Perný týden

Za předešlý týden se mi nějak nakupilo více menších prohřešků (byla jsem prý drzá, neměla jsem pořádek ve svých věcech, vyrušila jsem Milana při práci, nesnažila jsem se dostatečně při kouření a neděkovala jsem dostatečně nadšeně za způsobenou bolest a další prohřešky) a přestože každý z nich byl potrestán téměř okamžitě na místě, jejich velké množství vyústilo v to, že tento týden jsem si vůbec neoddechla. Vlastně jedna část si odpočinula a to vnitřek mojí kundičky. Tam tento týden, jako součást trestu, neproniklo žádné dildo, vajíčko ani Milanův penis. Svorky na pyscích se ale samozřejmě objevily, o to jsem přeci přijít nemohla.

Že bude tento týden trochu jiný a přísnější jsem tušila předem. Milan trousil narážky postupně a ve mně rostla úzkost. Když jsem v pondělí byla ve svém bytě, abych si vyprala použité oblečení a odnesla nové, instrukce byly jasné. Nemohla jsem si vzít žádné kalhotky ani podprsenku, jen podvazkové pásy, punčochy, jednu dlouhou sukni, jednu mini a korzet pod prsa. Z toho je jasné, že jsem byla zbavena privilegia nosit u Milana v bytě alespoň prádlo. Bylo to nové, ponižující a doposud jsem si na to nezvykla. 

Je zvláštní, že celý tento týden Milan nikdy nevyřkl nic o změně pravidel. Jen začal aplikovat nové věci a dělal to každý den. Myslím, že to byl jasný úmysl. Já mám jasná subinkovská pravidla ráda a ráda je slyším vyřčená nahlas. Vzrušuje mě, když mi někdo řekne pevným hlubokým hlasem, co nesmím a co se mnou bude příštích několik dní dělat. Takto jsem mohla pořád přemítat, která omezení a tresty jsou dočasné a která potrvají celý týden nebo snad dokonce ještě déle.

Tresty začínají

Po mém návratu do bytu jsem byla okamžitě svléknuta jen do punčoch, podvazkového pásu a vysokých lodiček. Dostala jsem pásku přes oči a roubík s kuličkou. Milan mě přehnul přes stůl, uvázal mi nohy k nohám stolu, ruce dopředu, stehna také potáhl k nohám stolu, abych měla nohy pěkně od sebe a dal mi poměrně intenzivní výprask důtkami. Když byl hotový, ošukal mě tvrdě do zadku, vystříkal se do něj a hned také zavedl velký anální kolík. Shodou okolností jsme se v lednu docela věnovali tréninku mého zadku, tak teď přišel vhod. Jen bych chtěla napsat, že to, že jsem anál trénovala neznamená, že jsem si ho oblíbila. 

Zneužitou, potrestanou, s roubíkem, kolíkem a zavázanýma očima mě nechal svázanou až do chvíle, kdy jsme šli spát. Mezi odvázáním od stolu a svázáním do volnějšího kozelce na posteli jsem měla ruce i nohy spoutané. Přestože se už považuji za zkušenou subinku, samozřejmě jsem nebyla tak rychlá, jako obvykle. Za to jsem dostala ještě pár ran přes chodidla na dobrou noc.

Samozřejmě jsem se moc dobře nevyspala. Ráno mě Milan rozvázal z kozelce, ale hned mi dal pouta na kotníky i zápěstí. Řetěz mezi kotníky byl mnohem kratší, než jsem byla doposud zvyklá mít při práci. Kromě toho, že jsem byla mnohem pomalejší, když jsem někam šla, brzy se ukázala ještě jedna komplikace. Když jsem stála u svého počítače, nemohla jsem tak na jehlách tak jednoduše přenášet váhu a dělat malé krůčky, které mimoděk dělávám a tím pádem mě mnohem dříve začaly bolet nohy. V kombinaci s tím, že s pouty na rukou mi práce trvala déle se jednalo o opravdu dobře ďábelsky vymyšlený trest.

Aby toho nebylo málo, Milan se bavil tím, že mi během dne připínal na bradavky a pysky svorky, závaží a kolíčky. Jak teď už vím, nehodlal v tom přestat ani po zbytek týdne. Stejně tak jsem po zbytek týdne měla buď nohy a ruce spoutané u práce, nebo jsem byla svázaná jinak. Jediná výjimka byla právě v úterý. 

Cesta ven

Jakmile jsem dopracovala, svázal mě Milan ve své pracovně v náročné a ponižující pozici. Byla jsem přehnutá přes hrazdu a nohy jsem měla daleko od sebe. Ruce jsem měla svázané za zády a od obojku šel provaz k rozporce mezi nohama, abych byla opravdu dokonale přehnutá. Oči jsem měla zakryté a v puse roubík. Ani ne tak kvůli bolesti, jak spíš kvůli mému ponížení (aspoň tak jsem to vnímala), byly na mých pyscích svorky, které mou vystrčenou kundičku roztahovali a poskytovali Milanovi pohled na všechny detaily mého pohlaví. Přišla jsem si naprosto zranitelná. Milan navíc ani jednou nepřišel, aby promnul mojí ponížením vlhnoucí kundičku. Přitom to musel dobře vidět. Netuším, jestli byla rudější moje pička, nebo studem můj obličej.

Svázání mi bylo už dost nepohodlné, když mě konečně Milan rozvázal. Jakmile jsem se doslechla, co mě čeká, velkou radost jsem z toho neměla. Na celý týden hlásili velké mrazy a jediné, co jsem měla na sebe pod kratičkou zimní bundu byl korzet pod prsa. Abych venku nezmrzla, mohla, ba dokonce musela, jsem jet do svého bytu pro další oblečení. Konkrétně pro svetr, který jsem si koupila už dávno a nenosím ho. Proč? To je jednoduché, strašně kouše a svědí. Na cestu jsem vyrazila v kozačkách na podpatku, punčochách, podvazkovém pásu, minisukní, která lemy punčoch nezakrývala ani když jsem stála a velmi staženým korzetem. Před zimou mě chránila čepice, šál a krátká bunda. Pod rouškou jsem měla v puse roubík. Ještě, že je teď na ulici méně lidí a navíc v roušce a čepici by mě stejně málokdo poznal. Cestou mi samozřejmě byla zima, ale zase mě hřálo vzrušení z exhibicionismu. Sedat v MHD se mi opravdu nechtělo. Na to byla moje sukně opravdu příliš krátká. 

Ve svém bytě jsem byla rychlá, svetr jsem našla hned a oblékla si ho. Byl přesně tak nepříjemný, jak jsem si pamatovala. A teď se navíc třel o moje podvázaná prsa. Cesta domů byla náročnější. Konce rukávů od budy jsem strčila do kapec, ale ruce jsem v rukávech neměla. Ty zůstaly pod bundou, sepnuté v poutech. Klíč k poutům visel na mém obojku. Takto jsem se vydala noční prahou zpět do Milanova bytu. Šla jsem raději větší část cesty pěšky, protože jsem se bála odhalení. Prsa mě celou cestu nepříjemně svědila a byla mi zima na nohy. Zatímco jsem balancovala zmrzlou prahou na vysokých podpatkách v miniaturní sukni a bez kalhotek, uvědomila jsem si, že jsem odvážnější, než běžně. Přitom Milan nikde nablízku nebyl a kdyby byl nějaký problém, dost špatně by se se spoutanýma nohama a roubíkem v puse řešil. Schovaná v čepici a za rouškou a následujíc Milanovi příkazy jsem si ale nepřipadala nebezpečně.

Zahřát se

Před Milanovým bytem jsem si uvědomila, že na něj musím zazvonit. S rukama pod bundou to nešlo, tak jsem zmáčkla zvonek nosem. Milan si dal načas, než mě pustil dovnitř a potom mě nechal ještě déle stát před dveřmi bytu. Uvnitř se mě jen stručně zeptal, jestli mi je zima. Popravdě jsem přikývla. Zakryl mi oči maskou, odemkl pouta a přikázal, abych se svlékla. Za chviličku jsem v předsíni stála jen s roubíkem v puse, zakrytýma očima a obojkem na krku. Milan mě odvedl do obýváku a položil mě zády na konferenční stolek. Nohy mi roztáhl od sebe tak, že jsem měla každou z jedné strany stolku. Potom mě svázal, abych se nemohla hýbat a pak přišel šok! Přímo na mou zmrzlou a nadrženou kundičku dopadla horká kapa vosku. Brzy následovala další a další. 

Myslím, že Milan kapal vosk opravdu zblízka, protože dopadající kapky opravdu pálily. Postupně zalil voskem celou moji kundičku. Trvalo to dlouho a bylo to opravdu nepříjemné. Když byl spokojený, přesunul svůj zájem na má svetrem poškrábaná prsa. Ta postupně zalil do vosku také. Než na nich vosk úplně ztuhl, vyndal mi roubík a šukal mě do pusy. Cítila jsem, že se mu to líbí, ale neudělal se do mě. Následně mě otočil a konferenčním stolku na břicho a kapal vosk na můj zadek, záda a stehna. Stále jsem se u toho držela a jen tichounce sténala. To se změnilo, když si vzal důtky, aby ze mě zaschlý vosk omlátil. To už jsem slzela a sem tam i hlasitě syčela a hekala. Když už musel být všechen vosk dole, vyměnil důtky za rákosku a pokračoval ve své práci na zadku. Skučela jsem, ale dorazilo mě až když mi tvrdě začal šukat zadek. Aby mě ponížil, stejně jako včera se do mě udělal a utěsnil mě kolíkem. Tak jsem ležela na konferenčním stolku celý večer, s voskem na pičce a prsou, neužitá a ponížená tím, že on se přes mě koukal na televizi celou dobu, jako bych tam nebyla. 

Než mě uvolnil, abych se připravila na spánek, ještě mě otočil a sešvihal vosk z prsou a kundičky. Až potom mě rozbolavěnou pustil do koupelny. Na noc mi svázal kotníky k sobě a zápěstí za tělem. Nenechal mě ale spát na posteli, ale jen na koberci vedle. A samozřjmě bez večeře.

Pracovní týden

Zbytek pracovního týdne byl ve stejném duchu. Celou pracovní dobu jsem měla spoutané ruce i nohy. Mimo pracovní dobu jsem měla vždy roubík a byla pevně svázaná. Vlastně kromě Milanových příkazů jsme spolu vůbec nemluvili. Večery také vypadaly podobně. Nejdříve jsem dostala svázaná výprask, potom se mi Milan udělal do zadku, dal mi kolík a nechal mě svázanou, než se šlo spát. Dvakrát jsme šli spolu ven. Vždy jsem měla svázané ruce a roubík pod rouškou. Svetr mě kousal na těle a kroky jsem dělala jen drobounké, protože pod dlouhou sukní jsem měla svázané kotníky.

V pauzách mezi koncem mé práce a večerním šukáním do zadku jsem byla svázaná v Milanově pracovně. Tady bylo téma také každý den stejné. Nohy od sebe a moje kundička vystavená Milanovým očím, pěkně roztahovaná svorkami na pyscích, aby nic nezůstalo skryto. Nejhorší to bylo ve čtvrtek. Ležela jsem na zádech a nohy jsem měla roztažené co nejvíc od sebe do stran. Jako obvykle mě roztahovaly svorky a měla jsem zavázané oči. V puse jsem měla obrovský roubík ve tvaru penisu. Nejhorší ale bylo, že mi Milan natřel klitoris a zbytek odhalené pičky mastí. Ta nejdřív nedělala nic, ale brzy začala neskutečně pálit. Házela jsem s sebou, co mi pouta dovolila, snažila jsem se přes roubík křičet a dokonce i prosit a smlouvat, ale nic. Žádná odezva. Dokonce ani zamítnutí. Nic. Jako kdybych byla v celém bytě sama. Přitom Milan seděl hned vedle. Slyšela jsem jeho klávesnici a klikání myši. Trvalo celou věčnost, než mast přestala působit. Aby Milan dokonal mé ponížení, než se šel navečeřet, dal přede mne zrcadlo a sundal mi pásku z očí. V zrcadle na mě koukala ubrečená a napůl zlomená Petra s nohama skoro do provazu a široce roztaženou kundou. Nebudu lhát, slzy ještě přibyly.

V sobotu mě čekalo finále mého trestu. Původně jsem myslela, že ho stihnu dopsat dnes a zveřejnit najednou, ale jsem pomalejší, než jsem čekala. Snad se k tomu dostanu co nejdříve.