jako aspoň malou náhradu má blog novou hlavičku. Druhým důvodem byl prostý fakt, že se neděle po posledním příspěvku neodehrála tak, jak bylo plánováno a náhradní program nebyl dostatečně zajímavý,  abych o něm psala.

Nicméně o (snad) překvapivý příspěvek nepřijdete, protože nakonec se na něj dostalo o čtrnáct dní později. Abych ještě chvíli prodloužila napětí, neprozradím Vám vše hned, ale vězte, že to stálo hodně přemlouvání a mého odhodlávání se. Ani těsně před začátkem jsem netušila, jestli dělám dobře a jestli je to vlastně to, co chci. Ale to už jsem na své čerstvě osprchované a navoněné tělo navlékala černé punčochy a připínala je k podvazkovému pásu stejné barvy.

Vzhledem k nadcházejícím okolnostem to bylo až absurdní, ale snažila jsem se vybrat co nejhezčí prádlo a celá se nastrojit a upravit s neobvyklou pečlivostí. Po korzetu přišla na řadu méně oblíbená část. Malý anální kolík do mě sice vklouzl bez protestů, ale slast dodaly až venušiny kuličky v pičce. Aby jsem si už nemohla nic rozmyslet, vzala jsem řetěz a obmotala ho kolem pasu a zajistila zámkem. Volný konec jsem protáhla mezi stehny a po utažení ho přizamkla k řetězu u pasu. Doma jsem neměla klíče ani od jednoho z těch zámků. Abych je získala, musela jsem pro ně dojet a to znamenalo pokračovat v oblékání. Po chvilce rozhodování jsem si přes řetěz oblékla černé kalhotky a potom v rychlém sledu černé krátké šaty a červený kabátek. Na nohách jsem měla černé lodičky na vysokém podpatku. Vím, že to zní, že nemám příliš fantazie, co se týká barev, ale snažila jsem se vypadat co nejelegantněji a měla jsem náladu na černou, protože mám pocit, že mi sluší.

Ze dveří jsem vyšla přesně v určený čas a klíče od nich jsem s sebou neměla. Chůze s řetězem mezi pysky byla sice nepříjemná, ale do autobusu jsem došla relativně v pořádku. Na co si ale nikdy nezvyknu je ten pocit, že to musí každý vědět, že mám kolík v zadku, kuličky v kundě a řetěz, co mě docela slušně masíruje. Tentokrát to bylo ještě podpořené mnoha pohledy, které na mě mířily. Přesto všechno jsem ale věnovala většinu pozornosti tomu, co mělo přijít. Mísil se ve mně strach a obrovské vzrušení. To samé jsem prožívala i o padesát minut později, když jsem stála přede dveřmi jistého bytu, který nebyl můj, ale přesto jsem od něj klíče měla. Nadechla jsem se a odemkla.

Uvnitř mě čekalo ticho. Byla jsem v pokušení zavolat, jestli je někdo doma, ale dohoda byla jasná - žádná slova, ať je to co nejvíc odosobněné. Odložila jsem kabát na věšák, svlékla si šaty a složila je na poličku před sebou. Z ní jsem vzala roubík s kuličkou a nasadila jsem si ho. Celá jsem se klepala, když jsem si na zápěstí dávala řemeny a obojek na krk a potom nejistě vyšla směrem ke dveřím, které, jak jsem pochopila, vedly do ložnice. Vzala jsem za kliku a srdce se mi rozbušilo. Otevřela jsem a tam klečela Lenka přesně v pozici, na které jsme se dohodly. Otočila hlavu ke dveřím, ale skrz pásku nic neviděla. Bylo vidět, jak je napjatá.

Pásku přes její oči jsem si vymínila při plánování já. Jak jsem možná už psala, nepovažuji se ani za bisexuálku a měla jsem problém něco prožít s holkou. Paradoxně jsem se styděla mnohem víc než s klukem a právě ty roubíky, nemožnost komunikace a to, že se na mě ona nemůže koukat, mi dost usnadnily situaci. Při pohledu na Lenku jsem si ale uvědomila, že mě to všechno vzrušuje ještě víc, než jsem čekala.

Klečela na zemi před stolem přichystaným pro mě. Kotníky měla přivázané ke stehnům a zatímco mezi koleny byla malá rozporka, palce nohou byly svázány k sobě. V kundičce měla vibrátor a jeho ovládání leželo na stole, v análu byl kovový kolík a vše bylo zajištěno na svém místě provazem. Prsa ji zdůrazňoval velmi utažený úvaz a na bradavkách byly skřipce spojené řetízkem. Ruce měla svázané za zády a připoutané k provazu kolem prsou. Na krku měla obojek a od něj vedl krátký řetěz se zámečkem na konci, který ale zatím nebyl k ničemu připojen. Jak už jsem napsala, přes oči měla pásku, ale zajímavější byl roubík. Byl to ten typ, co má dildo dovnitř i ven a právě kvůli němu na mě Lenka tolik naléhala.

Srdce mi bylo jako o závod, když jsem se k ní blížila. Na zemi za ní ležel klíč, vzala jsem ho a odemkla jím jeden ze zámků na řetězu. Sundala jsem si kalhotky i korzet a přestože jsem si byla jistá, že mě nikdo nevidí, pocit byl úplně jiný. Vytáhla jsem kuličky, ale kolík jsem nechala na svém místě. Cestou na své vyhrazené místo jsem si všimla, že před Lenkou je proti domluvě několik závaží s cedulkou "použij podle libosti". Dvě jsem vzala a opatrně je zavěsila na řetízek od bradavek. Moje kamarádka zasyčela překvapením, ale nevypadalo, že by to pro ní bylo nesnesitelné. Ale těžko soudit z tváře, která má zakryté oči i ústa.

Lehla jsem si na stůl a začala se znehybňovat. Nejprve jsem přivázala kotníky k nohám stolu a pomocí připravených provazů roztáhla kolena. Protože jsem zatím uvolnila jen jeden zámek, stále jsem měla pas omotaný řetězem, který jsem karabinou přicvakla k oku ve stolu. Tak jsem měla jen velmi omezené možnosti pohybu pánví. Před finálním spoutáním bylo na čase provézt krok, který mě nejvíc vzrušoval a zároveň jsem z něj byla nejvíc nervózní. Vzala jsem řetěz od jejího obojku a přitáhla za něj její hlavu. Když bylo dildo asi 3cm uvnitř mojí velmi vlhké kundy, řetěz jsem zafixovala ke stolu, takže Lenka už nemohla dostat svůj roubík pryč z mé píči. Rychle jsem si lehla na záda a na bradavky připnula svorky na kterých přes kladku vyselo zhruba stejné závaží, jaké měla má svázaná partnerka. Řemeny na rukou jsem za hlavou zamkla do předem připraveného řetězu a nahmatala mezerník na přichystaném notebooku. To spustilo odpočet, jehož hodnotu ale znala jen Lenka.

Dvakrát jsem prudce zařvala do roubíku, což byl domluvený signál, že jsem už také spoutaná. Lenka začala jemně strkat hlavu dopředu a roubíkem mě šukat. Já sice držela v ruce ovladač od jejího vibrátoru, ale zatím jsem ho nehodlala použít. Ona stále zvyšovala frekvenci a protože tohle bylo o tolik jiné, než mé běžné vrnící vibrátory při selfbondage, brzy jsem se udělala. Snažila jsem se sice ovládat, ale i tak to muselo být zřejmé, že se mi to líbí mnohem víc, než jsem byla ochotná po mailu (a při kafi už vůbec) připustit. Tempo neustávalo a tak jsem se rozhodla, že ji odměním vibrátorem. Pustila jsem ho na mírné otáčky a cítila, jak sebou Lenka trochu trhla. Dál ale svědomitě pokračovala a já si začala hrát s intenzitou. Po chvilce jsem cítila její zrychlený dech, ale vždy, když se moc rozjela, jsem vibrátor vypnula. Ano, probudila se ve mně mrcha. Ale brzo jsem na to sama doplatila, když Lenka před mým druhým orgasmem přestala také. Po vzájemném dráždění jsem nechala vibrátor běžet dostatečně dlouhou dobu a dopřála orgasmus i jí.

Odměnou mi byla zvýšená aktivita v mojí kundě, kterou ale začala až necitlivě tvrdě šukat poté, co jsem několikrát zvýšila výkon na maximum a poté vibrátor vypnula. Já jsem sice dosáhla dalších orgasmů, ale Lenka mi dala dost zabrat a tak i já jsem dělala s ovladačem psí kusy. Tolik jsem se soustředila na její a svojí kundu, že jsem začala registrovat bolest bradavek až docela pozdě. Právě když měla Lenka zabořenou svou hlavu téměř nadoraz v mém klíně po několik minut v kuse prakticky bez hnutí, spadl klíč. Osvobodila jsem se a pohladila ji po vlasech. Pro mě byl už téměř konec. Ona pustila z ruky klíč, kterým jsem si otevřela malou pokladnici, kde byly všechny klíče, které jsem potřebovala a vzkaz.

Petro,
vím, že jsme se po mailu dohodly (nechtěla jsem na tebe tlačit), že mě tu takto necháš a nastavíš časovač abych se za deset minut mohla osvobodit, ale budu ráda, pokud mi dopřeješ ještě trochu (dost) trápení, bolesti a ponížení než odejdeš. Líbilo se mi, jak jsi tak byla jednou taky ponechána... 

Prosím
Lenka

To mě dost zarazilo, pamatuji si, jak mi jednou Lenka něco naznačovala, ale mě se do toho moc nechtělo. Teď jsem ale byla tak vzrušená, že jsem začala přemýšlet, co všechno se mi snažila napovědět. Vím, že mě dost překvapilo, když mluvila o tom, jak jí její bývalá paní dávala své prádlo a jak jí to vzrušovalo. Přestože jsem myslela, že se příliš stydím na cokoliv podobného, najednou to tak hrozné nebylo. Vzala jsem své kalhotky a trochu si jimi vytřela kundu a potom je přetáhla Lence přímo přes hlavu a hlavně na nos. Na každé naběhlé prso jsem ještě dala tři kolíčky a možná u toho slyšela přes roubík "děkuju". Přihodila jsem další závaží na bradavky a pozorovala, jak se jí zrychluje dech. Nakonec jsem pustila vibrátor naplno a její propuštění nastavila na 30 minut.

Sama jsem měla už jen poslední úkol - dojít domů. Už předem jsme vymyslely, že si klíč od bytu pověsím za čtyři kolíčky na pysky. To jsem také udělala, oblékla se a nechala Lenku svému osudu. Celou cestu jsem myslela na to, co jsem prožila a věděla, že bych to chtěla prožívat znovu a možná intenzivněji. Nechci to často, ale občas se další člověk hodí a teď už vím, že se holek nemusím bát. Před svými dveřmi jsem nadzvedla sukni, strhla kolíčky a otevřela si dveře. Ten kontrast elegantních šatů a originální "klíčenky" mě pobavil. Sedla jsem k počítači a čekala na mail. Naštěstí přišel a byl moc milý.