Studená fronta

 To, že je téměř všude zavřeno a také nechceme být s Milan příliš nezodpovědní, příliš nenahrává našim obvyklým hrám venku. Ale naštěstí (nebo bohužel) je M vynalézavý a dokáže si poradit v jakékoliv situaci. A já si to potom musím vytrpět, tedy chci napsat užít.

Ráno se sice probudím dřív, než Milan, ale mám svázané ruce a tak musím potichu počkat, až se vzbudí také. Sice bych asi po boji byla schopna se sama rozvázat, ale to nesmím. Vzpomínám na včerejší večer, už to vypadalo, že bude celý vanilkový. Už jsme byly v posteli, já slušně oblečená v košilce a chystala jsem se usnout, když mě bez varování Milan vzal za vlasy a narval mi do pusy svůj penis. Ten se mi podařilo rychle ztvrdnout. To už jsem se ale musela svléknout donaha a M mi rychle svázal zápěstí za zády. Postavil se vedle postele, já si před něj klekla a kouřila ho. Bavil se tím, že mě několikrát přidusil a mě se spustili reflexivně slzy. Když ho přestalo bavit moje kouření, otočil mě a zezadu mě šukal do kundičky. Brzy se do mě udělal a já vůbec nedostala šanci. Potom mě poslal narvat si do kundičky krajkové kalhotky, které jsem přes den měla na sobě, aby prý ze mě nevyteklo jeho sperma a neumazalo mu povlečení. Tak jsem si vlastně vzpomněla, že mám ve vlastní pičce kalhotky. Najednou jsem je cítila a ještě než se Milan stačil probudit, už jsem byla opět ve své submisivní roli. 

Konečně jsem rozvázaná a mohu se jít do koupelny upravit. Snažím se spěchat a v duchu si říkám, že kdybych měla Milana doma každý den předchozí roky, ušetřila bych v koupelně snad celé měsíce. Na jeho rozkaz přenáším z koupelny do svého kufříku použité kalhotky v zubech. Není to nic příjemného. Opět se oblékám před ním. Beru si petrolejový set krajkových kalhotek a podprsenky a doplňuji samodržícími tělovými silonkami. Odměnou mi je Milanovo souhlasné přikývnutí.

Dekorace pracovny

Práce mám relativně málo a tak po společné obědě už jsem Milanovi plně k dispozici na hraní. Využívá toho a vede si mě do své pracovny. Tady mě staví čelem ke zdi. Na sobě mám už jen kalhotky, punčochy a boty na vysokém podpatku. Kotníky fixuje asi půl metru od sebe pomocí kovové rozporky. Aby zajistil, že se nebudu nikam hýbat, přivazuje ke každému ještě těžké závaží. Ruce mi váže za zády tak, že si držím prsty loket druhé ruky.  

To byla ta jednodušší část. Na obvod prsou mi připíná na každou stranu osm kolíčků a když trochu syknu, okamžitě dostanu kuličkový roubík. Potom si hraje chvilku s mojí kundičkou, než do ní zasune dálkově ovládané vajíčko. Své dílo dokončí tím, že mi na zadek nalepí plošné elektrody. Zbývají už jen špunty do uší, abych neslyšela, když bude telefonovat a nechává mě stát a čekat. Já jsem samozřejmě napnutá, kdy zapne vajíčko uvnitř, nebo elektřinu na zadek, ale on si dává na čas a určitě se tímto mým napětím baví. Mně zatím vytékají kolem roubíku první sliny.

Přestože to čekám, stejně mě první šok na zadek překvapí. Milan má dnes nastaveno delší hluboké stahy místo pichlavého pocitu, který zkoušel minule. Když mi poprvé ukázal, co chystá, vyděsila jsem se, ale slíbil mi, že na to půjdeme pomalu, což mě uklidnilo. Potom dodal, že na to půjdeme pomalu, než mi do análu zasune elektrický kolík, a to mě naopak neuklidnilo ani trochu. Zatím si jenom hrajeme se samolepicími polštářky, ale i ty dokáží být někdy pěkně ďábelské. Intenzita je nastavená na nepříjemnou ale dá se vydržet. Stejně zatím působí i kolíčky na prsou. Tím, že se nemohu nikam pohnout, dostávají zabrat i moje nohy, hlavně lýtka. Já se zatím soustředím na pohled do zdi před sebou, jak mi poručil M, když mě dovázal.

Konečně se spustilo i vajíčko. Začínám být ze svázání i elektra unavená, ale nový stimul pomáhá nesoustředit se jen na bolest. Milan si pohrává s tím jak mění intenzitu vibrací a elektřiny. Mě teče mezi prsama potůček slin a v kalhotkách mám vlhko. Balancuji na vysokých podpatcích a kolíčky na prsou už mě dost bolí. Vibrace dokážou být příjemné, ale zatím je ještě M nenechal běžet tak dlouho, abych začala prosit o orgasmus. Abyste tomu rozuměli - o každý orgasmus musím prosit, ale nesmí to být příliš brzy. Pokud mi ho totiž Milan dovolí a mě by potom trvalo se udělat podle jeho soudu příliš dlouho, následoval by trest. 

Netuším, jak dlouho jsem stála před prázdnou zdí, než jsem ucítila Milanovu ruku ve svých kalhotkách. Vajíčko i elektrošoky na zadku jsou zapnuté a zatímco má své prsty na mé kundičce, druhou rukou mi strhává kolíčky. Teď už by brzy orgasmus šel. Ještě si chviličku počkám a … najednou konec. Vše vypnuto, roubík je mi vyndán a místo něj dostávám k olíznutí jeho prsty. 

“Mám pro tebe úkol,” říká zlověstně, “četl jsem, že jsou před Alzou fronty, tak jsem si tam něco objednal a ty mi to půjdeš vyzvednout.”

Příprava

Je mi jasné, že to neznamená, že bych si akorát šla stoupnout do fronty a tak čekám na další instrukce. Za pět minut už stojím před ním připravená přesně podle instrukcí. Na nohách mám černé kozačky na vysokém jehlovém podpatku. Tmavé punčochy nedrží podvazkový pás, ale malé skřipce na mých pyscích. V zadku mám kovový kolík a v kundičce venušiny kuličky. Sukni mám tak krátkou, že lemy punčoch zakrývá snad jen když stojím úplně rovně. Na bradavkách mám svorky, které jsou spojené provázkem, který prochází očkem mého obojku. Přes ně mám upnuté triko, přes které by díky jeho částečné průhlednosti bylo vše vidět. Naštěstí si mohu vzít krátký kabátek a velkou šálu a tím vše zamaskovat. Myslím, že už půjdu, ale Milan mě bere za vlasy a táhne do svého rozkroku. 

“Kuř, když to stihneš do pěti minut, můžeš to spolknout, jinak půjdeš se spermatem na obličeji.” Naprosto vyděšené s té představy ve frontě a za denního světla kouřím jako divá, Sice v pokleku silonky tahají za svorky výrazně víc, ale to musím vydržet. Netuším, kolik času mi zbývalo, ale stihla jsem to a vše poctivě spolkla. Milan ví, jak moc nesnáším polykání, a umí to využít. Teď už snad budu moci konečně s pachutí na jazyku vyrazit.

Mýlím se. Milan mě ještě v předsíni zastaví. V ruce má nejen mé dnešní kalhotky, ale i ty včerejší, které byly v mojí kundičce celou noc, a kterými Milan zastavil své sperma, aby ze mě nevyteklo ven. Je to neskutečně ponižující, když mi je strká do pusy. Musím je nechat jít docela hluboko, protože po nich následují ještě ty dnešní. Překvapuje mě, že mi je M ničím v puse nezajistí, ale pak to pochopím. Podává mi respirátor a je tak hlavně v mém zájmu, aby mi nevypadly. 

Ve frontě

K výdejnímu místu to je z Milanova bytu jen 2 zastávky tramvají. Tou ale jet nemám, prý kvůli zdraví, řekl M. Proto jdu pěšky a užívám si plně všech malých mučení, která na mě vymyslel. Jakoby nestačilo, že už jen chodit po Praze na jehlách je mučení samo o sobě. Mám plíživý pocit, že moje oblečení přitahuje dost pohledů a protože si uvědomuji, co mám v sobě, velmi mě to vzrušuje. Než dojdu na konec fronty, mám strach, aby ze mě něco nevypadlo. Nemít zajištěné hračky klidně i zařezávajícím se provazem je peklo. Myslím na ně mnohem víc. Opravdu je nechci sbírat ze země. 

Než přijdu na řadu, svorky na pyscích i bradavkách už o sobě dávají hodně vědět. Koukám po lidech okolo, je jich hodně a fronta je dlouhá. Kdyby jen věděli, co je skryto. Kdyby cítili, jaké kalhotky mám v puse, kdyby tušili, na čem visí mé punčochy. Vím, že moje odhalené nohy přitahují pohledy mužů ve frontě za mnou. Jsem z tohoto skrytého veřejného ponížení strašně nadržená. Na jednu stranu bych nejraději utekla, na druhou bych chtěla svou sukni ještě trochu nadzvednout, aby věděli, že to co si představují je ve skutečnosti ještě lepší. Ale pořád ještě jsem v kontaktu s realitou a je mi jasné, že o to ne všichni stojí nebo by o to mohl někdo stát až příliš.

Obsluze podávám vytisknutou objednávku. Mladík se snaží o small talk, ale já jen krčím rameny. Nakonec s pocitem vrcholné trapnosti přebírám malý balíček a odcházím. Cestou domů několikrát zastavím, abych se trochu uklidnila, protože začínám vzrušením a bolestí dýchat zrychleně. Kromě toho, že by to mohlo přitáhnout nežádoucí pozornost je to také přes dvoje kalhotky a respirátor dost nepraktické.

Čekám, že se v bytě budu moci osvobodit a buď si užít hezký večer nebo nějaké zajímavé mučení. Podávám Milanovi vyzvednutý balíček a doufám, že se budu moci osvobodit. On však gestem naznačí, abych dala nohy více od sebe. Pomalu stoupá rukou po vnitřní straně pravého stehna. Trochu ztuhnu v očekávání. Ruka nejdříve kontroluje, jak jsem vlhká. Řekla bych, že musí být spokojený. Potom zatahá za pásky ke skřipcům na pyscích. I když se snažím držet, bolestí okamžitě pokrčuji kolena. Mám je na sobě příliš dlouho. Milana to pobaví. 

“Mám ti je sundat?”

“Ano, prosím, Milane,” snažím se huhlat do roubíku z kalhotek.

“A co ty nahoře?” říká a zatáhne za svorky na bradavkách.

“Hmmm, hmmm,” horečně přikyvuji.

Po tak dlouhé době sundávání svorek neskutečně bolí. M to ví a patřičně si to vychutnává. Nespěchá a nechává mě vždy dlouho napjatou, kdy už konečně začne. To čekání na bolest je přinejmenším stejně děsivé, jak bolest sama. Úplně stačí k tomu, aby ze mě byla zase plačící troska. Aby mě dorazil, bere si Milan bičík a švihá mě na místech, kde předtím byly svorky.

Cesta pro vrchol

“Udělal by ti radost orgasmus?” ptá se trochu zbytečně a já kývám hlavou a u toho pořád ještě trochu natahuji.

“Připni si zpátky skřipce od punčoch, jak ti to bude vyhovovat.” 

Samozřejmě jsem mohla čekat zradu, ale takovou? Lehce se chvějící rukou připínám skřipce zpět na pysky a snažím se netrefit místo, kde byly předtím. Snad se mi to daří. Bradavky tolik štěstí nemají, tam dává svorky Milan a pokud chcete, aby držely na středu, nedá se moc vybírat. Tentokrát ale nevede řetízek od nich nahoru, ale dolů. To samozřejmě proto, aby se na něm brzy objevilo malé závaží.

Držím, snažím se stát rovně, nohy rozkročené, ruce sepjaté za zády, jak to má M rád. Teď znovu zaměřil svou pozornost na moji pičku. Vytahuje z ní kuličky a mění je za dálkově ovládané vajíčko. V duchu ho proklínám, proč to musí dělat teď a nemohl je vyměnit, když byly skřipce sundané a zároveň je mi jasné, proč to tak dělá. Podává mi mobil, abychom se ujistili, že vše funguje. Až o tom budu psát, uvědomím si, jak je vlastně zvláštní, co všechno se mnou Milan dělá, že nade mnou má téměř absolutní kontrolu, ale můj mobil jej nechává zcela chladným. Nikdy nechtěl znát můj kód a vůbec ho ani nezajímá, kdo mi píše. Jediné jeho otázky v tomto směru jsou, jestli je to důležité a jestli je potřeba, abych reagovala hned. To jsem ale odběhla od toho, co se děje právě teď v bytě.

Znovu si oblékám krátký kabátek, tentokrát ale přímo na nahé tělo. Bradavky ani svorky vidět nejsou, ale můj pocit odhalení to zvyšuje nehledě na to. Jestli mi to nebylo jasné u výměny vajíček, teď už je to jisté, půjdu zase ven. Telefon mi strká do kapsy a na ruce mi pomáhá natáhnout speciální rukavice, které jsem vyráběla. Jsou sešité k sobě a dají se trochu stáhnout kolem zápěstí, takže se z nich nejde úplně jednoduše dostat. Plní roli tajných zimních pout. Jsem na tento svůj projekt opravdu pyšná. Teda byla jsem pyšná při výrobě a budu pyšná při psaní, teď při návratu na ulici, mám trochu jiné emoce.

Podle Milanových instrukcí si jdu stoupnout pod lampu na rohu naší ulice. Je tam dobře vidět od Milana z pracovny. Je zvláštní, jak stačí jen změnit pár detailů a můj pocit se výrazně promění. Mnohem více teď vnímám své vystavení, přestože je už tma a kolem mě projde jen minimum lidí. Doufám, že tma dobře kryje můj rozmazaný makeup od slz v bytě. Musím vypadat děsně. Poprvé jsem ucítila zapnuté vajíčko zrovna když kolem mě procházel mladý pár. Milan se teď musí nahoře skvěle bavit. Najednou si uvědomuji, že vlastně nevím, jak poznám, že se mohu vrátit do bytu. Ale zároveň věřím, že to má Milan určitě vymyšlené. 

Vibrace v mé kundičce postupně nabírají na délce i intenzitě. Kdyby někdo stál vedle mě, musel by si všimnout, jak se mění tempo mého dechu přes dvoje kalhotky a respirátor. Vzrušená jsem byla, už když jsem si šla stoupnout pod lampu, ale delší mučení a zima obrousily trochu “špičku” a mou schopnost se udělat. Nevím, jak dlouho tu stojím, ale mám pocit, že určitě déle, než jsem stála ve frontě. Konečně už jsem tak vzrušená, že bych se mohla zvládnout udělat. Předkláním se tedy a ruce za zády zvedám co nejvýš. To je naše smluvené znamení. Milan okamžitě vibrace vypíná. 

Od té chvíle mě drží na hraně. Trvá ještě sedm mých předklonění, než se konečně v pracovně zhasne, což je moje povolení k orgasmu. Samozřejmě jsou teď kolem lidé. Snažím se držet orgasmus tak dlouho, dokud nebudou bezpečně daleko a potom mu plně podlehnu. Kolena se mi třesou a i tak si ho ohromě užívám. Nevnímám nic kolem a proto jsem překvapená, když vidím Milana, jak už je skoro u mě. Vibrace nechává zapnuté, beze slova mě bere za loket a odvádí mě k sobě do bytu. Jakmile jsme ve výtahu, zajíždí mi rukou pod kratičkou sukni a hraje si s klitorisem. Než výtah zastaví, jsem podruhé.

Zpět za kočku

Doma mě něžně vysvobodí a nechá mě, ať si sundám všechny svorky. I tak to neskutečně bolí. Ještě jsem nepřišla na žádnou alespoň trochu bezbolestnou metodu a to si svorky rozhodně nesundávám poprvé. Využívám svolení napustit si vanu a užívám si ji. Asi abych si kompenzovala stání veku s uslzenými tvářemi, snažím se vyjít z koupelny co nejkrásnější a nejupravenější. Když si oblékám jednu ze svých nejhezčích černomodrých krajkových souprav s podvazky, vidím na Milanovi, že se mi to povedlo. 

Podstatou část zbytku večera trávím na kolenou před křeslem. Milan mě hladí po vlasech a u toho kouká na televizi. Já na ni nevidím. Zato mám často v puse jeho penis a velmi pomalu ho kouřím a olizuji. Ruce mám u toho sepjaté za zády a v průběhu večera na ně dostanu pouta. Prý zejména z estetických důvodů. A jak si představujete večerní romantiku s Netflixem vy?