3. 5. 2011

Velikonoce


Velikonoce nijak zvlášť neslavím, ale ani se jim nevyhýbám. Protože město, kde bydlím, má mnohem blíže k vesnici než k velkoměstu, pár kluků připravených mi napráskat jsem očekávala. Protože jsou to bohužel/bohudík kluci rozumní, nedal se čekat žádný spankingový zážitek. Zpestřit jsem si to tak musela sama. Ale dnešní zápis bude hlavně o věcech, které se děly potom.
Nejdřív však dokončím líčení svých Velikonoc. Už předem jsem zavrhla možnost nějakých velkých experimentů pod sukní. Občas se totiž najde výtečník, který ji chce nazdvihnout a šlehat přímo na zadek. Vybrala jsem si proto pěkné, ale dostatečně zakrývající bílé kalhotky s trochou krajky. Pod ně ale nikdo neuvidí a tak do kundičky putovaly venušiny kuličky a do análu můj vlastní výrobek - dvě kindervajíčka na šňůrce, která mají uvnitř různé drobnosti, aby trochu hrkaly. Bradavky jsem nakonec nechala volné, nepřišla jsem na žádný způsob, který by mne nevystavoval docela vysokému riziku znemožnění před polovinou rodného městečka. Částečně jsem si to ale vynahradila tím, že jsem do svých botek na podpatku vlepila pod chodidlo tvrdá zrnka rýže.

Byla jsem celá nedočkavá, až přijdou první koledníci. Když se ukázali, moje předtuchy se naplnily. Už cestou ke dveřím jsem cítila rostoucí vzrušení. Rozhodně bych jej nepřipisovala pohybu kuliček. Příčina byla totiž spíš v mé hlavě. Představovala jsem si to ponížení, kdy budu šlehána kamarády přes zadek a přitom jen já budu vědět, že mám obě dírky plné a navíc stojím špičkami na rýži. Celé dopoledne jsem se tak pohybovala po domě a na oko utíkala před koledníky velmi vzrušená, ale za celou dobu jsem se orgasmu ani nepřiblížila. A to přestože jsem cítila pohybující se venušiny kuličky a zároveň mě ponižovaly vajíčka v zadku a bolela chodidla od rýže v botkách. Chyběl akorát zmalovaný zadek a Velikonoce by byly dokonalé.

Když odešel poslední koledník a my se chystali k obědu, chtěla jsem zajít do svého pokoje a rychle si k orgasmu pomoci, ale nakonec jsem se rozhodla využit toho, že jsem už několik hodin "rozdrážděná" a pokračovat bez orgasmu celou dobu, než se dostanu do Prahy. Po obědě jsem měla asi hodinku čas, než mě vyzvednou kamarádi a půjdeme na tradiční velikonoční výlet. Všechna moje trýznidla byla stále na svém místě a mě napadlo, že si čekání ještě trochu zpestřím. Protože jsem neměla moc času na přípravu a kamarádi nebývají zrovna přesní, nepřipadal časový zámek moc v úvahu. Musela jsem se tedy spolehnout sama na sebe a na to, že vydržím, co si nařídím.

Rozhodla jsem se, že využiju svých bolavých chodidel a jakmile jsem zamkla dveře do pokoje, přichystala jsem si ty nejvyšší podpatky, které jsem měla doma a do nich dala na radu jednoho milého čtenáře rozvinuté a sešlápnuté drátěnky na nádobí. Rychle jsem zajistila své nohy v botách a pokračovala na kotnících, které jsem svázala k sobě. Potom jsem rychle udělala pár smyček pod a nad koleny. Sundala jsem si tričko i podprsenku a uvázala si tu provazovou, do pusy šel roubík a od něj provázek ke stolu. Od stropu jsem spustila provaz na ruce, na počítači dala do playlistu své oblíbené klipy od chimerabondage, na bradavky připnula kolíčky a ruce rychle vytáhla svázané k stropnímu lustru. Takto jsem měla stát celou hodinu. Od roubíku jsem vedla ten provázek právě tak, abych se, pokud budu chtít stát rovně a pohodlně, musela dívat na monitor počítače.

Uběhlo snad jen pár desítek vteřin a holka na videu snad ani nezaklapla pouta a já už byla téměř ve varu. Celé vzrušivé dopoledne se ve mně mísilo s nově začínající bolestí bradavek i další dávkou pro má chodidla. Takto jsem tam stála celou hodinu. Bolest bradavek a chodidel spolu s filmy a kuličkami v mých dírkách ve mně rozmíchávaly orgasmus, ale nebylo nic, co by šlo na oheň přiložit, aby k němu opravdu došlo. Po půlhodině už jsem byla dokonale frustrovaná a mé vzrušení začínalo opadat, jenže vždy se na obrazovce začalo dít něco, co mě znovu dostalo těsně pod vrchol. Z bolestivého a hlavně psychicky mučivého balancování pod hranou orgasmu mě vytrhlo až prozvonění mobilu - domluvený signál, že za asi deset minut vyrážíme. Uvolnila jsem si ruce a vypnula video. Rychle jsem si strhla kolíčky z bradavek a přestože se dostavila velká bolest, vyvrcholení už asi definitivně někam zmizelo. Rozvázala jsem si nohy, které začínaly trochu bolet ze stání na podpatcích. Nejhůř na tom byla samozřejmě chodidla, obzvláště ta část, na které stojíte, když máte podpatky a pod kterou byly drátěnky. Nakonec jsem si vyndala i roubík.

Pohledem z okna jsem se s radostí ujistila, že venku je větrno a asi bude i trochu zima. Alespoň si budu moci vzít oblečení, které zamaskuje moje sebemučení. Rozhodla jsem se tedy nechat provazovou podprsenku na místě a jen jí pořádně přitáhnout. Na nohy jsem si oblékla silonky pod kolena (mimochodem asi nejvíce asexuální část mého šatníku) a do nich pěkně pod chodidla dala spoustu tvrdé rýže. Přes ně ještě přišli normální ponožky a potom při odchodu pohorky. Nakonec přišel na řadu i provaz mezi nohy. Tentokrát ale ne od pasu, ale přímo od té utažené podprsenky. Protáhla jsem ho pod kalhotkami tak, že byl při sezení pohodlný, ale když jsem se narovnala, nebo dokonce šla, dost nevybíravě se mi zařezával do kundy. Obě moje hračky zůstaly samozřejmě stále uvnítř, obzvlášť vajíčka v análu mi působila velmi nemilé pocity. Stačilo se už jen doobléknout do outdoorových věcí a vyrazit k autu, které už čekalo venku.

Cesta autem uběhla možná až moc rychle. Jakmile jsem totiž vystoupila a narovnala se, provaz se mi bolestivě zařízl mezi pysky cítila jsem, jak se mi tím utahují i smyčky kolem prsou. Než si všichni vyndali z aut co potřebovali, snažila jsem se ležérně se opřít o strom a dát tak odpočinout jak rozkroku tak chodidlům. Ač normálně všechny popoháním, abychom už vyšli, dnes jsem to rozhodně v plánu neměla a možná právě proto všichni už za minutu stáli připraveni vyrazit. Trasa je už téměř tradiční a tak se naše skupina (4 holky a 7 kluků mezi dvaceti a pětadvaceti) vydala bez dlouhého plánování vzhůru do kopců. Po pár krocích jsem byla opět naplno vzrušená. Prozíravě jsem však na provazu mezi nohama neudělala uzel a tak pravděpodobnost, že bych se jen tak mimochodem udělala se zdála být docela malá.

Dokud se šlo do kopce, bylo vše ještě docela příjemné. Kroky byly takové, že se provaz téměř nezařezával a tak jsem hlavně cítila venušiny kuličky a rýži pod chodidly. Když se ale postupně stezka narovnala, moje kunda dostávala pořádně zabrat. Navíc jsme šli celá skupinka pohromadě a musím přiznat, že mě velmi vzrušovaly myšlenky na to, jak jsem uprostřed ostatních takto skrytě mučená a ponížená. Ona pravděpodobnost orgasmu se teď už tak malá nezdála, ale když jsem měla pocit, že by se mohl blížit, pořádně jsem se narovnala a provaz se mi zařízl tak bolestivě, že jsem měla co dělat, aby na mě nebylo nic poznat. Když jsme konečně došli na vyhlídku, měla jsem pocit, že musím mít svou pičku snad úplně rozedřenou. Do chodidel mě píchala rýže a možná naštěstí spíše psychicky na mě působily věci v dírkách (obzvlášť ten pitomý vyplněný anál) a podvázaná prsa.

Cesta zpět k autům pro mě byla hotové inferno. Nenáviděla jsem se za všechny své nápady. Za poskakující kuličky v pičce, za vajíčka v análu, za naběhlá prsa mezi provazy, za rýži v botách a hlavně za ten prokletý provaz. Každý krok měl jednotný rytmus - rýže, zhoupnutí kuliček, provaz snad až v žaludku a zatahání za prsa. Vždy když už jsem myslela, že jsem si zvykla, delší nebo kratší krok to narušil. Navíc ke všemu uprostřed mých kamarádů, dokonce během rozhovorů s nimi! Do toho všeho to proklaté vzrušení z ponížení. I teď jsem cítila, jak jsem vlhká a rozhodně to nebylo tím, že začalo trochu pršet. Na konec výletu jsem se těšila jak nikdy. Byla bych i běžela, kdyby to nebylo ještě mnohem bolestivější. Když jsem konečně usedla do auta, byla jsem skoro v ráji.

Doma jsem okamžitě zkontrolovala svojí kundičku, přestože byla od provazu celá červená, nikde nebyla rozedřená ani spálená. Měla jsem z toho obrovskou radost, mimo jiné to totiž znamenalo, že můžu dál pokračovat ve svém dnešním mučení bez orgasmů (navíc jsem si vyzkoušela, že mohu být s provazem mezi pysky opravdu drsná). Opět jsem tedy utáhla provaz a přes něj si přetáhla již dost vlhké a vonící kalhotky. Oblékla jsem si samodržící punčochy a navzdory chladnému počasí krátkou sukni. Pro jistotu jsem rozvázala svojí provazovou podprsenku a cítila, jak se mi krev vrací tam, kde už dlouho nebyla. Jakmile se vše vrátilo aspoň trochu k normálu, znovu jsem si podvázala prsa. Tentokrát to nicméně bylo mnohem bolestivější. Abych svým ňadrům dopřála ještě více, vzala jsem si jen hrubý svetr a přes něj sáčko. Do bot jsem tentokrát rýži nedávala, ale vybrala jsem si jedny už téměř zapomenuté. Jsou sice krásné a mají i docela vysoký podpatek, jsou mi ale malé. To se teď však náramně hodilo a tak jsem si v nich vykračovala na nádraží.

Nebudu tu popisovat, jak špatně se mi šlo, protože to by stačilo jen opsat slova z odpoledního výletu, ale přejdu rovnou k cestě vlakem. Naštěstí jsem přišla včas, takže jsem si mohla v lokálce sednout a nejvíc tak trpět ponížením především z vajíček v análu. Po přestupu do rychlíku bylo vše přesně jak jsem čekala. České dráhy evidentně překvapilo, že po volném pondělku pojedou všichni večer do Prahy a tak na mě zbylo jen místo v uličce. Musím přiznat, že moje masochistické já v to doufalo. Musela jsem stát v těch malých botách, které mě tlačili (navíc chodidla jsem taky neměla nejčerstvější), pokud jsem se nechtěla hrbit, provaz se mi zařezával hluboko do pičky a uvnitř mne jemně při jízdě vibrovali kuličky. Opět jsem byla velmi vzrušená a opět, jako celý den jsem věděla, že to na orgasmus stačit nebude. Minule byl totiž ten provaz mezi nohama trochu volnější a víc tudíž masíroval poštěváček, než aby se ho snažil rozmačkat. Cesta byla dlouhá a úmorná. Občas už opadávalo vzrušení, ale jen co jsem si uvědomila, v jak kompromitující jsem situaci, bylo hned zpět.

Do metra jsem vstupovala už znatelně unavená z celodenního mučení. Moje pička úplně žhnula od provazů, já se styděla a zároveň na sebe byla i trochu pyšná, že jsem vydržela tak dlouhou dobu s něčím v análu. Nohy mě bolely od stání ve vlaku, hlavně lýtka a prsty, které se nemohly poskládat do menších střevíčků. Naštěstí venku už byla tma a metro bylo relativně prázdné. Když jsem vystoupila na své stanici, nešla jsem na autobus, ale rozhodla se jít do bytu pěšky. Mám to asi deset minut svižné chůze, ta ale dnes nepřicházela v úvahu. Zato v realitu přecházel můj plán. V prvním tmavším úseku, kam není moc vidět, jsem zastavila a sundala si už ani ne moc vlhké, ale dokonale vonící kalhotky. Ty jsem si vložila do pusy. Z batohu jsem vyndala připravenou izolepu a přelepila si jí ústa. Protože bylo chladno, mohla jsem mít šátek kolem krku až pod nos a nikdo by tak nic nepoznal. V batohu byly také kolíčky. Ty okamžitě putovaly po třech na každý zmučený pysk. Takové ty malé sponky na vlasy jsem zase připnula na naběhlé bradavky. To bolelo pravděpodobně nejvíc snad z celého dne. Takto jsem vyšla na závěrečný úsek své cesty.

Když jsem míjela prvního člověka, studem jsem se málem propadla. Obzvlášť velmi použité kalhotky v mých ústech byly velký útok na mou hrdost. Každý krok neskutečně bolel, protože kolíčky na kundičce nepřišly na čerstvou kůži, ale na již předem masírovanou provazem. Ten teď občas při svém pohybu zavadil o některý z nich a způsobil tak ještě větší bolest. Minimálně stejně nepříjemnosti se odehrávali na mých bradavkách. Svetr s každým mým pohybem pohyboval i sponkami na nich a napsat, že bolestivě vůbec nevystihuje moje pocity. Posledních pár stovek metrů před vchodem do bytu jsem šla až děsivě dlouho. Chtěla jsem to mít sice co nejrychleji za sebou, ale každou chvilku jsem se zastavovala a přemlouvala k dalšímu kroku.

Když za mnou konečně zaklaply dveře, nemohla jsem se dočkat, až se udělám. Chtělo to ale něco stylového. Však jsem to také plánovala skoro celou cestu vlakem. V pokoji jsem se svlékla a nechala na sobě pouze punčochy a boty. Z análu jsem vyndala vajíčka, ale abych se ještě víc ponížila, vyměnila jsem je za nenáviděný anální kolík. Venušiny kuličky jsem také vytáhla a pomocí lepící pásky jsem je přilepila přímo pod svůj nos. Lehla jsem si na záda a do své nadržené kundy jsem zavedla svůj největší vibrátor. Přestože jsem byla prakticky celý den vzrušená a uvnitř jsem měla kuličky, jeho zavádění trochu bolelo. Zafixovala jsem ho na místě, pustila na plné obrátky a během pár sekund přišel můj vytoužený první dnešní orgasmus. Nevím jestli za to mohlo ponížení z análního kolíku, kalhotek v puse a čichání vlastních šťáv, bolest od sponek a kolíčků, nebo nejpravděpodobněji celý den, kdy jsem byla nadržená, jak děvka, ale nejen první, ale i druhý a třetí orgasmus byly nebývale silné.

Jen co jsem se z nich trochu vzpamatovala. Rozvázala jsem všechny provazy, za obrovské bolesti sundala zejména sponky z bradavek, ale i kolíčky z pysků, vyndala vše co mělo být vyndáno a dala si slastnou koupel a po ní se svalila do postele. Byl to dobrý den a já plánovala, co vyvedu v týdnu...

1 komentář: