29. 10. 2014

Dovolená - den 3.

Den 3.

Na pondělí jsem se těšila, měl totiž dorazit Milan. Domluveni jsme byli až někdy k večeru a tak jsme den začaly pohodovou snídaní a plánováním cyklovýletu. Už na něm jsem měla být podle Milanových instrukcí připravovaná na jeho příjezd a tak jsem byla zvědavá, co všechno Lenka vymyslí.

Začalo to tím, že jsem si měla vzít tanga a až přes ně cyklistickou krátkou sukni včetně cyklistické vložky. Podprsenka byla podle očekávání zakázaná. Překvapilo mě ale, že jsem nebyla nijak mučená už při vyjetí od chaty. Bylo mi jasné, že k tomu dojde, jen jsem se (pro jistotu jen v duchu) podivila, že se nezačíná hned. Každopádně jsem naskočila a vyjela vstříc první kopci. Na kole jezdím docela často a napadlo mě, že zkusím Lenku trochu utahat, aby neměla energii na nějaké velké mučení.


To se mi ale ihned vymstilo. Jakmile mě Lenka dojela, musela jsem zastavit a na tváři jsem jí viděla, že to zadarmo nebude. "Původně jsem tě chtěla nechat ve stoupání v klidu, ale když máš tolik sil, začneme hned!" pronesla výhružně. Musela jsem si sundat cyklistickou vložku a mít tak pod sukýnkou, která je spíš jen na efekt, pouze černá tanga. Dostala jsem také pod dres kolíčky na každou bradavku. Myslím, že pokud by mě někdo pečlivě pozoroval, musel by si toho všimnout, snažila jsem se tak, když jsme někoho míjely, být co nejvíce předkloněná, aby dres nebyl příliš upnutý.

Samozřejmě mě bradavky bolely, když jsme vyjely na hřeben. Lenka ale nevypadala, že by se chystala zastavovat. Až najednou sjela trochu z cesty na místo, které bylo dobře ohraničené keři a kam nebylo moc vidět. Vytáhla z batohu provaz a ruce i boky mi přivázala k jednomu vyššímu keři. Přes halvu mi navlékla mou cyklovložku, takže jsem nic neviděla. Potom se jen ozval známý svist a během zlomku sekundy dopadla na můj zadek první rána důtkami. Moje mučitelka mě vůbec nešetřila a moje prdelka byla čím dál tím citlivější. Už jsem se v duchu radovala, že mám všechno za sebou, ale to jen Lenka čekala, až projedou kolem lidé aby mohla nerušeně pokračovat dál. Závěr výprasku byl už docela tvrdý a já měla dost práce, abych zůstala potichu a nepřivolávala nechtěnou pozornost. Lenka se soustředila pouze na zadek, ani jedna rána nedopadla na stehna, takže mě alespoň uklidňovalo, že stopy nikdo neuvidí.

Mýlila jsem se ale v tom, že to bude Lence stačit. Musela jsem se posadit na kolo, což samo o sobě po výprasku nebylo moc příjemné, a zatímco jsem se na místě držela kmene, abych nespadla, Lenka na každý můj pysk pověsila svorku se závažím a pod sedlem je spojila, abych nemohla spát. Lehce mě roztlačila a já vyjela znovu na hlavní polní cestu po hřebeni. Naštěstí cesta moc neměnila sklon, ani na ní nebyly žádné terénní nástrahy, takže se v sedě jet dalo. Zadek mě sice bolel, ale mnohem horší bylo pohupující se závaží na pyscích. Sukýnka naštěstí vše skrývala pod sebe a kolíčky už jsem neměla, takže se mi alespoň ulevilo od strachu z odhalení.

Když konečně po mnoha kilometrech začal les, Lenka mi dovolila zastavit se, opřít se jednou rukou o strom a druhou si sundat závaží. Potom mě ale odvedla dále od cesty a mě bylo jasné, co bude následovat. Roztáhla mě do X mezi dva stromy a začala s výpraskem bičíkem. Tentokrát střídala prdel s kundou a já se při jedné ráně neudržela a trochu vyjekla. Lenka neváhala ani vteřinu a do pusy mi jako roubík nacpala moje propocená tanga. Potom pokračovala nemilosrdně dál a já se zmítala mezi stromy, co mi provazy dovolily. Konečně jsem uslyšela "To by stačilo, vyndej si kalhotky a znovu si je obleč." a provazy se uvolnily. Nemám ráda oblékání kalhotek, které sloužily jako roubík a když se na mě u toho ještě někdo dívá, je to velmi ponižující.

Cesta se stáčela dolů a tak jsem byla ráda, že můžu kolo normálně ovládat a nemusím na něm jen sedět. Fakt, že mi nic neviselo na bradavkách Lenka konstatovala pragmatickým "k čemu by bylo, zničit ti prsa hned ze začátku" a já jí dávala za pravdu. Vlastně by to byla skoro až idylka na kolech, kdyby mě tak strašně nebolel zadek a kundička, které se zmalované dotýkaly příliš tvrdého sedla.

Postupně se terén vyrovnával, až jsme se dostaly do městečka pod naší chatou, kde jsme se před výšlapem řádně posilnily. Myslela jsem si, že už mám všechno mučení za sebou (on i výšlap nahoru do kopce by se dal považovat za dostatečně sadistický, jak jsme se u oběda shodly s Lenkou), ale mýlila jsem se. Jakmile se bylo kde alespoň trochu schovat, musela jsem zastavit a zatímco jsem se držela stromu, Lenka mi na každý pysk připnula 4 kolíčky a pod sedlem je svázala tak, abych se nemohla postavit. Měla jsem dvě možnosti, buď vyjet celý kopec v sedle, nebo si někde po cestě kolíčky strhnout pohybem ze sedla. Rozjela jsem se a snažila se šetřit síly do prudších pasáží. Až když na kole opravdu musíte sedět, uvědomíte si, kolikrát si pomáháte drobným poposednutím nebo přišlápnutím ve stoje. Držela jsem se docela dlouho, ale nakonec mě kopec porazil. Věděla jsem, že se musím zvednout dostatečně prudce, ale přestože jsem se o to snažila, bolest strhávaných kolíčků byla velká a měla dost co dělat, abych se udržela na kole.

Po sprše a troše relaxu u bazénu jsme si znovu pročetly Milanovo zadání a začaly pomalu chystat všechny potřebné věci. Zavolala jsem Milanovi, abych zjistila, za jak dlouho přijede a zjistila, že je právě nejvyšší čas začít. Svlékly jsme se a začaly s vázáním. Já si uvázala velmi těsnou provazovou podprsenku a nohy si pevně k sobě svázala v kotnících, pod koleny a kolem stehen. Potom jsem si opatrně lehla na zem tak, abych pod svázanými prsy měla rozsypané kamínky. Nebylo to nic příjemného, ale já musela pokračovat a zaslepit si oči páskou. Potom nastoupila Lenka a svázala mi ruce za zády - vždy zápěstí k lokti druhé ruky a to celé k provazové podprsence.

Sama se potom svázala tak, že seděla opřená o trám, ke kterému měla přivázaný pas a hrudník. Nohy měla roztažené a ke každému palci vedla šňůrka, na jejímž druhém konci byl kolíček na jejích bradavkách. Kolem pasu měla uvázaný provaz, který zezadu protáhla pod sebou a mezi pysky. Tento provaz napojila přes oko ve střešním trámu k mým kotníkům tak, že jsem byla propnutá a velká část mé váhy se soustředila na má svázaná prsa ležící na kamínkách. Hmotnost mých nohou jí zase zarývala provaz hluboko a bolestivě mezi pysky. Obě jsme měly roubíky a zavázané oči a s napětí poslouchaly, jestli se neblíží auto s Milanem, který nás osvobodí. (Pro ty, kteří mají obavu o naši soudnost a bezpečnost - náhradní plán pro vyproštění jsme měly jako obvykle připravený.)

Podle toho, co roubík pustil ven to Lenka neměla vůbec jednoduché, ale moje prsa také slušně trpěla. Kamínky se zarývaly pocitově čím dál hlouběji, ale to samé by se dalo napsat i o provazu mezi Lenčinýma nohama. Za dobu svázání jsem v dálce slyšela několik aut, ale jen jedno dojelo až k naší chatě a zastavilo před ní. Srdce mi tlouklo jak o závod, těšila jsem se na Milana, těšila jsem se i až mě vysvobodí, ale zároveň ve mě hlodaly pochybnosti - co když dorazil někdo jiný? Konečně jsem ucítila jeho parfém. Byla jsem si už skoro stoprocentně jistá, že je to od. Místo jediného slova jsem ale zaslechla zvuk MagicWandu. Za chvilku začala Lenka vzdychat vzrušením. Já stále nic, dva týdny půstu a zatím jen dokola slyším, jak si užívá Lenka.

Při prvním orgasmu jí Milan strhl kolíčky z bradavek. Magic Wand přivázal tak, aby se mu Lenka nemohla vyhnout a začal se soustředit na mě. Nejdříve mě začal šlehat bičíkem přes chodidla. Zpočátku zlehka, ale postupně přidával na intenzitě, až jsem se začala svíjet, což Lence asi dost znepříjemnilo orgasmus a mě pořádně pomučilo prsa na kamínkách. Milan ale nepřestával a mně pod páskou vytryskly slzy. Až když jsem už řvala do roubíku, přešel postupně na lýtka. Dával si pořádně záležet aby mi způsobil co největší bolest, pokračoval pak stehny a nakonec zadkem. Rány rozkládal tak, aby se vyhnul modřinám, ale abych opravdu trpěla.

Když byl s výsledkem výprasku spokojen, uvázal mi ještě něco u kotníků a za ně mě vytáhl až nahoru k trámu. Vysela jsem hlavou dolů za nohy, stále s páskou přes oči a roubíkem. Milan si zatím bolestivě hrál s mými prsy a potom na každou bradavku nasadil svorku s těžkým závažím. Vyndal mi roubík a do pusy mi vsunul svůj penis. Pochopila jsem okamžitě a začala ho kouřit, jak nejlépe to v dané situaci šlo. Brzy se udělal a já měla dost co dělat, abych se s jeho semenem dokázala vypořádat. Potom se ke mě naklonil, políbil mě na tvář a pošeptal mi: "Ahoj, lásko." Tak málo stačilo a já málem plakala znovu, tentokrát dojetím.

Spustil mě dolů, odvázal mi jednu ruku, stejně tak Lence a nechal nás, ať se osvobodíme samy. Po sprše jsme se při západu slunce všichni sešli v přístřešku na grilování, kde Milan připravoval výborné maso a probírali různá témata včetně toho, co jsme tu zatím s Lenkou dělaly. Hovor se stočil také na to, jak se cítím, když je tu Milan a třeba jsme obě s Lenkou nahé a svázané. Je pravda, že mi zpočátku ta představa přišla docela nepříjemná, ale třeba dnes jsem to tak vůbec nevnímala. Takže nakonec jsme se shodli, že víceméně nebudeme měnit předběžnou dohodu a chování Milana a Lenky se bude řídit následujícími pravidly:

1) Žádný klasický, anální ani orální sex. Milan nebude Lenku lízat a ona jeho kouřit ani honit.
2) Milan klidně může Lenku vzrušovat a vodit k orgasmu pomocí jakékoliv hračky.
3) Milan může Lenku tahat za bradavky či pysky.
4) Milan může Lenku dráždit prsty, mačkat jí prsa, nebo kousat bradavky, já to ale neberu až tak v pohodě a je to pro mě spíš trochu ponižující.

Večer jsem se těšila na sex s Milanem, ale on se nechal jen vykouřit, svázal mi ruce za zády a kotníky k noze postele a nechal mě spát na koberci vedle postele.

11 komentářů:

  1. Doufám, že vaše dovolená měla aslepoň čtrnáct dní :-)

    OdpovědětVymazat
  2. takle to číst je super - ale teda já bych tohle nezvládla, jsem hrozná žárlivka :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem taky žárlivka, on ten časový odstup trochu pomáhá, že to z toho možná není tolik cítit :-)

      Vymazat
  3. Takže Milan už je "oficiálně" tvůj pán a milenec? Zatím jsi vždycky říkala, že váš vztah je jen účelový a občasný

    OdpovědětVymazat
  4. Anonymní9/11/14 17:54

    Vpravo v boxíku "o mně" píše, že "Přítele, pána a dokonce ani přítelkyni nemám a momentálně ani nehledám."

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Úplně jsem zapomněla, že něco takového visí na blogu, musím to aktualizovat

      Vymazat
  5. Dovolená už asi skončila... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dovolená ano, psaní snad ne ;)

      Vymazat
    2. Anonymní3/12/14 15:49

      Kdy se můžeme těšit na pokračování?

      Vymazat
  6. Nebo spíš je teď blogová dovolená zase :)

    OdpovědětVymazat