Včera jsem vůbec nestihla popsat svůj úterní zážitek (Oslava napsané písemky), ale aspoň jsem stihla naplánovat, jak ho sepíšu. A tím vůbec nemyslím osnovu, ani stylistiku. Dnes jsem totiž vyrazila ven. Ještě dnes cítím hlavně na svojí kundičce některé ozvěny úterka. To mi ale nezabránilo pořádně si psaní blogu užít. Použila jsem některé nápady, které jste mi poslali mailem a za které vám moc děkuji. Bohužel teď už sedím venku, bez připojení na internet, takže nemůžu napsat, kdo přišel s čím, ale věřím, že své myšlenky si poznáte.
Doma jsem se tedy připravila následovně. Do kundičky jsem si strčila relativně tlustý (trochu to při zavádění bolí), ale krátší vibrátor. Dokonce i do análu jsem si strčila stejný kolík, jaký jsem měla ve vlaku, přestože ho nemám ráda a zažívám pocit ponížení pokaždé, když mám něco v zadku. Přes ně jsem si oblékla těsná a pevná tanga, která jsem si kdysi koupila právě k tomuto účelu. Pak přišel na řadu podvazkový pás a černé punčochy. Sukýnku jsem si vybrala záměrně tak, aby mi při sezení nechávala kousek lemu punčoch odkrytý. Dlouho jsem přemýšlela, co s bradavkami. Rozhodně jsem nechtěla, aby bylo z dálky vidět, že na nich mám něco připnuté, zároveň jsem se ale nechtěla vzdát myšlenky na nějaké alespoň lehké mučení. Nakonec jsem se rozhodla pro takové svorky, co vypadají jako pinzeta. Nasadila jsem je na každou bradavku tak, aby směřovaly "dovnitř" a trochu je stáhla šňůrkou, abych měla bradavky o trochu blíž k sobě. Vzala jsem si přes to volnější podprsenku a tričko. Z dálky nebylo vůbec nic poznat, ale zblízka bylo divné, proč mám tak zvláštně vypnuté tričko mezi bradavkami.
Vzala jsem do ruky tašku s notebookem, na nohy nasadila úterní jehly a vydala se asi půl kilometru od bytu na jednu z laviček v parku. Chůze byla velmi vzrušující. Vibrátor jsem sice měla zapnutý na minimální otáčky, ale i tak jsem byla celá vlhká snad po prvních deseti krocích. Na ulici jsem měla pocit, že to na mně musí každý poznat. Obzvlášť kolík v análu byl dost nepříjemný. Lehce se pohupující prsa občas také nepříjemně zatahala za svorky na bradavkách. Když jsem došla do parku, moc volných laviček už tam nebylo. Jakmile jsem jednu uviděla, zamířila jsem k ní a nebrala ohled na to, že je je vedle ní ještě jedna a naproti jsou další dvě. Jen co jsem dosedla (a tím si do sebe pořádně zarazila hlavně anální kolík), zvedl se mladý pár s dětmi z laviček naproti a odcházeli. Rychle jsem se rozhlédla a protože starší paní na vedlejší lavičce vypadala naprosto zaujatě svým bulvárem, vyndala jsem dvě drátěnky na nádobí z tašky a položila je vedle sebe. Hned potom jsem si na ně sedla (holým zadkem, samozřejmě) a tím je skryla před okolním světem).
Teď zbývalo už jen zapnout notebook a začít psát. Zhruba ve třetině prvního článku jsem byla už natolik vzrušená vzpomínkami i svým mučením na veřejnosti, že i ten minimální výkon vibrátoru stačil, aby se o mě pokoušel orgasmus. Bylo to slastné a hrozné zároveň, všude kolem bylo plno lidí, na lavičce naproti randící puberťáci, vedle mě stále čtenářka Aha a po pěšině proudící lidé na procházce, běžci a semtam i cyklista. Musela jsem věnovat veškerou svou energii, aby na mě nebyl orgasmus poznat. Nevím jestli se mi to úplně povedlo, ale žádné divné pohledy jsem nezaregistrovala. Snad kromě pohledu randícího mladíka, kterého ale už předtím zaujal lem mé punčochy.
Jak jsem psala dál, moje vzrušení rostlo. Jednak jsem si v hlavě znovu přehrávala to skvělé úterý, ale hlavně mě vzrušovalo, že sedím na drátěnkách, v kundičce i análu mám zastrkané hračky, bradavky mi mučí svorky a navíc jsem se uděla venku, mezi naprosto neznámými lidmi. Při psaní předchozího zážitku jsem se udělala ještě jednou, to už ale vedle mne neseděl nikdo, takže jsem se nemusela tolik hlídat a dokonce jsem se mohla i zatahat za bradavky a tím prožitek zintenzivnit. Když jsem začala psát předchozí odstavec, zastavili se u vedlejší lavičky tři běžci. Vidím, jak na mě pokukují a mám pocit, že minimálně jeden se až příliš často kouká na moje prsa. Že by něco tušil? Ta obava mě neskutečně rozhicovala. Přestože vibrátor jede na úplné minimum, mám co dělat, abych oddálila orgasmus. Nejsem si jistá, jestli bych ho dokázala skrýt. Říkám si v duchu, co když něco ví, co když tuší, že jsem nacpaná uměláky jak ta nejnadrženější děvka, ale tyhle myšlenky mě ještě víc přibližují vrcholu. Snažím se vydržet, dokonce se snažím myslet na něco nudného a naprosto asexuálního, ale nejde to. Vibrátor pomalu ale jistě dělá svou práci. Občas sebou trošku pohnu, jako bych chtěla blížící se orgasmu sklepat, ale jediný efekt je ještě větší vzrušení z toho, jak mi drátěnky mučí zadek. Konečně se rozbíhají. Konečně a já se můžu uvolnit a nechat se unášet orgasmem. Tedy nechat se unášet, ale i tak se snažím kontrolovat, co kdyby se ohlédli.
Teď už mě čeká jen cesta domů. Vstanu z lavičky, drátěnky a notebook dám zpátky do kapsy a budu si užívat ponižující chůzi prostitutky - vysoké podpatky, krátká sukně a obě dírky plné. A jakmile příjdu domů, odešlu oba své zážitky na blog a potom se uvolním ze svého dnešního mučení.
Žádné komentáře:
Okomentovat