1. 5. 2021

Holka ze skříně

Také se vám týdny doma slévají v jeden? Teď je to tedy alespoň u mne lepší, protože konečně začalo být hezké počasí. Předtím ale bylo mým hlavním záchytným bodem pondělí, kdy jsem se vždy vypravila do svého bytu, abych si vyprala a nabalila nové věci na další týden. Ano, stále jsem u Milana a stále v režimu návštěvy, která za sebou musí nechávat co nejmenší stopu. Dnes ale nechci psát o běžných každodenních rituálech, ale naopak o tom, kterak mi Milan splnil jeden z mých snů.

Asi před týdnem mi Milan oznámil, že se k němu zastaví jeho dva dobří kamarádi, které osobně neviděl už více než rok (vlastně přiletěl téměř přímo do lockdownu). Ptala jsem se ho, jestli se mám na ten večer odklidit k sobě do bytu, ale řekl mi, že můžu zůstat. Potěšilo mě to, protože vlastně moc jeho kamarádů neznám a těšila jsem se, že se to změní. Celý den se moc nelišil od ostatních. Odpoledne jsem dostala menší výprask důtkami přes zadek a taky trochu přes kundičku, chvilku jsem měla na sobě svorky, ale nic, co by stálo za detailnější popis. 


Už začínám věřit, že mě dnes večer čeká normální návštěva, když si mě Milan volá. Myslím si, že mi chce říci, co si mám vzít na sebe, ale místo toho předním leží dálkově ovládané vibrační vajíčko a poměrně velký skleněný anální kolík. 

“Víš kam s nimi, že?”

“Ano vím,” odpovídám trochu zakřiknutě, “co si mám vzít na sebe?”

“Nic, vlastně se tady rovnou svlíkni.”


Lapu po dechu. Nevím co se bude dít dál a hlavou mi běží nejrůznější myšlenky. Jen doufám, že mě Milan nebude ukazovat nahou kamarádům. Nebo snad plánuje gangbang? Všechny moje plány, jak se stanu plnohodnotným členem jeho kruhu kamarádů, jsou pryč! Co teď? 


“Počkej tady!” vytrhne mě z úvah další příkaz. Milan zatím mizí za mými zády. Za chvilku mě volá do obýváku a já pořád netuším, co se bude dít. Přemýšlím, jestli se mám ptát. Jestli se vlastně můžu ptát. Jestli už je čas žadonit, že nechci být znásilněná jeho kamarády. Ale to by snad neudělal. Vždyť jsme o tom zatím vůbec nemluvili. 


“Stůj rovně!” 


Začíná mi svazovat provazem kotníky k sobě. To je přeci dobré znamení, kdyby mě chtěli ojíždět, neměla bych nohy u sebe! Postupně mám kolem nohou několik smyček, které mi je drží při sobě. Potom přichází na řadu provaz kolem pasu a mezi nohama. Tím, že jej Milan váže až poté, co mi svázal k sobě stehna, to nejde až tak dobře, ale bolí to mě, ne jeho. Samozřejmě nevynechá ani pár smyček pod a nad prsy, které stáhne k sobě, aby moje prsa vynikla. Já mezitím pořád doufám, že mě nebude chtít vystavovat kamarádům. 


Do pusy dostávám kuličkový roubík, ale ten je po chvilce nahrazen dnešními kalhotkami zajištěnými páskou přes pusu. Teprve teď Milan přede mnou otevírá komodu, kterou má pod televizí. Je celá vystěhovaná a mně už je to jasné. Moje vzrušení z neznámého potlačované strachem najednou propukne v plné síle. Už se nemůžu dočkat. Milan mě položí do komody na břicho. Nohy mám ohnuté v kolenou a kotníky přivázané k provazu vedoucímu mezi nohama. Jakmile se vzdálí moje paty od mého zadku, provaz se mi začne okamžitě zařezávat mezi pysky. Zápěstí mám za zády svázané k sobě a zároveň také ke kotníkům. Lokty mám k sobě svázané spíš volně a v celém kozelci jsem jen mírně prohnutá. Ještě než zavře dvířka od skříňky, vyzkouší ovládání vibračního vajíčka a funkčnost nouzového tlačítka, které mi dává do ruky. Potom mě nechá ve tmě.


Návštěva přichází


Ležím uvnitř komody v relativně pohodlném kozelci. Všimněte si v předchozí větě slůvka relativně. Kdybych ležela před Milanem venku v rámci mučení, určitě by některé provazy byly dotaženější. I tak ale nemám prostor k žádným výrazným pohybům a navíc je ani nechci pokoušet, protože na bocích cítím z jedné strany konec skříňky a z druhé její dvířka. Netuším, jak silně drží zavřené a nehodlám to zjišťovat pokusem. 


Konečně slyším mužské hlasy v předsíni. Vzrušením skoro zapomenu dýchat. Slyším, jak si sedají a z uspořádání pokoje je mi jasné, že ležím přímo v jejich zorném poli. Přistihnu se, jak trochu hýbu kotníky jen abych napínala provaz, který vede mezi mýma nohama. Tak moc mě to vzrušuje. Dokonce tak, že teď zpětně ani netuším, o čem se bavili, protože jsem se soustředila jen na to, jak moc jsem z celé situace vzrušená.


Těžko se mi odhaduje čas, ale můj tip by byl, že Milan poprvé zapnul vajíčko uvnitř mé pičky snad až v polovině návštěvy. Efekt to na mě ale má okamžitý. Jsem celou dobu tak nadržená, že stačí jemné vibrace a jsem na hraně orgasmu téměř okamžitě. Tou dobou už také moje svázání rozhodně není pohodlné. Svaly mě bolí, nohy se chtějí narovnat a tím zařezávají provaz hlouběji mezi mé pysky, bolí mě záda i prsa, na kterých jsem mám část váhy. Cítila jsem, jak se potím už předtím, než se začnu potit působením vajíčka ve své kundičce. 


Milan s vibracemi nejdříve šetřil, ale i tak se mu povedlo je dvakrát vypnout těsně před tím, než bych se udělala. Bohužel ani kouzla se zaříznutým provazem mi nepomohla. Nemůžu dělat žádné velké pohyby a navíc je vyloučeno, abych se soustředila čistě na své potěšení. Část mého mozku musí neustále kontrolovat mé dýchání, abych se neprozradila. 


Jak roste počet vypitých drinků a hlasitost rozhovoru, Milan nechává mé vajíčko zapnuté intezivněji a déle. Už to nedokážu kontrolovat a udělám se. Byl by to tak krásný orgasmus, kdybych u něj nemusela kousat do kalhotek v puse jen proto, abych nevydala ani hlásku. I tak si myslím, že to Milanovi neušlo, protože vibrace na chviličku ustávají. V zápětí se ale vrací zpět s ještě větší intenzitou. Snažím se hlavou potlačovat všechny vnější projevy uspokojení a tak je i druhý orgasmus trochu ochuzený. Potom mi dává Milan na chvilku pokoj a vrací se k mírným a kratším vibracím. 


Jen co mi zpomalí tep do přijatelných hodnot, uvědomuji si, že celé moje svázané tělo mě vlastně už opravdu nepříjemně bolí. Jsem zvyklá s tím bojovat tak, že se alespoň vzepřu v provazech, ale tady to nepřichází v úvahu. Tak ležím a trpím. Když na tváři ucítím slzy, vlastně jsem ani netuším, jak se tam objevily. Je to důsledek únavy ve spoutání nebo neuspokojivého orgasmu? Když píšu o neuspokojivém orgasmu, rozhodně tím nemyslím, že bych z celé situace nebyla stále vzrušená, protože, a to mi věřte, vzrušená na nejvyšší míru jsem celou dobu. Zároveň si ale čím dál víc přeji, aby návštěva už odešla. 


Trvá ještě dlouho, než se mi to splní. Milan sice opět pouští moje vajíčko a postupně přidává na intenzitě už od první zmínky o odchodu kamarádů, ale trvá snad věčnost, než přejdou od slov k činům. Snažím se vzrušení co nejvíce potlačovat, abych si mohla orgasmus užít tentokrát naplno a beze svědků. Vlastně na nic jiného nemyslím, jen že se nesmím udělat teď, protože si nejsem jistá, jestli mám dostatek sil, abych další orgasmus utajila. 


Konečně je slyším v předsíni. Úleva ve spojení s dlouho trvajícími vibracemi mi přinese krásný a intenzivní orgasmus. Nesmím sice stále křičet tak, jak bych chtěla, ale mohu si ho konečně užít a nechat projít celým tělem. Je to celé tak intenzivní, že jsem překvapená když Milan otevře dvířka od skříně. Ani jsem neslyšela kluky odejít a jeho se přijít zpět. 


Rozvazuje mě a zatímco dopíjí svůj drink, nechává se kouřit. Oba se už těšíme, až si něco podobného zopakujeme, protože to bylo skvělé. 

2 komentáře:

  1. Anonymní3/5/21 06:25

    To je příspěvek jedna báseň! Jeden z nejlepších. Diky. Luxorian

    OdpovědětVymazat
  2. Anonymní25/6/21 11:27

    ty jo. tak tohle se hodně povedlo

    OdpovědětVymazat