24. 3. 2020

Výchova pro všechny případy I.


Koncem minulého týdne a během víkendu se v hlavě jednoho z mých mailových přátel zrodil plán na mou výchovu pro případného příštího pána, který jsem spolu doladili a já jej začala v pondělí plnit. Protože co jiného dělat, když se nedá nic dělat.
Začala jsem tím, že jsem se samozřejmě řádně upravila a namalovala. Oblékla jsem si podprsenku, tanga a podvazkový pás z jednoho černého setu se zlatými prvky. Punčochy jsem zvolila černé s pruhem vzadu a lodičky jsem vybrala také černé na asi 10cm podpatku.

Vybrala jsem si docela masivní obojek z černé kůže a dokonce jej na krku zamkla. Nesundám ho až do čtvrtečního rána. Na zápěstích i kotnících jsem měla černá kožená pouta, vždy spoutaná k sobě na 20 cm.

Jako první jsem se pustila do každodenního rituálu na rozehřátí. Vytáhla jsem prsa z podprsenky a nacvakla na ně svorky. Podobně dopadly i pysky od kundičky. Na pysky jsem zavěsila 300g závaží a na bradavky 200g. Mým úkolem bylo zvednout ze země 10x závaží na kundičce. To mě myslím dostatečně nastavilo do správné nálady. Zvlášť když jsem si potom musela svorky odepnout a opět se upravila za dámu v prádle.

Na špičkách


Moje dámičkovství netrvalo dlouho. Do pusy jsem vsunula dildo a řádně ho dotáhla. Navíc jsem si přes hlavu přetáhla i svoje kalhotky. Sundala jsem podprsenku a na prsa a 40 kolíčků spojených po 20 provazem. Potom jsem si stoupla nad provaz mezi radiátorem a dveřmi, který se mi zařezával mezi pysky. Abych z něj nemohla slézt, musela jsem si připnout svorky a spojit je pod provazem. Nakonec jsem si dala pouta na zápěstí a do rukou vzala půlkilogramové závaží napojené na provázek od kolíčků a spustila časovač.

Naproti sobě jsem postavila zrcadlo a teď v něm mohla krásně pozorovat své utrpení. Protože jsem měla na nohou lodičky, nemohla jsem si příliš stoupnout na špičky a ulevit si tak od zařezávajícího se provazu. Ze začátku nejvíc bolely svorky na pyscích, ale jak čas postupoval, kolíčky se také přihlásily o slovo. V zrcadle jsem viděla, jak se začínám postupně vrtět, abych trochu protáhla nohy v lodičkách, ale tím jsem si jen způsobovala více bolesti od provazu. Ponižující bylo sledovat, jak kolem dilda slintám do kalhotek přetažených přes hlavu.

Po nekonečných 2 hodinách jsem si konečně mohla sundat svorky, povolit provaz mezi nohama a postupně sundávat kolíčky z těla. Několikrát mě přitom napadla kacířská myšlenka, jestli by nakonec nebylo lepší je strhnout najednou a mít klid, než prožívat 40 bolestí. Ke strhnutí jsem ale nenašla odvahu, tak bylo rozhodnuto. Nakonec mučení jsem ještě vytáhla roubík a kalhotky vlhké od slin si znovu oblékla. Vzala jsem si také podprsenku a šla se naobědvat.

Vyplněná


Po obědě přišel čas na trénink mých dírek, to kdybych opět někdy měla pána, abych byla připravená. Svlékla jsem si zase kalhotky a podprsenku, ale lodičky, punčochy a podvazkový pás zůstaly. Obojek samozřejmě taky. Začala jsem tím, že jsem svázala k sobě vždy kotník ke stehnu do frogtie. Potom jsem si do kundičky i análu zavedla dildo a kolík. Myslím že v rozumně velkém provedení. Pro jistotu jsem je provazem zajistila. Ke stehnu jsem si přivázala masážní hlavici mířící na kundičku. Klečela jsem na zemi a přede mnou bylo poslední dildo. Než jsem se k němu sklonila, dala jsem si na prsa svorky a ruce uvěznila v poutech před tělem. Pak už jsem se sehnula a začala kouřit dildo na podlaze, zatímco ruce jsem ještě připoutala k řetězu přede mnou.

Nejhorší na celé poloze nebylo vyplnění dírek, nebo kouření. Nejhorší byla totiž sama pozice. Musela jsem totiž držet svou váhu svými břišními svaly, protože když jsem si chtěla odpočinout, drtila jsem si prsa se svorkami a to není nic příjemného. Chytrá zásuvka spouštěla magic wand na minutu vždy po 5 minutách nečinnosti. To by bylo fajn, kdybych se ale mohla udělat. Zhruba po hodině jsem už začínala mít pocit, že při příštím zapnutí mi nic jiného nezbyde, ale nakonec jsem se snažila mít zvedlá prsa (bolest bradavek mě totiž vzrušuje) a soustředit se na klid a podařilo se mi přestát celé mučení bez orgasmu až dokonce.

Po skončení mě nejen bolelo celé tělo, ale dokonce i čelistní kloub. To se mi už delší dobu nestalo. Když jsem se uvolňovala, vytáhla jsem z kundičky dildo velmi upatlané. Abych dotáhla ponížení k dokonalosti, celé jsem ho očistila jazykem.

Večeře a zábava


Na večeři jsem se připravila, jak kdyby tu se mnou opravdu seděl můj pán. Připravila jsem si červené upnuté šaty s vysokým rozparkem. Pod nimi jsem měla tmavě červený krajkový set včetně podvazkového pásu na kterém byly tělové punčochy. Na nohách samozřejmě červené lodičky na vysokém podpatku. Byla jsem výrazně nalíčená a načesaná do drdolu.

Abych udělala pořádný kontrast, ruce jsem spoutala těžkým masivním řetězem.

Takto jsem snědla večeři a seděla celou dobu jako dáma. To znamená rovná záda, kolena u sebe. Dřív jsem v tom byla docela slušně trénovaná, tak jsem si to alespoň připomněla, abych tyto těžce získané (těch ran při výcviku) dovednosti nenechala jen tak vyšumět. Potom jsem se šla koupat také jako dáma, do teplé vany a žádné nemístné dotyky.

Závěr dne přitom ale nebyl vůbec podobný dámě. Nahá na židli s kuličkovým roubíkem a vibračním vajíčkem v kundičce jsem připoutaná sledovala hodinu porno. Každých 5 minut jsem si navíc na minutu zapnula vajíčko a snažila se neudělat. To po celém dni rozhodně nebylo jednoduché, ale za pomoci kousání do rtu, velkého sebeovládání a kontrolovaného dýchání jsem to zvládla.

Před spaním jsem ještě trénovala uspokojování imaginárního pána tím, že jsem 10 minut v kleče zadkem ojížděla dildo, zatímco jiné jsem kouřila. Potom už jsem si mohla zalézt do postele, kde s rukama svázanýma před tělem a škraboškou skoro okamžitě usínám.

6 komentářů:

  1. Anonymní25/3/20 22:38

    Asi náročný, ale velmi zajímavý den.Tohle s dovolením sama někdy zkusím.

    OdpovědětVymazat
  2. Anonymní30/3/20 12:00

    Tak jak pokračuješ?

    OdpovědětVymazat
  3. Anonymní7/4/20 22:31

    Super ze jsi zase zpet :-)
    Doufam ze ti to dlouho vydrzi, mam rad tvůj blog :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Anonymní13/4/20 23:43

    super! parádne blogy ako vždy! škoda len, že sa na ne musí aj rok čakať :(.

    OdpovědětVymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  6. Anonymní25/4/20 15:52

    A zase je ticho :( To se mnohem lépe rozjíždí nový blog netsubka.wordpress.com

    OdpovědětVymazat