Příliš času I.

Neplánované zpomalení okolního světa mě tak trochu postrčilo k tomu, že zkusím opět psát sem na blog. Uvidíme, jak dlouho mi to vydrží, ale zatím snad budete mít co číst, když už nemůžete do hospody. Taky si asi zasloužíte menší update, jak to vypadá s mým životem, ale k tomu se taky dostaneme. Přestože teoreticky můžu pracovat na home office, práce nám tak rychle ubývá, že nakonec má většina našeho týmu volno. A teď co s volným časem, že?

Bohužel pondělí jsem trochu proplendala, ale aspoň jsem večer zvládla udělat hrubý náčrt úterních aktivit. Samozřejmě jedny kalhotky nezůstaly suché. Jen je škoda, že mi teď až tak úplně nejede představivost a nějak se mi nepodařilo zatím vymyslet vícedenní plán, který by nějak hezky využíval naší nehezké situace.

Úterní dopoledne

Začala jsem tím, že jsem se patřičně upravila a oblékla. To znamenalo v tomto případě tedy jenom vzít si černé samodržky a černá krajková tanga, vše ostatní by akorát překáželo. Na rozehřátí jsem si na sebe nevymyslela nic extrémního. Začínám tím, že si mezi kotníky vážu asi 30cm rozporku. Potom si dělám provazovou podprsenku tak, že několikrát obtočím provaz pod a nad prsy a stáhnu ho k sobě po stranách a mezi prsama. Následuje fáze přesného odměřování provazů a závěrečných příprav.

Poslední kontrola vysvobozovacího mechanismu a může se pokračovat. Kolem pasu si omotávám provaz a ten si zezadu táhnu mezi nohama před sebe, kde ho vážu k držáku garnýže. Zároveň si stoupám na knížky, abych mohla v klidu pokračovat. Na zadní stranu provazové podprsenky chystám oka na ruce a pouta. Původně jsem nechtěla svá prsa mučit už od začátku, ale jsem natolik vzrušená, že přeci jen na naběhlé bradavky připínám alespoň kolíčky.

Teď už se blížím do finále příprav a zároveň na start pomalého mučení. Do pusy vkládám kuličkový roubík. Odkopávám knihy a stojím na zemi, zároveň karabinou spojuji provaz, který vede od kuchyňské linky k provazu zapletenému do vlasů. Teď už akorát prostrčit ruce připravenými smyčkami a zacvaknout pouta za zády. Je hotovo.

Stojím asi metr od okna a nohy mám mírně rozkročené. Stojím na špičkách, protože provaz s uzlíky na správných místech se mi jinak zařezává mezi pysky. Ruce mám za zády svázané tak, že si držím dlaněmi lokty. Na stažených prsou mám kolíčky a moje hlava je zakloněná, protože cop je přivázán za mě a dolů. Na nahé tělo začínají dopadat první sliny tekoucí kolem roubíku.

Brzy chci ulehčit lýtkům a přestanu stát na špičkách. Provaz mezi nohama se okamžitě bolestivě zařezává, ale já to chvíli vydržím. Aspoň si odpočine i můj krk, protože teď hlava nemusí být zakloněná. Musím přiznat, že jsem se sebou spokojená, je to přesně tak, jak jsem doufala. Obě polohy jsou nepříjemné, ale myslím, že půjdou vydržet aspoň chvíli. Teď ale musím znovu na špičky, protože se spustily vibrace magicwandu, který je zavěšený na provazu vedoucím mezi nohama. Nedotýká se mě přímo, ale rozvibrovává provaz. Je to nepříjemné a vzrušující zároveň. Chytrá zásuvka je nastavená na 5min zapnuto, 15 vypnuto.

Jak čas postupuje, je vše horší a horší. Moje lýtka jsou už dávno tak unavená, že většinu času stojím patami na zemi a jen občas se zmůžu na úlevu kundičce a postavím se na špičky. Kolíčky na bradavkách také bolí čím dál víc a vibrace zařízlého provazu rozhodně nic neusnadňují. Začínám přemýšlet, jestli jsem nepřehnala dobu nutnou k vysvobození. Občas se mi daří odvézt myšlenky od bolesti k tomu, co se děje za oknem, ale samozřejmě dnes se toho venku příliš neděje.

Konečně se uvolňují klíče a já spěchám s vysvobozováním. Jakmile to jde, sedám si a dávám odpočinout lýtkům. Nakonec to bylo mnohem náročnější, než jsem čekala. Jsem úplně vyčerpaná, ani si nejsem jistá, co všechno na mě je pot a co sliny. Důležité ale je, že už to skončilo. Jdu se umýt a nasbírat síly na odpoledne. Chtěla jsem si dát sprchu, ale nohy mě sotva drží, tak se nakonec rozpustím ve vaně. Nejraději bych se v ní i udělala, ale to zatím není na pořadu dne.

Odpolední kolo

Tím, že se mi najednou otevřela spousta času, jsem si na odpoledne naplánovala opět spíše dlouhodobější a ne tak intenzivní aktivitu. Tentokrát úplně nahá jsem si postupně svázala lýtka ke stehnům. Navíc k pravému stehnu jsem uvázala i magicwand, tentokrát v ideální poloze na orgasmus. Prsa jsem si opět stáhla jako dopoledne a místo roubíku jsem teď použila svoje kalhotky z rána a ústa si přelepila izolepou. Potom jen stačilo zavázat si oči a spoutat si ruce v zápěstí.

Ležela jsem na posteli a nic kolem sebe nevnímala. Zásuvka ovládající vibrace byla nastavená na jednu minutu každou čtvrthodinku, což bohatě stačilo k tomu, abych byla nadržená, ale zároveň se nestihla udělat.

Jak čas plynul, postupně jsem vzpomínala na své začátky. Žádné příliš kompikované a bolestivé mučení, jenom prosté svázání při kterém čas běží tak nějak jinak. Samozřejmě mě postupně začínalo různě bolet tělo, nohy se chtěli narovnat a tím holeně tlačily do provazů, ale celkově mi bylo skoro až líto, když to celé po naplánovaných třech hodinách skončilo.

Večerní procházka

Moje lítost ale neměla dlouhého trvání. Jakmile jsem se totiž osvobodila, byl nejvyšší čas na to, začít se připravovat na další část programu. Začala jsem tím, že jsem si do kundičky zastrčila vibrační vajíčko a do análu středně velký kovový kolík. Potom jsem si oblékla těsná černá krajková tanga, abych vše zajistila proti vypadnutí. Přes kalhotky jsem si oblékla černé punčocháče, ty nejtmavší, které jsem našla, ale stále silonky, které jsou trochu průhledné.

Na bradavky jsem potom zavěsila svorky se závažím, na krk připnula masivní obojek a v puse jsem stále měla svoje použité kalhotky. Potom jsem si oblékla červenou mikinu s kapucí, látkovým šátkem zamaskovala zalepenou pusu a obojek, zkontrolovala, že mám všechno a vyšla z bytu.

Do parku to mám naštěstí opravdu blízko. Viděla jsem, že více lidí využilo příležitosti projít se v přírodě, zvlášť když tomu tak přálo počasí. Naštěstí v Praze už bylo více lidí s rouškami než bez, tak aspoň tím jsem nevybočovala z davu. Čím jsem ale každopádně vybočovala byly mé průhledné punčocháče. Cítila jsem na sobě pohledy řidičů i chodců. Naštěstí jsem byla tak maskovaná, že jsem si byla téměř jistá, že by mě nepoznali snad ani lidé, se kterými jsem spala.

Abych si vše zpříjemnila, měla jsem v mikině ještě připravená pouta. Byl to ten typ mikiny s kapsou vepředu a v ní jsem si secvakla zápěstí. Teď už jen pustit vibrace a bylo to dokonalé. Dlouho jsem snila o tom, procházet se s viditelným prádlem a roubíkem mezi lidmi, ale nechtěla jsem riskovat, že mě někdo pozná. Teď konečně to šlo.

Celá procházka byla dokonalá. Vajíčko jsem musela opakovaně vypínat, abych se neudělala. Měla jsem pocit, že mi snad půl Prahy kouká na zadek a já jsem přitom schovaná za masku a kdybych ty lidi znovu potkala, pořád bychom si mohli říci “Dobrý den” bez červenání. Jediné, čeho jsem se bála byl návrat do bytu. Přecijen v domě bych někoho potkala nerada.

Postupně padala tma a já už neměla jak procházku povýšit na další úroveň. Vydala jsem se tedy zpět domů, kousek od vchodu jsem vypnula vajíčko a uvolnila si ruce. V domě jsem naštěstí nikoho nepotkala a tak jsem mohla prohlásit procházku za stoprocentně úspěšnou.

Noční relax

Vzhledem k tomu, že to nevypadá, že bych brzy musela zpátky do práce jsem nechtěla přepálit začátek svého dlouhého mučení. Proto jsem se večer jen přesunula před televizi a pustila si porno. Pravidla byla jednoduchá. Roubík jsem si vzala zpátky kuličkový. Kalhotky z pusy jsem si přetáhla pro větší ponížení přes hlavu a tanga zůstala na svém místě. Na místě zůstal i kolík a vibrační vajíčko. Pro bradavky i pysky bylo jednoduché pravidlo - každých 10 minut se střídalo kolíčky, svorky a svorky se závažím a potom maximálně deset minut bez ničeho, ovšem i bez dotyků.

Hlavní pravidlo ale bylo neudělat se. To si mi povedlo, ale zároveň vibrační vajíčko, moje prsty a svorky mě před televizí s pornem udrželi nadrženou opravdu dlouho.
Snad příště lépe

Cítím na sobě, že už je to chvilka, co jsem nic nepsala. Asi je můj zápisek dost neučesaný. Budu se snažit polepšit.


Petra