Minulý týden byl bohatý na zážitky, bohužel (hlavně teda pro vás) chudý na čas na psaní. Tento týden se zatím jeví obráceně, ale třeba se to ještě nějak zajímavě zvrtne. Dnešní zápisek do blogu bude o takové středeční "rychlovce", snad se vám bude líbit tak jako mně.
Na večerní mučení jsem myslela celý den, takže bylo dost času si všechno pečlivě naplánovat. Ze školy jsem se měla vrátit později a protože jsem druhý den chtěla být odpočatá, kratší doba mučení byla tentokrát výhodou. Inspiraci k němu jsem našla v jednom moc pěkném mailu od Petra a jako vždy přidala i něco od ostatních a od sebe. Většinou se snažím užít si už přípravy a tak jsem i nyní začala tím, že jsem si obula boty na vysokém podpatku, připnula obojek a sundala si vše kromě spodního prádla. Ze všeho nejdříve jsem si připravila únikový plán. Ten mám téměř vždy, ale málokdy o něm píšu, protože mám pocit, že do příběhu nepatří, navíc já na něj ve většině případů vůbec nemyslím.
Dnes jsem si za místo konání opět vybrala koupelnu. Čajové svíčky jsem ale vyměnila za dvě klasické a připevnila je tak, aby byly vodorovně a tvořili jakési V s knoty od sebe. Těsně před konec každé svíčky jsem přivázala provázek. Klíček na karabince jsem navlékla tak, že pokud se alespoň jeden konec provázku přehoří nebo se svíčka pod ním roztopí, budu volná. Na vrchní trubku žebříkového radiátoru jsem si připravila mechanismus, který nechá provaz prokluzovat jen jedním směrem. Vzala jsem rozporku na kotníky a přivázala ji k dolní části toho samého radiátoru a zároveň k umyvadlu na druhé straně, aby s ní nešlo pohybovat ani vzad ani vpřed. Nyní přišel čas sundat si všechno prádlo a poté přivázat kotníky na jehlách k té rozporce, takže jsem stála čelem k radiátoru a asi 40cm od něj.
Vzala jsem provaz procházející utahovacím prstencovým mechanismem a protáhla si ho zezadu mezi nohama a omotala si ho kolem pasu. Teď už mi zbývalo pár závěrečných úkonů. První v řadě byl kuličkový roubík. Druhé potom svorky se závažíčky na bradavky. Docela bolely už od začátku, tak jsem se snažila moc už další věci neprodlužovat. Rychle jsem zapálila svíčky nad sebou a uvázala provaz do oka obojku. Předklonila jsem se a jeho druhý konec uvázala co nejvíce natěsno k rozporce mezi kotníky. Zatímco jsem jednou rukou ještě trochu urovnávala provaz, aby se zařezával do kundičky tím správným způsobem, druhou rukou jsem ho zároveň utahovala a nutila sama sebe mít zadek co nejvíc vystrčený. Potom jsem už jen vložila zápěstí do připravených pout a zamkla ho v úrovni spodní příčky radiátoru. Závěrem spoutávání bylo postupné vytahování provazu vedoucího mou pičkou, jeho volný konec ležel v dosahu mých spoutaných rukou a tak jsem jej mohla utahovat až na nejvyšší možnou míru. To už ale začínaly první kapky dopadat na mou do výšky trčící prdel.
Musím přiznat, že moje pozice byla již po chvilce krajně nepohodlná. Bolely mě záda a nohy, protože jak jsem se snažila ulevit kundě, stála jsem většinu doby i v podpatcích na lehce na špičkách. Pokaždé, když jsem jim chtěla alespoň trochu nohám, provaz se mi zařízl mezi pysky tak bolestivě, že jsem jen sykla a rychle znovu zatínala lýtkové svalstvo. Vosk dopadající na můj zadek zpočátku stékal na záda. Tam dost pálil, mám pocit, že mnohem víc než na zadku. Občas mě kapky vosku tak překvapily, že jsem sebou škubla. To byla ovšem zásadní chyba, o které mě informoval nejen provaz mezi nohama, ale i bradavky, jejichž závaží se bolestivě rozhoupalo.
Jak postupoval čas, bylo stále těžší udržet se tak, abych neměla pocit, že si právě rozřezávám svoji ještě od minula zuboženou dírku. Když dopadla první kapka vosku tak, že se nerozjela na záda, ale mezi půlky, překvapilo mě to tolik, že jsem sebou trhla a kdybych neměla roubík, možná by už sousedi volali policii. Abych nepsala jen o bolesti, ale i o ponížení, kromě na všechny strany vystrčeného zadku se na něm podílel i kuličkový roubík. Kolem něj už se začaly hromadit sliny a pomalu vytékat a protože jsem měla hlavu v dost nestandardní poloze, občas jsem si poslintala vlastní obličej. Kapky postupně začaly stékat po zadku dolů směrem ke stehnům, některé po jejich vnitřní straně a pár si jich našlo i bolestivou cestu do mé zařízlé píči a na pysky. Tou dobou mě ale už tak bolelo tělo a hlavně nohy, že jsem nebyla ani malými pohyby usměrňovat dopadající vosk.
Dokonce se mi nohy ke konci začali třást a podlamovat. Vždy jsem při tom pocítila novou dávku neskutečné bolesti mezi pysky. Naštěstí takto vysílená jsem nestála dlouho, ozval se cinkot dopadajícího klíčku a já si ho rychle přitáhla a postupně se vysvobodila. Abych vám přiblížila, jak moc ten provaz bolel, musím napsat, že v porovnání s ním jsem na závažíčka na bradavkách téměř zapomněla. Vosk jsem ze sebe tentokrát sundala téměř bezbolestně a potom se chystala spát. Na vaše mnohé návrhy jsem se rozhodla, že si orgasmus nedopřeji a musím přiznat, že ač unavená, měla jsem s tím při usínání dost práce:-)
Tento týden jsem si dala v podstatě pauzu od selfbondage (když nepočítám třeba kolíčky na těle při psaní článků), ale rozhodně už spřádám plány, co se sebou provedu.
Žádné komentáře:
Okomentovat