Dovolená - den 7.

Dnes je pátek a je to poslední den, který tu trávíme celý. Probuzení bylo skoro stejně šokující jako včera. Když jsem totiž přišla k sobě, Milan už mě ojížděl. Udělal se dřív, než jsem si pořádně stačila uvědomit, co se děje. Vzrušená jsem ale byla mnohem víc, než by odpovídalo té chvilce, kterou jsem vnímala. Ještě napůl v polospánku jsem musela očistit Milanův penis ústy a uvědomila jsem si, že spím v bílém prádle a dokonce i punčochách, které jsem měla včera na sobě. Po osvobození z vodítka, jsem se zkusila opatrně postavit, abych zjistila, jestli má chodidla po včerejšku už zregenerovala.

Do středečního panenského stavu sice měla daleko, ale už jsem mohla našlapovat bez větší bolesti. Zatímco jsme snídali, uvědomila jsem si, že v nějaké naší starší konverzaci jsem připustila, že by mi nevadilo, kdybychom neměli tolik výletů a místo nich měli nějaký zajímavý program. Vzhledem k tomu, že Milan o žádném výletu dnes zatím nemluvil, začala jsem se obávat, že dnešek bude opravdu věnován místo turistice mučení. 

Nechci tím snad naznačovat, že mi mučení vadí, ale moje tělo toho už přeci jen zažilo za uplynulé dny tolik bolesti, že jsem doufala, že dnešní program bude spíš turistický jen lehce dokořeněný prvky bdsm. Na druhou stranu jsem vlastně chtěla aby Milan dělal i věci, které bych si sama asi nikdy neprovedla, tak proč bych si měla stěžovat. Příliš dlouho jsem si halvu lámat nemusela, protože mi bylo dáno patnáct minut abych se připravila a nahá se dostavila před chatu. Lehké líčení bylo veškeré oblečení, které jsem na sobě měla, když jsem nervózně postávala na trávníku a pozorovala Milana s jeho velkým batohem. "Možná nakonec budeme přeci jen dělat nějakou turistiku," pomyslela jsem si, ale mýlila jsem se. Dostala jsem velký černý obojek kolem krku a na bradavky svorky se závažím. Pysky byly mučeny úplně stejně. Zápěstí jsem měla svázaná za tělem a pokyn k pohybu jsem dostala zataháním za vodítko od obojku. Vyšla jsem tedy úplně nahá z relativního bezpečí zahrady na lesní pěšinku. Spíše než abych šla jsem tak zvláštně nadskakovala, protože chodidla obzvlášť na lesním podkladu plném větviček a kamínků dostávala po včerejším mučení docela zabrat. Bohužel moje nepříliš klidná chůze znamenala poskakování závaží na bradavkách a pyscích, což rozhodně nebylo mým cílem. Milan zvolil poněkud ostřejší tempo chůze a dalo mi velkou námahu mu stačit. Přestože to nebylo zdaleka poprvé, stále jsem si nemohla zvyknout na to, že jsem na lesní stezce nahá a někdo mě může vidět. Nebyla bych to ale já, aby mě to spolu s bolestí od houpajících se závaží nevzrušovalo. Doslova jako otrokyně jsme Milana následovala na vodítku asi 40 minut, než jsme zastavili. Les byl sice relativně řidší, ale byly jsme výborně krytí terénem i křovím ze všech stran. Od jediné pěšinky v okolí jsem ušli asi 5 minut, takže se dalo docela dobře předpokládat, že nás tu nikdo rušit nebude. Milan mi sundal svorky a já trochu sykla bolestí, což mu na tváři vykouzlilo lehký úsměv. Přivázal vodítko ke stromu, zavázal mi oči a šel nejspíš hledat věci do svého batohu. Slyšela jsem chrastění kovů a kroky, ale nedokázala jsem z toho zatím vyvodit žádnou konkrétnější domněnku, jak budu mučená. Bez jakéhokoliv upozornění jsem najednou ucítila provaz stahující se mi kolem pasu. Další dva mi pevně stáhly prsa, která tímto více vystoupla a zbytek provazu dokončil podprsenkový úvaz. Překvapilo mne, když jsem zaregistrovala smyčky nad koleny, ale ty nebyly svázané k sobě, další pár smyček byl uvázaný zhruba v půlce stehen. Potom jsem se musela předklonit a snést velký anální kolík, který Milan tlačil do mého zadku, které mu se to rozhodně nelíbilo. Hned na to jsem měla v kundě velký vibrátor a cítila, jak je oba Milan zajišťuje na svém místě provazem. Pocitu obou vyplněných dírek jsem ještě nepřivykla, je to svým dost specifickým způsobem vzrušující, ale zároveň bych to nikdy neoznačila, obzvlášť ve větších velikostech. slovem příjemné. Slyšela jsem a částečně i cítila, jak Milan někam nade mnou uvazuje další provazy, ale až když se mi začaly ty, které vedly kolem mých prsou a pasu a rozkrokem zařezávat do kůže, pochopila jsem, že budu asi opět zavěšená. Můj předpoklad potvrdilo vytáhnutí nejprve pravé a potom i levé nohy do vzduchu. Po chvilce hraní s provazy jsem visela ve vzduchu ve velmi nepohodlné pozici. Můj trup byl skoro vodorovně a jakoby vedle něj visela i moje stehna. Ta byla tažena nahoru provazy u kolen a uprostřed stehen a zároveň byla přivázaná tak, abych měla kolena vedle prsou a nemohla je dát ani pod tělo ani je odtáhnout do šířky. Kotníky jsem měla volné, což bylo zvláštní, protože jsem i tak měla pocit svázání, ze kterého nelze utéct. Závěr patřil rukám. Svázané za zády v zápěstí i loktech byly vytažené nahoru k něčemu, co by se dalo popsat jako kotvící bod. Celý úvaz byl hodně nepohodlný a asi aby to Milan ještě zvýraznil, rozhoupal mě. Pásku stále přes oči zanedlouho doplnil kuličkový roubík a jak Milan poznamenal, šou mohla začít. Zatímco vibrátor nabíral otáčky, cítila jsem, jak mi na každé bradavce přistávají dvě svorky a na každém pysku také. Bylo to celé velmi vzrušující a netrvalo dlouho a začala jsem se blížit k orgasmu. Když už jsem byla velmi blízko a cítila, že provazy zařízlé do těla a svorky celkovému prožitku spíše pomáhají, dopadla první rána důtek na můj vystrčený zadek. Překvapilo mě to, protože jsem to vůbec nečekala a cesta k orgasmu se trochu zpomalila. Naopak zrychlily důtky v Milanových rukách a jsem si jistá, že můj zadek se stával čím dál tím červenější. Přes snahu vibrátoru a kolík v zadku jsem se nedokázala udělat ani když jsem se snažila soustředit na to, jak moc bych chtěla. Milan začal střídat zadek se stehny a přidal nový druh bolesti. Náhle však přestal. Cítila jsem, že mě zvedá ještě výše a moje tělo využilo oddechu od výprasku k orgasmickému nádechu. Když Milan přidával závaží na mé svorky, konečně se mi povedlo udělat. Rozhoupal mě, čímž se mi zařezaly provazy více do těla a svorky mě více tahaly a to mi pomohlo dosáhnout druhého orgasmu. Ten byl ale prudce přerušen ranou zespodu na mé chodidlo. Rány pokračovaly a Milan se bavil mou marnou snahou se jim vyhýbat, která vedla jen ve větší zařezávání provazu a větší bolesti pod svorkami. Chodidla jsem měla ještě citlivější než obvykle, vzhledem ke včerejším událostem a tak jsem brzy brečela jako malá holka. Najednou mi byl vibrátor velmi nepříjemný a nejraději bych ho vyhodila, to jsem ale samozřejmě nemohla. Dostalo se mi nakonec trochu oddychu alespoň co se týče zařezávajících provazů. Milan mě totiž spustil tak nízko, že jsem dosáhla chodidly na zem a mohla tak dát alespoň trochu odpočinout zbytku těla. Vše bylo ale vykoupeno dalším závažím na prsou i kundě. Odpočinek to sice nebyl kdovíjak pohodlný, ale určitě se hodil, což dokazovala i skutečnost, že jsem opět byla čím dál vzrušenější. Milan mi vytáhl roubík z pusy a strčil mi do úst svůj penis, který jsem houževnatě kouřila. Teda asi ne tak houževnatě, jak si on představoval, protože si mě přitáhl za vlasy a rval mi ho tak hluboko, až jsem se začala dusit. Snad deset vteřin po tom, co se udělal jsem dosáhla vyvrcholení i já. Do pusy jsem dostala roubík a byla opět vytažená výše, takže provazy znovu vytvářely tlak na moje stehna i trup. Následovaly další výprasky, tentokráte bičíkem přes zadek a stehna. Milan mě vůbec nešetřil a já cítila, jak mi šátek přes oči vlhne od slz. Dostala jsem i pár ran přes chodidla, než mi byla zdvojnásobena všechna závaží. Potom jsem cítila, jak je mi vytahován vibrátor z pičky a hned na to do mě pronikl Milan. Šukal mě dost tvrdě a závaží na mě poskakovalo. Nemohu ale tvrdit, že by se mi to vůbec nelíbilo. Nestihla jsem se ale udělat dříve než on. Místo orgasmu jsem tak dostala důtkami naloženo přes kundičku tak, že mi postupně byly bolestivě strženy všechny svorky na ní. Do takto zmučené díry potom Milan vsunul velké dildo a přirážel jím jak šílený. Bylo to strašně bolestivé ale zároveň tak vzrušující, že jsem se udělala navzdory všemu trápení nejintenzivněji. Milan mě spokojeně poplácal po zadku a potom na mě zpátky navěšel svorky a nechal takto viset. Byla jsem unavená a cítila jsem, jak se provazy čím dál bolestivěji zařezávají do stehen a trupu. Tělo mě z mé nepřirozené pozice už také bolelo jako celek a závaží na svorkách byla pocitově čím dál těžší. Nic se sice nedělo, žádný výprask ani nic podobného, jen jsem visela uprostřed lesa a cítila lehký vánek. I tak to ale bylo mučení jak má být. Vlastně mučení na které jsem docela zvyklá, být v jedné pozici mučená závažími po delší dobu je vlastně podstata selfbondage, jak jsem ji provozovala. Tady byl rozdíl akorát v tom, jak hodně zmučená jsem byla předtím a také že na mě Milan určitě koukal. Snažila jsem se trochu protáhnout svaly, ale moc úspěšné to nebylo. Moje pozice byla čím dál nepříjemnější, než se konečně Milan slitoval, spustil mě dolů a osvobodil mě. Rychle jsem se protáhla a čekala, co bude následovat. Kotníky jsem teď měl omotané řetězem asi 40cm od sebe, na bradavkách svorky (jen jednu na každé, spojené řetízkem) se závažím, jeden pár svorek byl i na pyscích a ruce za zády v poutech s tím nemohly nic udělat. Na obojek mi bylo připnuto vodítko a stále s roubíkem v puse jsem byla vedená do chaty. Cesta byla náročnější než sem a protože měl Milan pocit, že zbytečně zdržuji, několikrát jsem po cestě dostala pár ran bičíkem přes zadek. Oči i uši jsem měla nastražené a rozhlížela se kolem pokaždé, když jsem slyšela jakýkoliv podezřelý zvuk. Rozhodně jsem ve své situaci nechtěla nikoho potkat. Nakonec jsme úspěšně došli až zpět k chatě, kde mě Milan stále nahou, ale už bez svorek přivázal za vodítko k trámu verandy a zmizel uvnitř. Kdybych byla opravdová fena, asi bych si právě lízala rány. Snažila jsem se odpočinout, jak jen to šlo, protože se to za delší dobu opravdu nasčítá a tušila jsem, že zdaleka ještě nekončíme. "Ještěže je zítra už sobota a jedeme domů," problesklo mi dokonce hlavou. Po chvilce se objevil Milan se dvěma talíři těstovinového salátu, který jsem chystala na příležitost, až se nám nebude chtít vařit. K mému překvapení ale skončil můj talíř přede mnou na zemi a moje ruce byly stále spoutány za mými zády. Ano, Milan mě chtěl ponížit ještě více. Měla jsem obrovský hlad, ale nechtěla jsem jíst jídlo jen pusou ze země. Nakonec jsem ale neměla na výběr a opravdu ponížená zabořila hlavu do talíře. Bylo mi strašně, ale Milana to evidentně bavilo. Naštěstí napít jsem dostala normálně, nevím jestli bych dokázala uhasit žízeň z tak teplého počasí vodou z misky. Když také dojedl, vzal mě za vodítko a připnul před garáž, kde mě umyl studenou vodou z hadice. Potom mě odvedl na místo, kde jsem ležela na dešti a znovu mě roztaženou přivázal na zem. Dostala jsem pásku přes oči a celou mě velmi pečlivě namazal opalovacím krémem. Tak pečlivě, až jsem zatoužila cítit ho opět v sobě. Nechal mě takto škvařit dlouho, ale naštěstí mě pravidelně poléval studenou vodou, znovu mazal krémem a do úst mi podal camelbag se studenou vodou. Zhruba v třetině mě obrátil na břicho, takže mi ani nehrozilo, že bych si příliš neopálila obličej pod páskou přes oči. Než mě odvázal, lehl si na mě a ošukal mě. Byla jsem sice unavená a grilovaná, ale zároveň tak rozpálená, že jsem se dokázala udělat. Naštěstí Milan si všiml mého vyčerpání a dopřál mi trochu oddychu. Do stínu pod stromy mi přinesl lehátko a já za chviličku usnula. Probudila jsem se až v podvečer. Nejhorší vedra už opadla a já cítila, že mi spánek nemálo pomohl. Milan nebyl poblíž, ale viděla jsem, že má u křesla položenou knihu, takže se asi nikam nevypařil. Brzy se vrátil a s potěšením přijal, že se cítím mnohem lépe a odpočatá. "Na večeři jedeme do města, tak se hezky obleč!" nařídil mi. Umyla jsem se a šla si hledat vhodné oblečení. Bohužel světlé silonky nedokázaly úplně dokonal zakrýt stopy po dnešním výprasku a tak jsem musela zvolit tmavé, což velmi omezilo výběr šatů. Sice se to do alpského městečka moc nehodilo, ale nakonec jsem si vybrala těsné černé krátké šaty. Šla jsem se ukázat Milanovi, ale nebyl spokojený. Obzvlášť se mu nelíbily černé punčochy. Nedalo se tedy nic dělat a musela jsem najít něco jiného. Nakonec jsem si vybrala takové tělové samodržící punčochy, které nejvíc maskovaly pruhy od rákosky na stehnech. Kalhotky jsem si vzala bílé, krajkové, které vzadu mají kolem pasu jen šňůrku a průhledná látka začíná až níže. Šaty jsem vybrala také bílé. Jsou za krk, upnuté kolem pasu a kratičká sukně je volnější. Před líčením jsem se ještě ukázala Milanovi. Musela jsem si vyhrnout sukni a po chvilce zkoumání mi můj outfit doplněný bílými botičkami na vysokém podpatku schválil. Ve městě jsme si sedli na terasu jedné restaurace. Samozřejmě moje kolena mířila na procházející lidi a musela jsem je mít roztažená na dvě pěsti. Po objednání mi Milan odhodil kabelku za terasu a poslal mě pro ni s tím, že až ji budu zvedat, musí vidět mé kalhotky. Zvedla jsem se z místa, obešla spoustu hostů a na rušné ulici se ohnula pro kabelku. Kolena jsem měla téměř natažená, takže určitě byly vidět lemy punčoch i kalhotky a také pár památek na dnešní dopoledne. Rudá v obličeji jsem se vrátila zpět na místo a snažila se pokračovat v konverzaci, jakoby se nic nestalo. Brzy jsme dojedli a Milan pro mě měl další úkol. Ukázal na lavičku uprostřed náměstí a řekl: "Běž tam a vezmi si mobil, dostaneš další instrukce. Cestou si dvakrát povytáhni sukni nad zadek!" Trochu jsem se zděsila, ale Milan nevypadal, že by chtěl o svých úkolech diskutovat. Zvedla jsem se tedy a pomalám nejistým krokem se rozešla do středu náměstí. Když jsem měla pocit, že se nikdo nedívám, nadzvedla jsem rychle svou sukni a hned ji pustila. Těsně před dosednutím na lavičku jsem to ještě zopakovala. Potom mi přišla první zpráva: "Kolena 2 pěsti od sebe." Tady to bylo mnohem horší, nebyl tu žádný stůl, který by mě kryl a tak jsem plná studu roztáhla kolena a děkovala své prozřetelnosti, že mě napadlo si vzít alespoň prádlo stejné barvy jako mám šaty. "Teď se udělej!" zavibroval mi mobil. Zděšený pohled mi těkal mezi displayem a Milanem. "Jestli rychle nezačneš, tvoje chodidla budou vzpomínat na čtvrtek jako na relax." To mě dost vyděsilo a tak jsem se rozhlédla po okolí a co nejležérněji přesunula svou pravou ruku mezi stehna. S nadržeností jsem problém rozhodndě neměla. Přestože celá moje situace byla neskutečně ponižující, byla jsem vlhká ještě před prvním dotykem. Nemohla jsem masturbovat ani zdaleka tak, jak jsem zvyklá. Nohy jsem držela docela u sebe a konečky prstů prováděla jen velmi malé pohyby. Navíc jsem kontrolovala zbytek těla a výraz ve tváři. Lidé chodili i blízko kolem mě a já měla pocit, že snad všichni vědí, co právě dělám. Měla jsem pocit, že mi trvá snad věčnost se udělat, ale nakonec se mi to povedlo. Když jsem se trochu zklidnila, rozhlédla se kolem celého náměstí a viděla ten počet lidí měla jsem jasno v tom, že sem už na dovolenou nikdy nepojedu. "Dej si nohu přes nohu a vyhrň si sukni!" přišel další úkol. Jak jsem seděla uprostřed náměstí všem na očích, dala jsem nohu přes nohu a vyhrnula si sukni tak, že byly odhalené celé lemy punčoch. Milan mě takto nechal několik minut, než mě zavolal zpět k sobě. Nemohla jsem si ale jít sednout vedle něj. Stála jsem na venkovní straně plůtku zahrádky a byla předkloněná, abych se mohla bavit s ním, který stále seděl uvnitř. Tušila jsem, že v tomto mírném předklonu asi ukazuji trochu více stehen, ale netušila jsem kolik. Milan mi jen řekl: "Kouká na tebe celá protější zahrádka," což mě rozhodně neuklidnilo. Konečně ale došlo na placení a my odcházeli. Myslela jsem, že jdeme už zpět do chaty, ale mýlila jsem se. Obešli jsme celé náměstí a Milan mě mnohokrát silně plácl přes zadek. Začalo se stmívat a my se usadili na jiné venkovní zahrádce. Objednali jsme si pití a protože stoly měly dlouhé ubrusy, Milan se nerozpakoval a opakovaně mi sahal mezi nohy a dráždil mě. Už jsem byla těsně před orgasmem, když mi nařídil jít do nejtmavší části náměstí a tam minutu stát se sukní vyhrnutou do pasu. Zatuhlo ve mě, ale pohrození dalším bastinadem mě donutilo vstát a pomalu jít na místo určení. Naštěstí byla už tma, ale i tak na místo, které vybral bylo trochu vidět a sem tam jím i někdo prošel. Nebylo ale nazbyt a tak se směsicí studu a vzrušení jsem se přitiskla ke zdi a rukama si vyhrnula sukni nad kalhotky. Byla to jedna z nejdelších minut v životě. Kolem jsem slyšela projít několik lidí, ale raději jsem se na ně nedívala. Po minutě jsem s úplně mokrýma kalhotkama došla zpět k Milanovi, který mě pod stolem udělal. Po tomto dobrodružství jsem na sobě cítila více pohledů, než bylo zdrávo. Večer postupoval a bylo skoro jedenáct, když jsme se s Milanem zvedli a vydali na cestu k chatce. Z náměstí vedla naším směrem relativně široká alej a Milan mi poručil zastavit už na jejím začátku. Sedl si na lavičku a já mu musela kouřit. Vím, že kolem určitě prošlo pár lidí, ale Milana to z míry nevyvedlo a mě to vzrušilo. Když se udělal, dostala jsem za úkol vrátit se asi 150 metrů na náměstí, tam si sundat kalhotky a dát si je do pusy. Pustila jsem se tedy za dalším ponižujícím úkolem a ve světle náměstí si co nejnenápadněji sundala vlhké kalhotky a narvala je do pusy. Vrátila jsem se za Milanem a šli jsme dál směrem k naší chatě. Před největším hotelem ve městě ale Milan zastavil a zatáhl mě na druhou stranu silnice, která nebyla tak moc osvětlená. Tam mě opřel o strom a začal šukat. Každá část mého těla, která reaguje na ponížení na veřejnosti už byla tak nastartovaná, že přes všechny mé dnešní orgasmy jsem se stihla udělat i s Milanem. Ten si toho evidentně potěšen všiml a odešli jsme ruku v ruce do chaty, kde jsem poprvé mohla spát s ním na posteli.