Jak cvičím

Zkouškové mi dalo zabrat víc než jsem čekala, ale i tak jsem alespoň vydržela částečně cvičit a posilovat. Samozřejmě jsem nešla normálně do posilovny, ale cviky si různě upravila. Dnes nebudu asi psát moc souvislý příběh, spíš soupis toho, jak můžete trápit své tělo sportem a zároveň mučením. Tak se třeba nechte inspirovat.


Jízda na kole - pokud jezdíte lesem, jezděte s kolíčky na bradavkách. Já si vzala sportovní podprsenku, která je přimáčkla k prsům a přes to přehodila volnější dres. Měla jsem pocit, že při bližším pohledu by si toho asi lidé všimli, ale cyklista, který jede proti vám spíš ne. Jezdím tak docela ráda, kolíčky totiž skoro neovlivňují, co s kolem můžete udělat, takže nevadí ani terén. Na druhou stranu ale dost bolí, není to zas tak jednoduché. Druhá možnost, kterou jsem praktikovala byla odlišná a zdaleka ne tak jednoduchá. Pod volné tričko jsem si nevzala podprsenku, na bradavky jsem si připnula svorky a provázek od jedné jsem vedla přes stehna pod sedlem ke druhé. Při každém šlápnutí tak taháte za provázek a v podstatě jsem měla občas až pocit "dojení". Celé se to dá ještě vylepšit tím, že provázek k sedlu přivážete, aby se vůbec neposouval, ale není to nutné.
Mučení na kole se mi obecně líbí. Nepotkáte moc lidí, takže to nemusíte úzkostlivě maskovat a je to spíš o tom, abyste to vydrželi dlouhodobě, ono mít třeba hodinu a půl, někdy i víc, sevřené bradavky není pro každého.

Běhání - začnu tím nejlepším, čím jde běhání zpestřit. Venušiny kuličky jsou ideální a pokud nesmíte zastavit, je velmi těžké aspoň prožít orgasmus za běhu. Mně to alespoň nešlo. Sunula jsem sice nohu před nohu, ale muselo to vypadat, jako bych dostávala křeče. Nicméně běžet vzrušená na maximální míru s kuličkami uvnitř je skvělé. Jenom si je nutné dávat pozor, kde konečně dáte průchod orgasmu, aby kolem nebylo příliš lidí.
Naopak nejhorší bylo běžet s čerstvými kopřivami v kalhotkách. To bylo peklo, kopřivy štípou a tím jak běžíte je neustále trochu posouváte na nová a nová místa, kde způsobují další bolest. Naštěstí nepatřím k těm, kterým by se po kopřivách dělaly puchýře, ale rozhodně taková zkušenost stačila jednou, příště už maximálně jako tvrdý trest.
Poslední možnost, kterou praktikuji, se nabízí skoro sama. Rýže v botách je víceméně klasika a já ji zařazuji poměrně často. Je to velmi nepříjemné, ale neznemožňuje to běh a nenechává to žádné následky. Navíc je to prakticky neodhalitelné. Baví mě i ten paradox, že si koupíte pohodlné odpružené běžecké boty abyste je nakonec vystlali rýží.
Co se týče oblečení, párkrát jsem běžela v silonkách a byl to docela vzrušující pocit, zvlášť v těch samodržících, navíc mám pocit, že si toho minimálně dvě ženy všimly.

Inline - Brusle jsem si spojila s krátkou sukní. Nejčastěji si na pysky připnu svorky se závažím. Samozřejmě se závaží vždy rozhoupá a způsobuje mi docela bolestivé chvilky. Už se mi i párkrát stalo, že svorka se závažím spadla na zem, ale naštěstí si toho ještě nikdo nevšiml. Někdy si kalhotky neberu, jindy vytáhnu pysky zpod nich, obojí je vzrušující a obojí svým způsobem ponižující.
Druhá varianta je připnout kolíčky k pyskům a ty přilepit páskou ke stehnům, takže při každém pohybu se kundička rozevírá a za pysky je taháno. Je to trochu jiná bolest než svorky a poslední dobou takto nejezdím úplně často.
Celkově jsem si ale z venkovního cvičení nejvíce zamilovala právě inline. Je vzrušující jezdit takto v sukni po cyklostezce a přitom se nechávat bez větších potíží docela bolestivě mučit. Navíc jsem se naučila chodit ke stezce v lodičkách s bruslemi v ruce, což si zaslouží vždy pár zkoumavých pohledů.

Kliky - Základní myšlenkou při klicích je mít na bradavkách závaží, která se zvednou ze země v nejvyšší poloze, takže se tak bradavky natahují několikrát. Začínala jsem s pánskými kliky, ale časem jsem přešla na dámské (abych jich udělala víc) a to ještě takové, že přitáhnu kotníky ke stehnům provazem. Vylepšila jsem celé cvičení ještě také o dildo, které mám před pusou a které při každém kliku kouřím.
Kliky mě nikdy nebavily, ale takto, když jsem z toho udělala mnohem víc mučení než posilování mě to docela baví. Když třeba po čtyřicáté znovu zvedám bradavkami závaží, je to docela vzrušující a hlavně bolestivé.

Dřepy - i ty se dají dělat několika způsoby, já si oblíbila hlavně dva. Při tom prvním jsou na pyscích zavěšeny svorky se závažím tak, aby se v nejnižším bodě dřepu dotýkaly země. Při druhém mám přichystané dildo, na které musím lehce nasednout při každém dřepu. Celé se to dá ještě ztížit botami na podpatku, které dost narušují rovnováhu. Párkrát jsem měla i anální kolík, ale jemu se spíše vyhýbám.

Lehsedy - populární cviky na břicho jsem zatím vylepšila pouze tím, že na bradavkách jsou svorky, které jsou gumou spojeny s koleny, takže když ležíte na zádech, tahá vám to neskutečně bradavky. Byl to pro mě jediný způsob, jak si užít tyto cviky, protože mě jinak skoro vůbec nebaví. Dost záleží na gumě, protože když to přeženete, nebudete schopni se ani položit a nebudete vnímat nic než bradavky. Chce to trochu cviku a experimentování.

Výpony na špičkách - doufám, že jsem to nazvala správně, jedná se o to, že stojíte špičkou chodidla na schodu a zvedáte paty. Údajně by to mělo pomáhat při chůzi na podpatcích. Já toto necvičím tak často, protože to vyžaduje trochu více přípravy, než ostatní cviky. Na pyscích mám totiž svorky se závažím, které je na zemi pouze ve spodní poloze a na prsou svorky na kterých zase visí závaží přes kladku tak, aby se dotýkalo země jen v nejvyšší poloze. Je to vlastně takový cvičící predikament. Asi byste nevěřili, jak je to náročné, obzvlášť potom jen na jedné noze.

Skákání svázaná - svážu si palce na nohou, kotníky, kolena i stehna a snažím se přeskákat z jednoho konce bytu na druhý. Takto by to samozřejmě bylo jednoduché, takže většinou mám v sobě kuličky a vždy provazovou podprsenku a závaží na bradavkách, které pěkně poskakuje s každým mým skokem.

Snažila jsem se cviky střídat, ale obecně mám raději ty venku a nejradši z nich brusle. Bohužel co se týče mučení, jsou všechny dost zaměřené na pysky a hlavně bradavky, takže jsem je měla neustále pořádně rozbolavěné. Někdy jsem dostala příkazem, kolik toho mám odcvičit, jindy jsem si sama řekla "teď dám třicet kliků". Pokud vás cvičení moc nebaví, je to opravdu něco jiného a mnohem lepšího, když ho spojíte s mučením. Samozřejmě, že pokud trénujete na maraton, asi je potřeba běhat i normálně, ale pro nás nadšence je to skvělé zpestření.

Ještě bych se zastavila u oblečení, to hraje většinou především ponižující roli. Kromě silonek na běh, které už jsem zmínila, jsem běhala buď v přiléhavých leginách nebo v krátkých elastických kraťáscích a pod ně si brala vždy výrazná tanga, která se musela rýsovat. Doma jsem cvičila buď úplně nahá, nebo v nějakém sexy prádle, klidně i s podvazky. Ponižující je také, když máte jedny cvičební tanga, která chvíli neměníte a potom je použijete jako roubík. To je jeden z vrcholů mého pokoření.