Tento příspěvek je kratší a více “soft” než ty, které jsem dávala dříve, ale říkám si, že snad lepší alespoň něco, než nic ;)
Jak jsem už zmínila v příspěvku s pravidly, už jsem zase úplně single. Abych to oslavila (nebo zapomněla, záleží jen na vás, co si vyberete) vyrazily jsme s kamarádkami před Vánocemi v Praze pařit. Skoro celý týden, co jsem to plánovala, jsem si představovala, jak se budu snažit nechat se někde sbalit a ošukat. Den předem mi ale došlo, že to nejspíš nebude to nejlepší řešení rozchodu a rozhodla se to pojmout poněkud odlišně.
Vybrané oblečení jsem nezměnila, výrazné červené minišaty a červené lodičky na vysokém podpatku zůstaly. Zásadně jsem ale změnila prádlo, tedy chci říci, že jsem si žádné nevzala. Jestli se ovšem nepočítají samodržky, ty nejvyšší, které mám. I tak jsem jejich lem neukazovala snad jen dokud jsem stála rovně.
Do kundičky jsem si dala velké venušiny kuličky a do zadku malý anální kolík. Místo kalhotek jsem si vše zabezpečila malým řetízkem, ze kterého jsem vyrobila těsná tanga a hlavně jej zajistila zámečkem. Klíč od něj jsem nechala doma jako pojistku, že si v průběhu večera nic nerozmyslím a nevlezu do cizí postele.
Když jsem vycházela z bytu, byla venku už pěkná zima. Rozhodně jsem si nepřišla přiměřeně oblečená ani v metru, ale musím říct, že jsem si pohledů užívala a těšila se na večeři s holkama. Hlavně, že budeme v teple. Když jsme se potkaly v restauraci, bylo jasné, že jsem nejodvážněji oblečená. Žádná z nás sice neměla dlouhou sukni nebo kalhoty, ale mé šaty byly nejkratší a také jsem jediná neměla podprsenku. Ale jak podotkla moje kamarádka Tereza, rozchod jen jen jednou za pár měsíců.
Po dobrém jídle jsme se přesunuly do vedlejšího baru. Dunění basů jsem si díky kuličkám užívala o kousek více než obyčejně. Postupně jsme do sebe nasázely pár drinků a začaly tančit. Rozhodně jsem se nedržela zpět a navíc vzhledem k výplni mých dírek mi tanec působil nemalé potěšení. Musela jsem se ve skrytu duše smát tomu, jak jsou muži (a obzvlášť ta jejich část, která navštěvuje taneční bary) jednoduchá stvoření. Červené kraťounké šaty mi totiž zajistily spoustu pozornosti.
Vybrala jsem si jednoho, který se tvářil docela inteligentně. Byl to sice takový ten typ mladého kravaťáka z korporátu, ale byl hezký a navíc já si dnes stejně nevybírám ani ženicha ani milence. Během krátkých rozhovorů si musel určitě všimnout, že mám problém udržet lemy punčoch pod sukní, ale doufala jsem, že jsem mu nenabídla pohled ještě dál. Když mi položil ruku na zadek, viděla jsem v jeho tváři překvapení, že přes šaty ucítil řetízek, který jsem používala místo kalhotek. Bylo vidět, že přemýšlí, jak by na to stočil řeč, tak jsem mu pomohla konstatováním, že mám ráda netradiční a zdobené prádlo. Rozhodně ho to neuklidnilo a sáhl si ještě několikrát. Snažil se i jet rukou po stehně výš, ale to jsem mu jasně zatrhla.
Jak večer postupoval, holky se přestávaly bavit. Já naopak cítila náznaky roztoucího sexuálního vzrušení, zašla jsem raději rychle na záchod, kde jsem na každý pysk připnula velkou kancelářskou svorku a spojila je pro jistotu dalším zámečkem. Potom jsem vytáhla holky naposledy si zatancovat. Tentokrát se to už spojilo i s trochou bolesti, což mě ještě více nastartovalo. Kdyby nehrála tak hlasitě hudba, nejspíš by bylo občas slyšet, jak o sebe zámečky cinkají.
Slyšet to rozhodně bylo, když jsme vyšly z klubu, rozloučily jsme se a já se vydala na taxík a potom do bytu. Tam jsem sesmolila základ pro svá pravidla do konce března, odepla svorky, vysvobodila se z řetízkových kalhotek a šla spát. Pro jistotu jsem si ale svázala ruce za zády. protože ve své nadrženosti a částečné opilosti jsem si úplně důvěřovat nemohla.
Jak jsem už zmínila v příspěvku s pravidly, už jsem zase úplně single. Abych to oslavila (nebo zapomněla, záleží jen na vás, co si vyberete) vyrazily jsme s kamarádkami před Vánocemi v Praze pařit. Skoro celý týden, co jsem to plánovala, jsem si představovala, jak se budu snažit nechat se někde sbalit a ošukat. Den předem mi ale došlo, že to nejspíš nebude to nejlepší řešení rozchodu a rozhodla se to pojmout poněkud odlišně.
Vybrané oblečení jsem nezměnila, výrazné červené minišaty a červené lodičky na vysokém podpatku zůstaly. Zásadně jsem ale změnila prádlo, tedy chci říci, že jsem si žádné nevzala. Jestli se ovšem nepočítají samodržky, ty nejvyšší, které mám. I tak jsem jejich lem neukazovala snad jen dokud jsem stála rovně.
Do kundičky jsem si dala velké venušiny kuličky a do zadku malý anální kolík. Místo kalhotek jsem si vše zabezpečila malým řetízkem, ze kterého jsem vyrobila těsná tanga a hlavně jej zajistila zámečkem. Klíč od něj jsem nechala doma jako pojistku, že si v průběhu večera nic nerozmyslím a nevlezu do cizí postele.
Když jsem vycházela z bytu, byla venku už pěkná zima. Rozhodně jsem si nepřišla přiměřeně oblečená ani v metru, ale musím říct, že jsem si pohledů užívala a těšila se na večeři s holkama. Hlavně, že budeme v teple. Když jsme se potkaly v restauraci, bylo jasné, že jsem nejodvážněji oblečená. Žádná z nás sice neměla dlouhou sukni nebo kalhoty, ale mé šaty byly nejkratší a také jsem jediná neměla podprsenku. Ale jak podotkla moje kamarádka Tereza, rozchod jen jen jednou za pár měsíců.
Po dobrém jídle jsme se přesunuly do vedlejšího baru. Dunění basů jsem si díky kuličkám užívala o kousek více než obyčejně. Postupně jsme do sebe nasázely pár drinků a začaly tančit. Rozhodně jsem se nedržela zpět a navíc vzhledem k výplni mých dírek mi tanec působil nemalé potěšení. Musela jsem se ve skrytu duše smát tomu, jak jsou muži (a obzvlášť ta jejich část, která navštěvuje taneční bary) jednoduchá stvoření. Červené kraťounké šaty mi totiž zajistily spoustu pozornosti.
Vybrala jsem si jednoho, který se tvářil docela inteligentně. Byl to sice takový ten typ mladého kravaťáka z korporátu, ale byl hezký a navíc já si dnes stejně nevybírám ani ženicha ani milence. Během krátkých rozhovorů si musel určitě všimnout, že mám problém udržet lemy punčoch pod sukní, ale doufala jsem, že jsem mu nenabídla pohled ještě dál. Když mi položil ruku na zadek, viděla jsem v jeho tváři překvapení, že přes šaty ucítil řetízek, který jsem používala místo kalhotek. Bylo vidět, že přemýšlí, jak by na to stočil řeč, tak jsem mu pomohla konstatováním, že mám ráda netradiční a zdobené prádlo. Rozhodně ho to neuklidnilo a sáhl si ještě několikrát. Snažil se i jet rukou po stehně výš, ale to jsem mu jasně zatrhla.
Jak večer postupoval, holky se přestávaly bavit. Já naopak cítila náznaky roztoucího sexuálního vzrušení, zašla jsem raději rychle na záchod, kde jsem na každý pysk připnula velkou kancelářskou svorku a spojila je pro jistotu dalším zámečkem. Potom jsem vytáhla holky naposledy si zatancovat. Tentokrát se to už spojilo i s trochou bolesti, což mě ještě více nastartovalo. Kdyby nehrála tak hlasitě hudba, nejspíš by bylo občas slyšet, jak o sebe zámečky cinkají.
Slyšet to rozhodně bylo, když jsme vyšly z klubu, rozloučily jsme se a já se vydala na taxík a potom do bytu. Tam jsem sesmolila základ pro svá pravidla do konce března, odepla svorky, vysvobodila se z řetízkových kalhotek a šla spát. Pro jistotu jsem si ale svázala ruce za zády. protože ve své nadrženosti a částečné opilosti jsem si úplně důvěřovat nemohla.
Žádné komentáře:
Okomentovat